Slovenská jména - Alojzia - zlatá medaile

Výstava Srdce je chrám propojuje tvorbu tří umělců různých generací a zaměření

Praha 14. listopadu (ČTK) - Výstava Srdce je chrám v Císařské konírně Pražského hradu propojuje tvorbu tří umělců různého zaměření - grafičky Aleny Kučerové, fotografa Ivana Pinkavy a sochařky Kateřiny Komm. Expozice autorů rozdílných generací pracuje s reflexí lidského prožívání, zkušenosti a paměti ve vizuálním umění. Novinářům dnes expozici představili organizátoři výstavy. Ústředním tématem je podle nich "člověk nahý ve svém osudu". Od 15. listopadu do 16. března příštího roku v konírně veřejnosti představí grafická, fotografická a sochařská díla ze státních i soukromých sbírek. "Věci, které jsou na výstavě vybrány, jsme se snažili za velké pomoci Ivana Pinkavy dát dohromady tak, aby vzájemně navazovali nějaké vztahy. Nejedná se o instalační chronologii, ale jde spíše o to vytvořit nějaké prostředí, které by shrnulo myšlenku, která je v názvu výstavy," řekl ČTK kurátor výstavy Petr Vaňous. Podle Veroniky Wolf, kulturní a programové ředitelky Pražského hradu, je mezigenerační dialog důležitý nejen v umění, ale i v celé společnosti. "Chceme, aby na Pražském hradě dostávalo prostor jak klasické, léty prověřené umění, tak i to současné," řekla. Nejstarší vystavující umělkyní je proslulá česká grafička Alena Kučerová, která přetavuje banalitu každodenní existence ve vitální i melancholické etudy paměťových stop. Její kovové matrice a grafické listy zpřítomňují vracející se čas i navštívená místa. Jsou gestem osobní svázanosti s okamžiky radostných i stísňujících prožitků. Druhým z umělců je mezinárodně uznávaný fotograf Ivan Pinkava, který se ve své tvorbě věnuje citlivému průzkumu člověka jako rozporuplné bytosti pohybující se mezi nadějí a zmarem. Symboly, předměty a lidská gesta u něj odkazují k hlubinným archetypům a neměnné povaze lidského tázání se po smyslu vlastního bytí. Výběr dovršují díla mladé sochařky Kateřiny Komm. Monumentální i drobnější práce aktualizují ženský princip ve vazbě na emancipační proces, tělesnost, mateřství, odpovědnost a víru. I u této umělkyně se prolíná lineární čas s cyklickými návraty, které nahlížejí člověka jako součást přirozeně se obnovujícího světa, jenž se civilizačně odcizuje. K výstavě Správa Pražského hradu chystá komentované prohlídky, tematické přednášky a 1. února vystoupí ve Slévárenském dvoře pohybová umělkyně Eliška Brtnická. Více informací se nachází na stránkách Pražského hradu. jir ptd