Inflace na Slovensku v únoru mírně zpomalila na 3,8 procenta
Bratislava 14. března (zpravodaj ČTK) - Tempo meziroční míry inflace na Slovensku v únoru mírně zpomalilo na 3,8 procenta z ročního maxima 3,9 procenta letos v lednu. ČTK o tom dnes informoval slovenský statistický úřad. Podle slovenské centrální banky (NBS) se inflace na Slovensku nadále řadí k nejvyšším v eurozóně.
Vývoj spotřebitelských cen podle statistiků nadále ovlivňovaly změny v sazbách daně z přidané hodnoty (DPH) a nová daň ze slazených nápojů. Ty jsou součástí posledního konsolidačního balíčku vlády premiéra Roberta Fica, jehož cílem je zvýšit příjmy státu.
Do inflace se promítly mimo jiné vyšší ceny alkoholických i nealkoholických nápojů. Tempo zdražování potravin v meziročním srovnání mírně zrychlilo na 1,8 procenta z lednových 1,7 procenta. V úvodu letošního roku se na potraviny v zemi snížila sazba DPH, naopak základní sazba DPH stoupla.
Ceny bydlení a energií vzrostly v únoru proti loňsku o 2,7 procenta po růstu o 2,5 procenta v prvním letošním měsíci. Výraznějšímu zdražení v této kategorii zabránily pokračující státní kompenzace cen energií pro rodiny. Náklady na bydlení a na potraviny mají dohromady největší podíl na výdajích slovenských domácností.
Výraznější vliv na inflaci měl vývoj cen v kategorii restaurace a hotely, ve které ceny stouply o 7,6 procenta, a to hlavně kvůli zdražení gastronomických služeb.
"K vysokému růstu nadále přispívají zejména ceny restaurací a služeb ubytování, kde nejvýrazněji klesly sazby DPH," napsal v komentáři analytik NBS Branislav Karmažin. Dodal, že v cenách zboží se zase postupně promítá zvýšená sazba DPH; základní sazba této daně stoupla na Slovensku od ledna na 23 procent z dřívějších 20 procent. Například na ubytovací služby a na některé potraviny zase sazba DPH klesla na pět z dřívějších deseti procent.
Ekonom UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Ľubomír Koršňák uvedl, že tempo inflace na Slovensku zvolnilo hlavně kvůli pomalejšímu růstu cen v dopravě a vyprchání části efektu loňského zvyšování spotřebních daní z tabáku a cigaret.
Také v Česku meziroční míra inflace v únoru mírně zpomalila, a to na na 2,7 procenta z lednových 2,8 procenta.
Adrian Bobok zdp
Počet vynálezů přihlášených v Česku k patentovému úřadu loni mírně klesl na 461
Praha 14. března (ČTK) - Češi loni přihlásili Úřadu průmyslového vlastnictví ČR k patentové ochraně 461 vynálezů a nových technických řešení, což bylo o čtyři méně než o rok dříve. Udělených patentů meziročně ubylo o 75 na 379. Vyplynulo to z dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Počet vynálezů, které tuzemské firmy, vysoké školy či fyzické osoby přihlašují v ČR k patentové ochraně, se každoročně snižuje od roku 2013. Tehdy patentový úřad přijal rekordních 983 přihlášek.
Podle Karla Eliáše z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ je proti roku 2013 propad přihlášek k patentové ochraně patrný zejména u vysokých škol. "Z 279 v roce 2013 na 60 v roce 2024," uvedl Eliáš.
Mezi českými přihlašovateli vynálezů převažují firmy, kterým úřad loni udělil 214 patentů. Vysoké školy loni získaly patentovou ochranu na 80 svých vynálezů, fyzické osoby na 53 a veřejné výzkumné instituce na 28 svých inovativních řešení. Čtyři patenty byly pro nemocnice nebo vládní a veřejné organizace.
Celkově loni patentový úřad udělil nebo validoval 5692 patentů, z toho tuzemských bylo sedm procent. Většinu patentů získaly zahraniční přihlašovatelé, přičemž podle statistiků dlouhodobě nejvíce chrání své vynálezy na českém trhu německé podniky. Těm bylo v roce 2024 validováno pro české území 1241 patentů.
Z 50.400 patentů, které platily na konci loňského roku pro území ČR, německým přihlašovatelům patřila čtvrtina. Američtí přihlašovatelé měli 8000 platných patentů a čeští přihlašovatelé 3364, z toho téměř 2000 připadlo firmám, zejména Škodě Auto, Brano a Linet. "Vysoké školy vlastnily ke konci minulého roku v Česku 753 platných patentů, 180 z nich náleželo Českému vysokému učení technickému v Praze. Šlo o vůbec nejvyšší počet ze všech tuzemských subjektů," uvedl Eliáš.
Co se týče přihlašování českých patentů v zahraničí, je jejich podle ČSÚ stále málo. "Zatímco subjekty z Česka v přepočtu na 1000 pracovníků ve výzkumu a vývoji podaly v letech 2014 až 2023 k Evropskému patentovému úřadu v průměru tři patentové přihlášky ročně, ve skandinávských zemích EU nebo v Německu to bylo kolem 40," uvedli pro srovnání statistici.
ktp ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
