Digitalizované české knihy budou další tři roky přístupné veřejnosti
Praha 28. prosince (ČTK) - Studenti, pedagogové, vědci i široká veřejnost budou moci další tři roky bezplatně využívat starší české publikace v prostředí internetu. Umožňuje to uzavřená dohoda mezi Národní knihovnou ČR a kolektivními správci Dilia a OOA-S, kteří zastupují autory, na pokračování zpřístupnění digitálního obsahu děl nedostupných na trhu. Licenční ujednání umožní i v období let 2024 až 2026 jejich zpřístupnění. Jde o více než 150.000 titulů, které nejsou dostupné na knižním trhu, ale jsou chráněny autorským právem. ČTK dnes o tom informoval ředitel Národní knihovny Vít Richter.
"Jedná se o významnou podporu zpřístupnění českého písemného kulturního a vědeckého dědictví v digitální podobě a zároveň i o klíčový krok v podpoře vzdělávání i výzkumných aktivit. Sekundárním efektem je i podpora autorů pro vytváření nových děl," uvedl Richter.
Registrovaní uživatelé knihoven tak budou mít i v příštích třech letech zabezpečen prostřednictvím Národní digitální knihovny plnohodnotný přístup k digitálnímu obsahu novodobých bohemikálních fondů. Jde zejména o české knihy vydané do roku 2003.
Přístupné budou také noviny a časopisy vydané do roku 2013 včetně. Licence umožňuje jejich zpřístupnění za stejných funkčních podmínek, jak tomu bylo v období let 2019 až 2023. Tyto dokumenty je možné číst, ale nelze je stahovat nebo tisknout. Díky systematické digitalizaci novodobých fondů se bude navíc počet dostupných dokumentů postupně rozšiřovat.
Díla nedostupná na trhu jsou přístupná prostřednictvím portálu děl nedostupných na trhu. Dostupný obsah zprostředkují digitální knihovny provozované Národní knihovnou České republiky, Moravskou zemskou knihovnou, Knihovnou AV ČR a Studijní a vědeckou knihovnou v Hradci Králové. Připravuje se zapojení dalších knihoven.
Podmínkou přístupu je, aby byl čtenář registrován v některé knihovně. Data o dílech včleněných do systému jsou dostupná prostřednictvím webové aplikace Seznam děl nedostupných na trhu, která je zároveň národním poskytovatelem dat do evropského rejstříku děl nedostupných na trhu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).
jir mha
Financial Times: USA na půdě G7 navrhují zabavit 300 miliard USD ruských aktiv
Washington 28. prosince (ČTK) - Spojené státy na půdě G7 navrhují zabavení až 300 miliard dolarů (asi 6,6 bilionu korun) zmražených ruských aktiv, píše list Financial Times (FT). Ministři financí skupiny vyspělých zemí i jejich náměstci pracují na tom, aby byl návrh připravený k realizaci k druhému výročí ruské invaze na Ukrajinu 24. února příštího roku. USA mají podle listu podporu Japonska, Kanady a Británie, evropské země naopak mají pochybnosti.
Západní země zvažují různé možnosti postupu - od přímého zabavení ruských aktiv, až po využití jejich výnosů ke krytí úvěrů. Evropská unie se doposud pro zabavení aktiv ruské centrální banky nerozhodla, namísto toho se zabývá způsoby, jak využít jejich výnosy uložené v mezinárodním systému pro vypořádání plateb Euroclear, podle FT jde o až 191 miliard dolarů (asi 4,2 bilionu korun).
Washington zabavení ruských aktiv zatím veřejně nepodpořil, v diplomatických kruzích však letos rozšířil návrh, podle kterého by konfiskace financí Moskvy byla zákonná jakožto "opatření, které přiměje Rusko zastavit svoji agresi". Evropské země, kde leží většina dotyčného majetku, jsou však opatrnější a obávají se možných dopadů na finanční stabilitu i odvetných kroků Ruska. Například Itálie, která s novým rokem převezme předsednictví G7, se obává, že Moskva v reakci zakročí proti italským společnostem v Rusku. Ruská diplomacie již varovala, že v reakci na jakékoliv zabavení majetku zpřetrhá diplomatické vztahy se Spojenými státy.
Trojice pracovních skupin se má podle FT v následujících týdnech zabývat právními okolnostmi zabavení, způsoby provedení i snižováním potenciálních rizik a možnostmi, jak finance nejlépe využít k podpoře bránící se Ukrajiny.
Snahy v tomto směru každopádně dokazují, že vyspělé západní země mají společný zájem dát Moskvě najevo, že nedokáže překonat západní odhodlání podporovat Ukrajinu, a to jak ekonomicky, tak vojensky, komentuje vývoj FT. Rozdíly v přístupech k ruské invazi na Ukrajinu v rámci G7 se uskupení podařilo překonat v minulosti už několikrát, například při schvalování vůbec prvního sankčního balíčku nebo zavádění cenového stropu na ruskou ropu.
vdv lep
DALŠÍ ZPRÁVY
