JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (26) Ražba studentské euro medaile
Nevím, co je silnější, zda přiznat vlastní chyby, nebo se přiznat ke svým nesplněným cílům a přáním.
Chyby většinou děláme z určité nevědomosti, případně z nedostatku informací, což znamená, že se chybám nelze vyhnout. Je důležité si je včas uvědomit a hlavně je neopakovat.
S nesplněným přáním je to úplně jinak. Pokud si stanovíme cíle spíš malé a jsme při jejich naplňování přiměřeně aktivní, zpravidla na ně dosáhneme a cítíme se spokojení. Stanovit si velký cíl je krásné, ale jeho splnění bývá obtížné a často přesahuje naše možnosti. Takovým velkým cílem se pro mě stala ražba oběžných mincí euro. Čím více jsem se tímto problémem zabýval a stále více informací jsem měl k dispozici, tím se mi jeho splnění jevilo méně reálné. Slovenští přátelé v Kremnici se myšlenkami na ražbu eura také zabývali. Věděli, že se slovenská vláda bude dlouho rozhodovat, než jejich země vstoupí do eurozóny. Ředitel Ing. Vlastimil Kalinec v roce 2004 na nic nečekal a vytvořili svoji verzi medailí na motiv mincí euro pro všech 8 nominálů od 1 centu až po 2 eura. Jejich centrální banka proti jejich záměru neměla námitky, a chytrý Kalinec si věc předem projednal v Bruselu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
Ján Jiskra... ... a uhorské mincovníctvo
V stredovekom Uhorsku často zastávali významné posty cudzinci, ktorí sa výraznou mierou zapísali do jeho dejín. Medzi takýchto ľudí patril aj známy vojenský veliteľ a diplomat Ján Jiskra z Brandýsa.
Do kontaktu s Uhorskom prišiel najskôr po bitke pri Lipanoch v roku 1434, kedy sa nechal naverbovať do služieb uhorského kráľa Žigmunda Luxemburského (1387-1437). V jeho službách bojoval pravdepodobne už na Balkáne. Do uhorských dejín sa výraznejšie zapísal až v roku 1440, kedy vypukla v krajine občianska vojna. V tomto období sa Uhorsko rozdelilo na dva súperiace tábory. Po smrti uhorského kráľa Albrechta (1439) sa jeho vdova Alžbeta nemienila vzdať trónu. Jej ambície narástli po tom, čo vo februári 1440 porodila už vtedy mŕtvemu Albrechtovi syna – budúceho kráľa Ladislava (z toho dôvodu sa nazýva prívlastkom Posthumus, čiže Pohrobok). Krátko po narodení ho korunovali za uhorského kráľa, s čím nesúhlasila väčšia časť šľachty. Tá povolala na trón syna poľského kráľa Vladislava, ktorý bol korunovaný za uhorského vládcu v roku 1440. Týmto aktom sa v Uhorsku začalo obdobie nepokojov a dlhotrvajúcej občianskej vojny, ktorá sa skončila až v roku 1453 uznaním Ladislav V. za právoplatného panovníka. Krátko po narodení Ladislava bol v roku 1440 pozvaný do Uhorska aj Ján Jiskra, ktorý mal chrániť jeho záujmy a nároky na trón (obr. 1). Týmto sa na scénu uhorských dejín dostala jedna z najvýznamnejších osobností polovice 15. storočia.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
