Heraldika na mincích a medailích (8)
Nová šlechta přichází
Slohy, které k nám dorazily z kulturně vyspělejších zemí, se prosazovaly shora. Jestliže jsme v minulém dílu zaznamenali barokní heraldiku na ražbách vladařů, dostáváme se teď logicky o jedno společenské patro níž. Barokní šlechta je však v našich zemích stejně nový fenomén jako sloh sám. V jejím složení i projevech se odráží vítězný absolutizmus, který se stal politickým systémem platným pro všechny země habsburské monarchie.
U stolu, kolem kterého seděli většinou významní zemští úředníci, se probírala budoucnost české šlechty. Teď, v polovině sedmnáctého století, kdy velká válka chválabohu skončila, bylo jasné, že už nic nebude jako před ní. Nejvyšší purkrabí Bernard Ignác z Martinic si zjednal rázným gestem ticho a prohlásil: „Je zapotřebí vůbec vymýtit stav rytířský. Zámožnější rytíře povýšit na pány, chudí ať odejdou do měst a stanou se měšťany.“ Nikdo mu neoponoval a zdálo se, že každý ze stolní společnosti má sám o čem přemýšlet.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
Tokeny 18. a 19. století Nenápadný poklad britského mincovnictví
Tokeny, nouzové platidlo, používané v období průmyslové revoluce. Staly se vítanou náhradou drobné mince i sběratelským fenoménem své doby.
Oblíbené, přijímané s nedůvěrou, zakazované. Nejlepší příklady medailérského umění i obyčejné kusy kovu. Byly součástí příběhu Velké Británie 18. a 19. století.
Provinciální tokeny
Blížil se konec 18. století a Británie trpěla nedostatkem drobné mince. Prudký nárůst cen mědi vedl ke skupování kvalitních minci, jejich tavení a prodeji kovu s dvojnásobným ziskem. Průmyslová revoluce s sebou přinášela rychlý rozvoj ve společnosti. Lidé, kteří se přistěhovali za prací do měst, museli být něčím placeni. Zaměstnavatelé požadovali nápravu, ale vláda odmítla. Transport měděných mincí do průmyslových center byl příliš nákladný a nebezpečný. Poslední mince ze 70. let byly opotřebované k nepoznání a nebo posloužily jako materiál pro padělky, které tvořily dvě třetiny tehdejšího oběživa. Trh proto volal po náhradě a tou se staly právě tokeny.
Tokeny nebyly v britském mincovnictví žádnou novinkou. Používány byly již od středověku a k jejich velkému rozšíření jako náhrady za farthing a halfpenny došlo v 2. polovině 17. století.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
