Švédská platební společnost Klarna podala žádost o primární nabídku akcií v USA
Stockholm 13. listopadu (ČTK) - Švédská platební skupina Klarna v tichosti předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) dokumenty k primární veřejné nabídce akcií (IPO). Podrobnosti k velikosti nabídky či k jejímu ocenění ale v tiskové zprávě zatím neuvedla. Důvěrné podání dokumentů firmě umožňuje zahájit proces nabídky akcií, aniž by ihned zveřejnila citlivé finanční a obchodní informace.
Generální ředitel Sebastian Siemiatkowski v srpnu naznačil, že by se primární nabídka mohla uskutečnit v příštím roce, ale upozornil, že zatím nebylo nic rozhodnuto. Dodal, že Klarna by se mohla přiklonit ke vstupu na burzu v USA, ale že vážně posuzuje i možnosti v Evropě.
Za první pololetí letošního roku firma vykázala očištěný zisk 673 milionů švédských korun (SEK; 1,5 miliardy Kč) po ztrátě 456 milionů SEK o rok dříve. Hospodaření podpořilo snížení počtu pracovníků a zavádění umělé inteligence (AI) pro služby zákazníkům. Tržby se zvýšily o 27 procent na 13,3 miliardy SEK, z toho tržby v USA vzrostly o 38 procent.
Firma byla v roce 2021 ohodnocena na 46 miliard USD (1,1 bilionu Kč), což z ní učinilo nejhodnotnější start-up v Evropě. Cena byla tehdy stanovena podle získaných peněz od investorů. V té době byla firma ztrátová, měla nižší tržby a zhruba 7000 zaměstnanců. V roce 2022, při jejím zatím posledním kole získávání financí od investorů, však byla oceněna pouze na 6,7 miliardy USD, protože investoři v reakci na prudké zvyšování úrokových sazeb výrazně přehodnotili cenu finančně technologických společností. Podle listu Financial Times by primární nabídka mohla firmu Klarna ohodnotit na 15 až 20 miliard USD.
Volba Spojených států pro umístnění akcií na burze je pro evropské kapitálové trhy další ranou. Podobně se v roce 2018 rozhodla společnost Spotify, která si pro nabídku akcií vybrala New York.
Firma Klarna mezi prvními začala využívat generativní AI ke snižování nákladů a zvyšování produktivity. V současnosti má asi 3800 zaměstnanců.
Klarna byla založena v roce 2005. Podle svých internetových stránek nabízí různé platební možnosti, jako jsou přímé platby, platby po doručení i splátkové plány. Služby nabízí přibližně 85 milionům aktivních spotřebitelů ve více než 26 zemích a ve spolupráci s více než 575.000 obchodníky. V Česku začala firma působit v roce 2022.
Klarna se zaměřuje na nabídky typu "nakup teď, zaplať později". Zákazníkům nabízí mnohem nižší poplatky, než jaké nabízejí firmy provozující kreditní karty. Spotřebitelské skupiny a charitativní organizace však tento formát kritizují, protože podle nich povzbuzuje lidi, aby se zadlužili, i když si to nemohou dovolit. Britská vláda minulý měsíc představila plány na regulaci tohoto sektoru, podobně jako u poskytování spotřebitelských úvěrů. Americký úřad pro finanční ochranu spotřebitelů začátkem roku uvedl, že tento formát by měl být regulován jako kreditní karty.
irl spr - sdílejte článek
Následuje: Obžalovaným ve vedlejší větvi kauzy Bečva uložil vsetínský soud peněžité tresty
Vsetín 13. listopadu (ČTK) – Dvěma lidem obžalovaným ve vedlejší větvi kauzy otravy Bečvy ze září 2020 dnes vsetínský okresní soud nepravomocně uložil peněžité tresty. Hasiče Jiřího Pochylu, který v den havárie velel zásahu, vinila obžaloba z nečinnosti při řízení záchranných prací. Úřednice Věra Šulová podle státního zástupce vydala nezákonné správní rozhodnutí týkající se lagun ve firmě Energoaqua, která podle loňského nepravomocného rozsudku otravu způsobila. Vinu oba odmítli. Pochyla by měl uhradit peněžitý trest 30.000 korun a Šulová 60.000 korun. Ženě navíc soud zakázal na dva roky vykonávat jakékoliv funkce ve státní správě. Vyhověl tak návrhu státního zástupce Petra Válka. Obhájci obou obžalovaných žádali pro své klienty zproštění obžaloby, žádného trestného činu se podle nich nedopustili. Za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti hrozilo Pochylovi až roční vězení, Šulové až tři roky vězení. Soudce Aleš Matura v odůvodnění rozsudku upozornil, že se Pochyla se Šulovou dopustili nedbalostního jednání a nemělo by tedy na ně být nahlíženo jako na zločince. "V zásadě se jedná o věc, která se může stát téměř každému. Protože každý z nás dnes a denně spoustu věcí udělá špatně. Ale v 99 procentech případů to nemá nepříznivé následky. Tam, kde to občas nepříznivé následky má, tak pak s tím trestní řád a trestní zákoník jaksi spojují trestní odpovědnost," řekl Matura. Zatímco žalobce je s rozsudkem spokojený a vzdal se práva odvolání, obhájci se s ním neztotožňují, ponechali si lhůtu. Advokáta Šulové Patrika Novosada vynesení rozsudku krátce po zaznění závěrečných řečí překvapilo. "Závěrečné řeči byly velmi objemné. A i argumentace, která dnes zazněla, byla i pro soud dle mého názoru nová a měl se s tím mnohem precizněji vypořádat. Určitě půjde odvolání, začneme na tom pracovat," řekl médiím Novosad. Osmačtyřicetiletý Pochyla řídil 20. září 2020 část odpoledne záchranné práce v Choryni na Vsetínsku a jejím okolí, kde rybáři v řece pozorovali první mrtvé ryby. Ačkoliv podle žalobce zjistil zasažení řeky neurčitou chemickou látkou, nezajistil postupný odběr vzorků vody proti proudu. Kvůli nedostatečnému průzkumu tedy podle něj nemohl zjistit, kudy se znečištění do řeky dostalo, což zkomplikovalo možnost vyšetření případu. (pokračování...)
Vsetín 13. listopadu (ČTK) – Dvěma lidem obžalovaným ve vedlejší větvi kauzy otravy Bečvy ze září 2020 dnes vsetínský okresní soud nepravomocně uložil peněžité tresty. Hasiče Jiřího Pochylu, který v den havárie velel zásahu, vinila obžaloba z nečinnosti při řízení záchranných prací. Úřednice Věra Šulová podle státního zástupce vydala nezákonné správní rozhodnutí týkající se lagun ve firmě Energoaqua, která podle loňského nepravomocného rozsudku otravu způsobila. Vinu oba odmítli. Pochyla by měl uhradit peněžitý trest 30.000 korun a Šulová 60.000 korun. Ženě navíc soud zakázal na dva roky vykonávat jakékoliv funkce ve státní správě. Vyhověl tak návrhu státního zástupce Petra Válka. Obhájci obou obžalovaných žádali pro své klienty zproštění obžaloby, žádného trestného činu se podle nich nedopustili. Za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti hrozilo Pochylovi až roční vězení, Šulové až tři roky vězení. Soudce Aleš Matura v odůvodnění rozsudku upozornil, že se Pochyla se Šulovou dopustili nedbalostního jednání a nemělo by tedy na ně být nahlíženo jako na zločince. "V zásadě se jedná o věc, která se může stát téměř každému. Protože každý z nás dnes a denně spoustu věcí udělá špatně. Ale v 99 procentech případů to nemá nepříznivé následky. Tam, kde to občas nepříznivé následky má, tak pak s tím trestní řád a trestní zákoník jaksi spojují trestní odpovědnost," řekl Matura. Zatímco žalobce je s rozsudkem spokojený a vzdal se práva odvolání, obhájci se s ním neztotožňují, ponechali si lhůtu. Advokáta Šulové Patrika Novosada vynesení rozsudku krátce po zaznění závěrečných řečí překvapilo. "Závěrečné řeči byly velmi objemné. A i argumentace, která dnes zazněla, byla i pro soud dle mého názoru nová a měl se s tím mnohem precizněji vypořádat. Určitě půjde odvolání, začneme na tom pracovat," řekl médiím Novosad. Osmačtyřicetiletý Pochyla řídil 20. září 2020 část odpoledne záchranné práce v Choryni na Vsetínsku a jejím okolí, kde rybáři v řece pozorovali první mrtvé ryby. Ačkoliv podle žalobce zjistil zasažení řeky neurčitou chemickou látkou, nezajistil postupný odběr vzorků vody proti proudu. Kvůli nedostatečnému průzkumu tedy podle něj nemohl zjistit, kudy se znečištění do řeky dostalo, což zkomplikovalo možnost vyšetření případu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Švédská platební společnost Klarna podala žádost o primární nabídku akcií v USA' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Finance (fin) - Telekomunikace a IT (pit) - Firmy (efm) - Burzy akciové = kapit. (bua). ID zprávy: T2024111303190|512136. Vydána 13.11.2024 12:43:32. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Švédská platební společnost Klarna podala žádost o primární nabídku akcií v USA' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Finance (fin) - Telekomunikace a IT (pit) - Firmy (efm) - Burzy akciové = kapit. (bua). ID zprávy: T2024111303190|512136. Vydána 13.11.2024 12:43:32. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
