Analýza: Inflace ve střední Evropě ožívá, za rok 2024 by měla být v ČR 3,7 pct.
Praha 28. května (ČTK) - Inflace ve střední Evropě opět ožívá, do konce roku vzroste nad cílové hodnoty centrálních bank. Inflace za rok 2024 by měla dosáhnout 3,7 procenta v Česku, 4,6 procenta v Polsku a 4,8 procenta v Maďarsku. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes poskytla ČTK úvěrová pojišťovna Allianz Trade. Česká národní banka počátkem května snížila odhad letošní inflace na 2,3 procenta z únorových 2,6 procenta.
Poslední údaje za duben ukazují oživení inflace v Česku na 2,9 procenta meziročně, v Polsku na 2,4 procenta a v Maďarsku na 3,7 procenta. Za tímto obratem stál podle analýzy především výraznější růst cen potravin, v Polsku k němu navíc přispělo znovuzavedení vyšší DPH. V Polsku a Česku ještě hrály roli také vyšší ceny pohonných hmot, které odrážely nedávný růst světových cen ropy.
"Do budoucna očekáváme, že celková inflace v Česku, Polsku a Maďarsku se do konce roku 2024 opět zvýší nad cílové hodnoty centrální banky. V roce 2025 by se měla inflace postupně zmírňovat a vracet se do horní poloviny cílových pásem. Výjimku představuje Rumunsko, kde by to mohlo trvat až do začátku roku 2026,“ uvedl ředitel české pobočky Allianz Trade Dalibor Trojek.
Růst inflace by měl mít důležitý vliv na monetární politiku jednotlivých států, která bude vzhledem k inflačnímu výhledu opatrnější. Centrální banky budou pravděpodobně udržovat reálné úrokové sazby v kladných hodnotách.
"Vedle očekávaného růstu inflace existuje řada dalších indikátorů pro obezřetnou měnovou politiku v regionu střední a východní Evropy v nadcházejících čtvrtletích, včetně očekávání mírnějšího cyklu uvolňování měnové politiky ze strany amerického Fedu a možná i Evropské centrální banky, nejistoty ohledně cen ropy v důsledku pokračující krize na Blízkém východě, jakož i silného růstu mezd a uvolněné fiskální politiky v Polsku a Maďarsku," uvedl Trojek.
V Česku jsou podle něj tyto obavy méně výrazné. Ukazatele ekonomické aktivity za první čtvrtletí navíc naznačují lepší vyhlídky růstu tažené domácí poptávkou, což znamená, že v letošním roce může být zapotřebí méně měnových stimulů, upozornil.
V ČR klesla během posledních šesti měsíců základní úroková sazba celkem o 1,75 procentního bodu, ale očekává se, že cyklus uvolňování zpomalí dalším kumulativním snížením o procentní bod na 4,25 procenta na konci roku 2024. "V roce 2025 předpokládáme další mírné snižování sazeb v celém regionu zhruba v souladu s klesající inflací, ale úrokové sazby budou na konci příštího roku pravděpodobně stále vyšší než před pandemií,“ uzavřel Trojek.
Allianz Trade je světovým lídrem v pojištění pohledávek s více než 52.000 klienty a zastoupením ve více než 50 zemích. Allianz Trade je členem skupiny Allianz. Specializuje se na pojištění komerčních rizik dodavatelských úvěrů proti neplacení ze strany odběratele. V ČR působí od roku 1997.
fd rot
Postoj bank k obrannému průmyslu je pro firmy stále komplikací, řekl Hynek
Brno 28. května (ČTK) - Postoj bank k obrannému a bezpečnostnímu průmyslu se i po více než dvou letech války na Ukrajině mění jen velmi pomalu. Především malé a střední firmy se kvůli tomu v bankovním světě stále potýkají s velkými problémy. Nejenže často nezískají úvěry, ale banky nejsou někdy ani ochotné uskutečnit platby, řekl dnes ČTK prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP) Jiří Hynek při konání valné hromady AOBP v Brně.
'Pozitivní je, že se s námi banky baví, ale vývoj nejde směrem, jaký potřebujeme. Velké korporace si v bankovním světě umí poradit, ale malé a střední firmy jsou v tomto světě bity,' uvedl Hynek. Zmínil například to, že pobočky jedné z velkých korporací dostaly letos od banky dopis, že nelze přijímat platby za zbraně z Ukrajiny, dokonce ani od ukrajinského ministerstva obrany, neboť obecné pravidlo říká, že nelze přijímat platby za zbraně ze zemí, které jsou zasažené válečným konfliktem. 'To je postavené na hlavu. Také dostat peníze za dodávky do Afriky je téměř nemožné,' uvedl Hynek a dodal, že banky to zdůvodňují například tím, že v zemi jsou porušována lidská práva. 'Ale banka je od poskytování služeb a ne od vychovávání zákazníka. Chceme to řešit,' dodal Hynek.
Uvedl, že banky si často žádají citlivé dokumenty, přestože firmy, které mají povolení k zahraničnímu obchodu se zbraněmi, jsou prověřené Národním bezpečnostním úřadem, 'A úředník v bance, který dokumenty dostane, žádnou bezpečnostní prověrku nemá. A my nemáme garanci, že dokumenty neskončí například v Rusku,' řekl Hynek.
I přes těžkosti s bankami se obrannému průmyslu daří. Předloni činil export zhruba 30 miliard korun, loni byl podle předpokladů obdobný. 'Čísla budeme znát v polovině roku a letošek by měl být ještě lepší,' předpokládá Hynek. Zhruba 40 až 50 procent vývozu jde na Ukrajinu, daří se však také dostávat na nové trhy, především v Africe. 'Ukrajina je pro nás důležitá, závislí na ní nejsme,' uvedl prezident asociace.
S rostoucí zbrojní výrobou, kterou vyvolává válka na Ukrajině a celkově neklidná situace ve světě, roste i zájem o členství v AOBP. Na valné hromadě se o něj uchází 35 nových podniků. Po dnešku by měla mít přes 180 členů, což je dosud nejvíce. Jde o firmy, které se dosud věnovaly civilní výrobě, ale v subdodavatelských řetězcích našly příležitost dodávat i do zbrojního průmyslu, například pro stíhačky F-35 či pro bojová vozidla pěchoty. Zároveň však přicházejí zcela nové firmy, dříve i startupy, které vyvíjejí nové technologie. 'To je jedná z mála pozitivních věcí na válce, že se stejně jako v minulosti rozvíjejí nové technologie. Jedná se o kybernetickou ochranu, elektronický boj, umělou inteligenci, výrobu dronů,' vyjmenoval Hynek. Řada firem také hledá nové možnosti kvůli tomu, že dosud se hodně z nich živilo přestavbou či modernizací sovětské techniky, jejíž zásoby se tenčí.
Výrobci konvenčních zbraní se také potýkají s tím, že se zpomalil tok surovin potřebných k výrobě. 'Co se před válkou dalo sehnat po objednávce do měsíce, trvá mnohem déle. Řada surovin je také dražších. Například ušlechtilá ocel, po které je obrovská poptávka, je šestkrát dražší než před válkou. A na surovinách jsme z velké části závislí na dovozu z Číny či Afriky, kde toho ale hodně ovládají Číňané. A v plné nahotě se projevuje přihlouplá politika posledních 20 až 30 let v EU, která se řídila tím, že co smrdí, ať se vyrábí jinde. Orgány EU to chtějí řešit, což je dobře. Nyní se 90 procent surovin pro veškerý průmysl v Evropě dováží. Ale i v Evropě jsou ložiska. Jen se nebát je otevřít a začít těžit a vytvořit si větší nezávislost,' dodal Hynek.
mei hj
