Dva členové bankovní rady ČNB nesouhlasili s novou rezervou pro banky

Praha 24. června (ČTK) - Dva ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB) nesouhlasili se zavedením nové systémové kapitálové rezervy (SyRB), kterou budou muset banky vytvářet od ledna 2025. Podle člena rady Jana Kubíčka není taková rezerva aktuálně potřebná, podle viceguvernérky Evy Zamrazilové si banky tvoří dostatečné dobrovolné rezervy. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady, který dnes ČNB zveřejnila. ČNB na počátku června nastavila SyRB ve výši 0,5 procenta, pro banky to představuje zhruba 14 miliard korun, které budou muset držet v rezervě. Bankovní rada se pro vytvoření nové rezervy rozhodla s ohledem na přibývání systémových rizik, která by se mohla projevit přibýváním úvěrových selhání. Rizika souvisí s transformací ekonomiky na technologie s nižšími emisemi oxidu uhličitého, s geopolitickým napětím či s technologickými změnami, které mohou ovlivnit podobu trhu práce. Členové rady Jan Procházka a Karina Kubelková se shodli, že se zvyšuje četnost významných strukturálních šoků i pravděpodobnost toho, že v budoucnu nastanou. Podle Kubíčka nová rezerva rozšiřuje prostor pro obezřetnostní politiku centrální banky, v současnosti ale její vytvoření nepovažuje za nutné, a to i s ohledem na existující proticyklickou kapitálovou rezervu, jejíž nastavení na 1,25 vidí jako silně opatrné. Zamrazilová souhlasila s tím, že strukturální změny v posledních letech mohou zesilovat některé typy šoků. Podle ní jsou si ale banky vědomy, pečlivě vyhodnocují příslušná rizika a i s ohledem na probíhající změny si udržují dostatečně vysoké dobrovolné kapitálové rezervy. Přeměna dobrovolných rezerv na povinně držené by podle Zamrazilové mohla vyslat signál, že rizika jsou ve skutečnosti závažnější, než tržní účastníci očekávají. Obdobu SyRB používají i některé další evropské země, bankovní rada ČNB o možnosti zavedení tohoto nástroje diskutovala už v březnu. V případě, že českou ekonomiku zasáhne silný nepříznivý šok, může ČNB rezervu uvolnit. To umožní bankám úvěrovat ekonomiku i v době velké zátěže, což zamezí prohlubování hospodářského propadu. str ptd - sdílejte článek