Argor Heraeus SA 1 Oz - 31 gram Ag - Investiční stříbrný slitek - Set 33 kusů (1kg)

Fond J&T Arch Investments za 2,5 mld. Kč získal podíl v Emma Alpha Holdingu

Praha 14. března (ČTK) - Fond kvalifikovaných investorů JT Arch Investments se stal za 2,5 miliardy korun minoritním podílníkem Emma Alpha Holdingu, hlavní investiční platformy skupiny Emma Capital podnikatele Jiřího Šmejce. Podíl fondu bude činit 8,1 procenta. JT o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě. "Na úrovni JT nás s Emma Capital pojí řada projektů. Tato investice je tak zcela v souladu s naší filozofií - investovat do léta budovaných partnerství. Portfolio Emma Alpha navíc vhodně obohacuje rozložení našeho fondu o podíly v privátně vlastněných společnostech zejména ve východní a jihovýchodní Evropě," uvedl člen investičního výboru JT ARCH Adam Tomis. Emma Capital podle investičního ředitele Pavla Horáka bere vstup externího investora jako určitou sondu, která může ukázat zatím nevyužívané možnosti jejího dalšího růstu. "Současně věřím, že JT Arch je pro takovýto krok z mnoha důvodů ideálním partnerem," dodal. Emma Capital je soukromý investiční holding založený Šmejcem v roce 2012. V posledních letech se zaměřuje především na trhy ve státech Evropské unie, ale přítomen je i na dalších trzích v Evropě a Asii. Ve společnostech, kde získá kapitálový podíl, většinou hraje aktivní roli, podílí se na jejich řízení, rozvoji i případné restrukturalizaci. Šmejc, který patří mezi nejbohatší Čechy, je od června 2022 také generálním ředitelem investiční skupiny PPF. JT Arch Investments je hlavní investiční platformou skupiny JT. Fond investuje do podniků, projektů a partnerství. Spravuje nejen majetek zakladatelů skupiny JT, ale také privátních a institucionálních investorů. JT Arch Investments se obchoduje pražské burze cenných papírů, kde patří mezi nejlikvidnější fondové tituly. Do bankovního holdingu JT Finance Group SE patří vedle české JT Banky její slovenská pobočka, JT Banka d.d. v Chorvatsku, JT Direktbank v Německu či slovenská bankovní skupina 365 (dříve Poštová banka). fd rot

OECD: Záchrana Credit Suisse bankou UBS přinesla švýcarské ekonomice nová rizika

Bern 14. března (ČTK) - Záchrana švýcarské banky Credit Suisse, kterou před rokem převzala konkurenční UBS, přinesla švýcarské ekonomice nová rizika. Ve zprávě věnované této alpské zemi to dnes uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Spojení obou velkých bank sice zajistilo finanční stabilitu, transakce ale podle OECD vyvolává otázky ohledně dominantního postavení UBS na švýcarském trhu a potřeby silnější finanční regulace v budoucnu. Největší bankovní fúze od světové finanční krize, kterou zorganizoval švýcarský stát, aby zabránil krachu Credit Suisse, vytvořila skupinu, jejíž aktiva převyšují ekonomický výkon země. Vliv banky UBS, která byla už před fúzí v globálním měřítku systémově významnou finanční institucí, se po akvizici Credit Suisse ještě zvětšil. Podle předpisů spojených s bankami, které jsou příliš velké na to, aby mohly zkrachovat, musí UBS nyní splňovat ještě přísnější regulatorní požadavky. Rada pro finanční stabilitu (FSB) obdobně v únoru zdůraznila riziko, které by pro Švýcarsko představoval krach UBS. Vyzvala proto vládu v Bernu, aby posílila kontrolu nad bankami. Švýcarská vláda má v příštích měsících předložit návrhy, jak zpřísnit regulaci velkých bank, včetně posílení pravomocí hlavního orgánu pro dohled nad finančním sektorem Finma. OECD také vznesla otázky ohledně konkurence, protože podle údajů švýcarské centrální banky má UBS na domácích vkladech a úvěrech po akvizici svého konkurenta zhruba 25procentní podíl. Švýcarská komise pro hospodářskou soutěž se vyslovila pro hlubší prošetření dominantního postavení UBS v některých částech trhu, uvedla v únoru agentura Reuters. Šéf UBS Sergio Ermotti odmítá kritiku, že jeho banka je příliš velká. Říká, že se s ní pojí málo rizika a že je diverzifikovanější a silnější. Co se týče hospodářského růstu země, OECD má za to, že letos švýcarské hospodářství poroste tempem 0,9 procenta. Růst na příští rok pak OECD odhaduje na 1,4 procenta. To je ovšem pod dlouhodobým průměrem, který činí 1,8 procenta. Vláda loni v prosinci odhadla, že ekonomika letos vykáže růst o 1,1 procenta a příští rok o 1,7 procenta. 'Slabá zahraniční poptávka, přísnější podmínky financování a zvýšená nejistota tíží (švýcarskou) ekonomiku,' uvádí zpráva OECD. lsk spr