Roubini: Eurozóna i Británie musejí kvůli riziku stagflace ještě zvýšit sazby
Londýn/New York 18. září (ČTK) - Centrální banky v eurozóně i v Británii musejí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby odvrátily takzvanou stagflaci, tedy kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Podle agentury Bloomberg to řekl americký ekonom Nouriel Roubini, který je známý svými pesimistickými prognózami.
Roubini se domnívá, že současný vzestup cen ropy na světových trzích bude udržovat inflaci na vysoké úrovni a že jakékoliv spekulace o uvolňování měnové politiky jsou předčasné. Evropská centrální banka (ECB) i Bank of England (BoE) se podle něj nacházejí ve složitější situaci než americká centrální banka (Fed), protože ceny v Evropě jsou zatím stále na vzestupu, zatímco hospodářský růst zpomaluje.
Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopady na hospodářský růst. "To představuje dilema pro ECB i pro BoE," uvedl Roubini. Spojené státy jsou podle něj v lepší situaci díky příznivým hospodářským údajům, které naznačují, že americkou ekonomiku nečeká takzvané tvrdé přistání.
Ekonom nicméně varoval finanční trhy, že je chybou očekávat snižování úroků v USA už začátkem příštího roku. Nevyloučil naopak, že Fed bude muset úroky ještě zvýšit. První snížení úroků v USA by podle něj mohlo nastat zhruba v polovině příštího roku.
Všeobecně se předpokládá, že Fed tento týden ponechá hlavní úrokovou sazbu v rozmezí 5,25 až 5,50 procenta. "Nemohou říci, že jsou hotovi. Inflace se zvyšuje, ceny ropy se zvyšují, je tu prostor pro další zvýšení (úrokových sazeb)," uvedl Roubini.
Inflaci podle něj budou tlačit vzhůru mimo jiné strukturální změny ve světové ekonomice, například stárnutí populace. Roubini proto očekává, že centrální banky budou muset časem zvýšit své inflační cíle ze dvou na tři až čtyři procenta. "Na straně nabídky i poptávky existují faktory, které naznačují, že dvouprocentní inflace představuje neuskutečnitelnou misi. Nový normál se bude pro vyspělé ekonomiky časem nacházet mezi třemi a čtyřmi procenty," uvedl.
ECB zahájila zvyšování úrokových sazeb loni v červenci. Tehdy základní sazbu zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. Minulý týden ECB základní úrok zvýšila o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta, ke zvýšení úroků přikročila už podesáté za sebou. Naznačila však, že toto zvýšení by mohlo být poslední.
Britská centrální banka naposledy zvýšila základní úrokovou sazbu začátkem srpna, a to o čtvrt procentního bodu na 5,25 procenta. Ke zvýšení úroků tak přikročila počtrnácté za sebou. Předpokládá se, že tento týden úroky zvýší o další čtvrtinu procentního bodu, tedy na 5,50 procenta. Podle Roubiniho by měla základní sazbu zvýšit až na 5,75 procenta.
Roubini si už dříve za své pesimistické, ale poměrně přesné předpovědi vysloužil přezdívku Dr. Doom (Doktor Zkáza). Předpověděl například krach na americkém realitním trhu z let 2007 a 2008, po němž přišla světová finanční krize.
Dnes Roubini doporučil sázet ve zbytku letošního roku na pokles cen amerických akcií. Varoval, že americké akcie mohou vzhledem ke stavu světové ekonomiky klesnout o deset procent a že akciové trhy v jiných zemích by si mohly vést ještě hůře. Uvedl také, že investoři jsou příliš velcí optimisté, co se týče situace na úvěrových a dluhopisových trzích.
pmh spr
Portugalská bankéřka: ECB by mohla snížit inflaci na dvě procenta dříve
Lisabon 18. září (ČTK) - Vzhledem ke křehkému stavu ekonomiky se Evropské centrální bance (ECB) může podařit vrátit inflaci v eurozóně na dvouprocentní cíl dříve, než se nyní předpokládá. Uvedla to viceguvernérka portugalské centrální banky Clara Raposová. Dodala, že není pesimista, pokud se týká výhledu ekonomiky, ale má obavy, že pokles poptávky po vývozu by mohl ještě více zatížit ekonomiku, která už teď bojuje s tím, aby si udržela růst. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Inflace podle Raposové výrazně zpomaluje a dopad minulých snížení úroků v eurozóně se ještě plně neprojevil. Ona sama by tak na minulém zasedání ECB dala přednost tomu, aby se náklady na půjčky nezměnily.
"Musíme dostat inflaci zpět k cíli, to je náš úkol číslo 1," uvedla Raposová na setkání evropských ministrů financí ve Španělsku. "Je to na dobré cestě a jádrová inflace konečně zpomaluje. Pokud ekonomika ještě trochu zpomalí, a to je možné, možná se tam dostaneme dříve, než naznačují některé prognózy."
ECB minulý týden zvýšila úrokové sazby podesáté za sebou a zveřejnila novou ekonomickou prognózu. Ta ukázala, že inflace dosáhne dvouprocentního cíle v polovině roku 2025. Výhled však byl vypracován předtím, než statistické údaje ukázaly, že expanze za tři měsíce do června byla mnohem slabší, než se původně předpokládalo.
Podle Raposové je ekonomika eurozóny zatím poměrně odolná. Je tu však velký tlak na straně externí poptávky. Vztahy s Čínou jsou v poslední době napjatější, což by mohlo způsobit snížení poptávky a vyvolat vážnější stagnaci, než se původně předpokládalo. Pro ECB je důležité, aby přesně pochopila, odkud cenové tlaky pocházejí a jak se zvyšování sazeb přenáší do ekonomiky.
Raposová je od loňského prosince viceguvernérkou portugalské centrální banky, kde má na starosti finanční stabilitu a trhy. Spolu s guvernérem Mariem Centenem se také pravidelně účastní zasedání Rady guvernérů ECB.
Uvedla, že ona sama by na posledním zasedání Rady guvernérů ECB dala přednost pauze ve zvyšování úroků. Upozornila, že jádrová inflace zpomalila a celková inflace se snížila na polovinu. Růst vývozu také zpomaluje, růst zaměstnanosti je nižší a zájem o úvěry slábne. Není si také jistá, zda je už dostatečně vidět dopad předchozích zvýšení úroků.
irl spr
