Cena plynu pro evropský trh je blízko letošního maxima, přesáhla 33 eur za MWh
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Amsterodam 22. května (ČTK) - Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropských trh s dodáním příští měsíc dnes překročila 33 eur za megawatthodinu (MWh) a blíží se letošnímu maximu. Analytici vidí příčinu zejména ve vleklé údržbě a s ní souvisejících odstávkách na zpracovatelských zařízeních v Norsku. Proti stejnému období loni je ale cena plynu stále výrazně nižší.
Krátce po 10:00 SELČ cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v červnu vykazovala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nárůst o více než dvě procenta na 33,50 eura za megawatthodinu. Začátkem ledna byla cena plynu nad 34 eury, naopak nejnižší letos byla v únoru, kdy klesla k 23 eurům. Naproti tomu před rokem se pohybovala kolem 48 eur/MWh. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.
Mimo provoz je nyní těžba v poli Troll v norské části Severního moře i zpracovatelský závod Kollsnes u Bergenu na západě Norska. Kvůli údržbě se snížily dodávky plynu a investoři se teď obávají, že návrat k normálu potrvá proti původním předpokladům déle, napsal server Trading Economics. Norsko je klíčovým producentem plynu v Evropě.
Dodávky plynu potrubím do Evropy v úterý klesly na 178,9 milionu metrů krychlových za den, což je nejméně od loňského září. Předpokládá se ale, že dodávky se do konce května postupně vrátí k normálu. Mezitím teplejší počasí, které meteorologové předpovídají do konce května, tlumí poptávku po plynu. I díky tomu jsou zásobníky plynu v Evropě plné z více než 67 procent.
Velkoobchodní ceny plynu se začaly výrazněji zvyšovat na podzim roku 2021, ještě před válkou na Ukrajině. Podle části ekonomů je to v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu (European Green Deal), ve které Evropská unie stanovila harmonogram rychlého odklonu od fosilních paliv. V létě 2022, tedy už po začátku války na Ukrajině, kdy EU začala odmítat ruský plyn, cena suroviny v TTF krátce přesáhla 300 eur za megawatthodinu.
spr - sdílejte článek
Následuje: Šéfkou EK chce být znovu von der Leyenová, poslední slovo budou mít státy EU
Brusel 22. května (zpravodajka ČTK) - Voliči na začátku června nerozhodnou jen o budoucím složení Evropského parlamentu, ale přeneseně i o nejdůležitější funkci v EU, tedy o tom, kdo stane v čele Evropské komise. O druhý mandát ve funkci se uchází současná šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která je kandidátkou Evropské lidové strany, za socialisty a demokraty je pak takzvaným spitzenkandidátem pro mnohé téměř neznámý současný eurokomisař pro práci a sociální věci Nicolas Schmit z Lucemburska. Konečné slovo v rozhodování mají nicméně jednotlivé členské státy EU, které mohou odmítnout všechny vedoucí kandidáty, jak se stalo po předchozích volbách v roce 2019. Tehdy namísto spitzenkandidátů Manfreda Webera a Franse Timmermanse unijní prezidenti a premiéři vybrali do čela Evropské komise právě von der Leyenovou. V evropských volbách se utkávají národní politické strany, jakmile jsou ale europoslanci, jichž bude letos 720, zvoleni, většina z nich se rozhodne stát součástí nadnárodních politických skupin. Většina národních stran je pak přidružena k celoevropské politické straně. V současném Evropském parlamentu existuje sedm politických skupin - lidovecká frakce (EPP), frakce socialistů a demokratů (SD) , liberální frakce Renew, frakce Zelených/Evropské svobodné aliance, frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), Skupina pro identitu a demokracii (ID) a Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL). V souvislosti s volbami do EP vznikl před deseti lety i systém takzvaných spitzenkandidátů, tedy vedoucích kandidátů, kteří se ucházejí i o křeslo předsedy Evropské komise. Evropský parlament se totiž domníval, že o této nejvyšší funkci v EU by neměly rozhodovat jen zákulisní dohody mezi členským státy, ale svou roli v tom podle něj měli hrát přímo voliči. Před volbami v roce 2014 proto EP vyzval jednotlivé evropské politické strany, aby nominovaly i kandidáty na předsedu či předsedkyni Evropské komise. Cílem bylo umožnit voličům, aby svými hlasy v evropských volbách mohli přímo ovlivnit, kdo tuto funkci bude zastávat. Před deseti lety systém vedoucích kandidátů vyústil ve zvolení Jeana-Clauda Junckera za šéfa Evropské komise. Juncker byl kandidátem nejsilnější lidovecké frakce, která tehdy volby vyhrála. Spitzenkandidátem skupiny socialistů a demokratů byl Martin Schulz, za liberální frakci pak Guy Verhofstadt. Zvolení Junckera nebylo problémové, protože - jak poznamenala bruselská média - kdo by odmítl politika, který byl dokonce 18 let lucemburským premiérem. O pět let později, v roce 2019, ale již byla situace jiná. Podle expertů se ukázala úskalí toho, že systém spitzenkandidátů není zakotven v žádných základních smlouvách EU. Navíc se jasně projevilo, že členské státy nechtějí nechat Evropskému parlamentu hlavní slovo v tom, kdo stane v čele Evropské komise. (pokračování...)
Brusel 22. května (zpravodajka ČTK) - Voliči na začátku června nerozhodnou jen o budoucím složení Evropského parlamentu, ale přeneseně i o nejdůležitější funkci v EU, tedy o tom, kdo stane v čele Evropské komise. O druhý mandát ve funkci se uchází současná šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která je kandidátkou Evropské lidové strany, za socialisty a demokraty je pak takzvaným spitzenkandidátem pro mnohé téměř neznámý současný eurokomisař pro práci a sociální věci Nicolas Schmit z Lucemburska. Konečné slovo v rozhodování mají nicméně jednotlivé členské státy EU, které mohou odmítnout všechny vedoucí kandidáty, jak se stalo po předchozích volbách v roce 2019. Tehdy namísto spitzenkandidátů Manfreda Webera a Franse Timmermanse unijní prezidenti a premiéři vybrali do čela Evropské komise právě von der Leyenovou. V evropských volbách se utkávají národní politické strany, jakmile jsou ale europoslanci, jichž bude letos 720, zvoleni, většina z nich se rozhodne stát součástí nadnárodních politických skupin. Většina národních stran je pak přidružena k celoevropské politické straně. V současném Evropském parlamentu existuje sedm politických skupin - lidovecká frakce (EPP), frakce socialistů a demokratů (SD) , liberální frakce Renew, frakce Zelených/Evropské svobodné aliance, frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), Skupina pro identitu a demokracii (ID) a Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL). V souvislosti s volbami do EP vznikl před deseti lety i systém takzvaných spitzenkandidátů, tedy vedoucích kandidátů, kteří se ucházejí i o křeslo předsedy Evropské komise. Evropský parlament se totiž domníval, že o této nejvyšší funkci v EU by neměly rozhodovat jen zákulisní dohody mezi členským státy, ale svou roli v tom podle něj měli hrát přímo voliči. Před volbami v roce 2014 proto EP vyzval jednotlivé evropské politické strany, aby nominovaly i kandidáty na předsedu či předsedkyni Evropské komise. Cílem bylo umožnit voličům, aby svými hlasy v evropských volbách mohli přímo ovlivnit, kdo tuto funkci bude zastávat. Před deseti lety systém vedoucích kandidátů vyústil ve zvolení Jeana-Clauda Junckera za šéfa Evropské komise. Juncker byl kandidátem nejsilnější lidovecké frakce, která tehdy volby vyhrála. Spitzenkandidátem skupiny socialistů a demokratů byl Martin Schulz, za liberální frakci pak Guy Verhofstadt. Zvolení Junckera nebylo problémové, protože - jak poznamenala bruselská média - kdo by odmítl politika, který byl dokonce 18 let lucemburským premiérem. O pět let později, v roce 2019, ale již byla situace jiná. Podle expertů se ukázala úskalí toho, že systém spitzenkandidátů není zakotven v žádných základních smlouvách EU. Navíc se jasně projevilo, že členské státy nechtějí nechat Evropskému parlamentu hlavní slovo v tom, kdo stane v čele Evropské komise. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Cena plynu pro evropský trh je blízko letošního maxima, přesáhla 33 eur za MWh' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Energie (ene) - Suroviny, nerosty (sur) - Burzy komoditní (buk) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024052202996|510133. Vydána 22.05.2024 10:59:29. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Cena plynu pro evropský trh je blízko letošního maxima, přesáhla 33 eur za MWh' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Energie (ene) - Suroviny, nerosty (sur) - Burzy komoditní (buk) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2024052202996|510133. Vydána 22.05.2024 10:59:29. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
