Analytik: Ceny komodit na trzích letos spíše klesaly, index je v minusu 4,5 pct
Praha 29. září (ČTK) - Ceny komodit na světových trzích v prvních třech čtvrtletích roku spíše klesaly, nejvíce zlevnily průmyslové kovy, pšenice, kukuřice, plyn a elektřina. Naopak výrazně zdražil cukr a v posledních měsících i ropa. ČTK to řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg je od počátku roku v minusu 4,5 procenta.
"Energiím se dlouhé měsíce nedařilo. Přibližně v polovině roku se však situace otočila a nyní táhnou cenový růst. Na něm se výrazně podílí ropa," uvedl Tyleček. Texaský ropný benchmark WTI přidává letos 17 procent. Cena severomořského Brentu (listopadového kontraktu) stoupla o 13 procent. Trojciferná cena ropy tak může být otázkou velmi krátké doby. Napjatou situaci způsobuje omezení těžby Saúdské Arábie a Ruska. Na trhu panuje deficit a situace přispívá ke snižování zásob. Na čerpacích stanicích už ceny benzinu i nafty překonaly letošní maxima.
Naopak relativní klid panuje podle Tylečka u cen plynu a elektřiny. Měsíční kontrakt v Nizozemsku, který je stěžejní pro ceny v Česku, letos klesá o 50 procent. Cena ročního kontraktu, který více odpovídá vývoji cen pro konečné zákazníky, klesá v tomto roce o 47 procent. K příznivému vývoji cen pomáhají v poslední době abnormálně vysoké teploty a vysoký stav zásob plynu v Evropě. Cena uhlí v Rotterdamu s dodáním v tomto roce letos ztrácí 29 procent.
Z průmyslových kovů letos vykazuje nejvyšší ztráty nikl. Jeho cena klesá o 37 procent. Nejvíce obchodovaný kov měď zlevnila o 3,4 procenta. O něco vyšší ztráty předvádí hliník, letos klesá o 5,7 procenta.
Ceny nejvíce obchodovaných drahých kovů se letos vydaly opačným směrem. "Cena zlata vzrostla o 2,2 procenta za troyskou unci. Je však výrazně pod svým maximem ze začátku května," řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba. Horších devět měsíců má za sebou stříbro, jehož cena klesla o 5,6 procenta. Ještě hůře je na tom palladium, které se hojně využívané v automobilovém průmyslu při výrobě katalyzátorů. To, že se automobilkám v některých zemích přestává dařit, dokládá podle Ryby pokles jeho ceny o 29 procent,
Ze zemědělských komodit nejvíce zdražuje cukr. Jeho cena v New Yorku letos přidává 30 procent. Cena většiny komodit z této skupiny však klesá. Káva Arabica na burze v New Yorku ztrácí 11 procent. Nejvíce zlevnila kukuřice. V Chicagu se její cena snížila o 29 procent. Pokles ceny pšenice už v roce 2023 dosáhl 27 procent. Ceny obilovin pro spotřebitele pozitivně ovlivňuje vysoká úroda a dobré vyhlídky na příští sezonu, uzavřel Tyleček.
fd nob
Míra inflace v eurozóně v září klesla na 4,3 procenta, čekal se mírnější pokles
Brusel 29. září (zpravodajka ČTK) - Míra inflace v eurozóně v září klesla na 4,3 procenta ze srpnové hodnoty 5,2 procenta, uvedl dnes v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Inflace je tak nejníže za poslední dva roky. Před rokem byla na deseti procentech, což byl tehdejší rekord. Nejvyšší inflaci má nyní v eurozóně Slovensko.
Nejvíce k růstu cen letos v září přispěla kategorie potraviny, alkohol a tabák. Nižší ceny energií naopak přispěly ke zmírnění inflace. Analytici podle agentury Reuters očekávali, že inflace klesne zhruba na 4,5 procenta.
Z celkových dvaceti zemí eurozóny má nejvyšší zářijovou inflaci Slovensko, kde činila 8,9 procenta. Snížila se však ze srpnové hodnoty 9,6 procenta a z červencové 10,3 procenta. Naopak nejnižší inflaci v eurozóně měly v září Nizozemsko (-0,3 procenta) a Belgie (0,7 procenta). Trojici zemí s nejnižší inflací uzavírá Řecko s hodnotou 2,4 procenta.
Takzvaná jádrová inflace, očištěná o kolísavé ceny energií a potravin, se podle očekávání snížila na 4,5 procenta ze srpnové hodnoty 5,3 procenta.
Údaje z hlavních ekonomik zemí, které používají euro, jsou různorodé. Zatímco v Německu meziroční inflace v září klesla ze 6,4 na 4,3 procenta, ve Španělsku naopak vzrostla, a to ze srpnových 2,4 procenta na 3,2 procenta v září.
Ekonomové nicméně upozorňují, že velké zmírnění inflace v Německu bylo ovlivněno tím, že loni v září skončily dotované jízdenky na dopravu i dotace na pohonné hmoty, což tehdy vedlo ke zvýšení spotřebitelských cen, uvedla agentura AP. Německo je největší ekonomikou ze zemí eurozóny.
Vysoké ceny brzdí evropskou ekonomiku, mzdy totiž někdy lidem nestačí na zaplacení účtů, jak byli dříve zvyklí, což je nutí omezovat ostatní výdaje. Ceny energií sice za poslední dobu klesly, inflace má ale na hospodářství dopady i tak. Vyšší ceny jsou vidět ve službách, například pokud jde o kadeřnictví či hotelové pobyty.
Míra inflace nadále zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem, který pro cenovou stabilitu stanovila Evropská centrální banka (ECB). Ta očekává, že na tuto hodnotu se inflace dostane ke konci roku 2025, což ale mají někteří zástupci centrální banky za příliš pozdě. Vyšší ceny ropy ale v poslední době vrhají stín na snahu ECB dostat inflaci ke dvěma procentům, uvedla AP.
V rychlém odhadu nejsou data za ty členské země Evropské unie, které nejsou zároveň v eurozóně. Kompletní údaje, tedy i za Českou republiku, Eurostat zveřejní v říjnu.
Tereza Šupová spr