Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci za výzkum vlivu institucí na prosperitu
Stockholm/Praha 14. října (ČTK) - Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu společenských institucí na rozdíly v prosperitě mezi zeměmi. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Ocenění vědci podle akademie přispěli k pochopení rozdílů v prosperitě mezi národy. "Ukázali důležitost společenských institucí pro prosperitu země. Společnosti se špatným právním systémem a institucemi, které vykořisťují populaci, nevytvářejí růst ani změnu k lepšímu. Výzkum laureátů nám pomáhá pochopit, proč tomu tak je," uvedla akademie.
Acemoglu a Johnson pracují v Massachusettském technologickém institutu (MIT), zatímco Robinson působí na Chicagské univerzitě. "Snižování obrovských rozdílů v příjmech mezi zeměmi je jedním z největších úkolů naší doby. Laureáti ukázali význam společenských institucí pro dosažení tohoto cíle," řekl předseda výboru pro udílení cen Jakob Svensson. "Identifikovali historické kořeny slabého institucionálního prostředí, kterým se dnes vyznačuje řada zemí s nízkými příjmy," dodal.
Acemoglu a Robinson jsou autory bestselleru Proč státy selhávají (Why Nations Fail), který vyšel v roce 2012 a který se zabývá příčinami nerovností mezi zeměmi. Jedním z přínosů knihy je rozdělení politických a ekonomických institucí na extraktivní a inkluzivní. "Pro extraktivní instituce je charakteristická koncentrace moci v rukou úzké elity. Tyto instituce umožňují jedné skupině lidí přerozdělovat bohatství od ostatních ve svůj prospěch," napsal na síti X ekonom Marek Hudík z Centra pro teoretická studia UK/AV ČR.
"Inkluzivní instituce naopak umožňují širokou účast společnosti na tvorbě a využívání bohatství a politických procesech. Pro tyto instituce je charakteristický určitý stupeň centralizace spojený s možností širokých vrstev podílet se na politickém a ekonomickém rozhodování. Acemoglu a Robinson argumentují, že to byly právě inkluzivní instituce, které v průběhu posledních dvou století přispěly k ekonomickému růstu," dodal Hudík.
Acemoglu, který se narodil v Turecku, dnes řekl, že ho zisk Nobelovy ceny za ekonomii překvapil a šokoval. "Něco takového nikdy nečekáte," prohlásil. "Je to velké překvapení a pocta," dodal. Acemoglu poznamenal, že oceněný výzkum podtrhuje význam demokratických institucí. "Demokracie ale není všelékem," uvedl ekonom. "Zavádění demokracie je velmi těžké. Když zavedete volby, vytvoří to někdy konflikt," upozornil. Vyjádřil také obavy, že demokratické instituce ve Spojených státech ztrácejí podporu obyvatel, píše agentura AP.
"(Laureáti) prosluli zkoumáním na první pohled triviální otázky – proč jsou některé země bohaté a jiné zůstávají chudé a proč tento rozdíl mezi nimi navíc přetrvává," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Bádání oceněných často spočívá v tom, že se obracejí do historie, kde hledají odpovědi na otázky, které se vztahují k současnosti, dodal.
V roce 2019 Acemoglu a Robinson vydali pokračování předchozího bestselleru pod názvem Úzký koridor (The Narrow Corridor), kde se více zabývají otázkou, jak některé země dosáhly svobody a jiné nikoliv. Dospěli k závěru, že svoboda představuje velmi "úzký koridor", ve kterém se podařilo vyvážit vliv státu a společnosti. Přílišný vliv jednoho i druhého podle autorů vede k útlaku.
Příklady společenských institucí, které v důsledku slabého státu vedou k nesvobodě, jsou podle nich mimo jiné kastovní systém v Indii nebo klanový systém spojený s krevními mstami v Albánii. Ten přetrvával ještě do začátku 20. století.
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.
Loni získala Nobelovu cenu za ekonomii Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Stala se teprve třetí ženou, která toto ocenění obdržela.
Na vyznamenané čeká kromě medaile, diplomu a finanční odměny i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční u příležitosti výročí úmrtí Alfreda Nobela, což je 10. prosince.
boz pmh spr
Průzkum: Dvě třetiny české populace neví, co je to dlouhodobý investiční produkt
Praha 14. října (ČTK) - Dvě třetiny české populace neví, co je to dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP. Vyplývá to z průzkumu výzkumné agentury STEM/MARK pro investiční platformu Fondee, kterého se zúčastnilo téměř 800 respondentů mezi 18 až 64 roky věku. Vedle penzijního spoření se jedná o jediný státem podporovaný prostředek, kterým chce stát motivovat lidi k individuální finanční přípravě na penzi, a ulehčit tak penzijnímu systému.
Od 1. ledna 2024, kdy začaly své finanční produkty v režimu DIP nabízet první společnosti, do června novinku uzavřelo odhadem 60.000 lidí. "Je v zájmu státu a veřejných financí DIP propagovat, stejně jako investování coby normální a hlavně perspektivní způsob, jak se na penzi připravit," řekl spoluzakladatel Fondee Jan Hlavsa. Zatímco zejména v západních státech je naprosto běžné a hlavně výhodné se na stáří zajišťovat pomocí investic, Češi podle něj stále ve velkém volí konzervativní spořicí produkty, které třeba ani nepřekonají inflaci.
Zatímco alespoň v nějaké míře či způsobu se podle průzkumu na důchod finančně připravuje 63 procent lidí, 40 procent z nich využívá penzijní spoření, 36 procent 'staré' penzijní připojištění, 43 procent spořicí účet, 21 procent stavební spoření a 19 procent běžný bankovní účet. Jen 14 procent lidí investuje do akcií, čtyři procenta do dluhopisů a 11 procent do takzvaných ETF fondů (fondů obchodovaných na burze).
"Stále existuje značná část společnosti, které ještě nedošlo, že není dobrý nápad se spoléhat pouze na státní důchod nebo vlastní přípravu na penzi odkládat na později,” uvedl Hlavsa. Podle průzkumu 34 procent dotázaných si vůbec nic bokem na stáří neodkládá, přestože nejsou na stáří zajištění. Zhruba 11 procent účastníků průzkumu uvedlo, že si na penzi nic nespoří, protože je čeká až za dlouho. Nejvíce jich bylo logicky ve skupině 18 až 29 let.
V průzkumu z přelomu roku, který Fondee uskutečnilo s výzkumnou agenturou Ipsos mezi tuzemskými seniory, skoro 60 procent respondentů varuje před spoléháním se pouze na státní důchod. Čtvrtina si vyčítá, že nezačala se spořením na důchod dříve a 30 procent upozorňuje, že není radno spoléhat pouze na penzijní spoření a připojištění.
DIP zahrnuje finanční produkty, které umožňují vytváření úspor na stáří. Zároveň rozšiřuje příležitosti, do kterých lze investovat s nárokem na daňové úlevy, a přináší možnost jednotlivé produkty kombinovat. Na DIP, podobně jako na životní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření, může přispívat zaměstnavatel, a to až do 50.000 Kč ročně v součtu všech tří produktů.
fd rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
