Výstavou fotografií zahájilo svou činnost České centrum v Tchaj-peji
Tchaj-pej 14. června (ČTK) - Na Tchaj-wanu bylo dnes slavnostně otevřeno České centrum. Svou činnost zahajuje výstavou s názvem Krátké příběhy české fotografie. ČTK o tom informovala PR manažerka Českých center Tereza Šídlová.
Demokraticky spravovaný ostrov dlouhodobě čelí tlaku Číny, která ho pokládá za svou provincii. Nezávislost Tchaj-wanu, který funguje od roku 1949 de facto samostatně, uznává jen malá skupina zemí. Česko uplatňuje jako většina států světa takzvanou politiku jedné Číny, oficiálně uznává jen pevninskou Čínu, s Tchaj-wanem i přes nevoli Pekingu ale udržuje úzké ekonomické, bezpečnostní, kulturní či diplomatické vztahy.
Dnešní vernisáže výstavy české fotografie v novém Českém centru se zúčastnil i místopředseda Senátu Jiří Drahoš, který je v Tchaj-peji na návštěvě v čele senátní delegace, a tchajwanská viceprezidentka Hsiao Bi-khim.
Výstavu uvádí slavný černobílý snímek fotografa Jana Saudka, na němž drží muž v náručí novorozeně. Tchaj-pej se díky výstavě seznámí také s fotografickou tvorbou proslulého malíře Alfonse Muchy, mystickým světem fotografa Františka Drtikola či historickými snímky Josefa Koudelky, který pro svět zdokumentoval invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
'Své působení zahajujeme výstavou, díky které nahlédneme do příběhů psaných českou fotografií od secese po současnost. Představíme tak české tvůrce, kteří zanechali trvalou stopu ve světě, a zároveň přiblížíme nedávnou českou historii,' prohlásila ředitelka Českého centra Tchaj-pej Markéta Záhumenská.
České centrum dále rozšíří a doplní již probíhající kulturní aktivity České ekonomické a kulturní kanceláře působící v Tchaj-peji.
'Dokladem velmi dobrého jména české kultury na Tchaj-wanu jsou například vyprodané koncertní síně, když hrají čeští hudebníci nebo když zní česká hudba. Opírat se o ikony, jakými jsou Dvořák, Kafka či Mucha, chceme i nadále, šanci uspět ale rozhodně má i výběr současné české kultury a umění,' prohlásil vedoucí České ekonomické a kulturní kanceláře v Tchaj-peji David Steinke.
České centrum v Tchaj-peji má v budoucnu v plánu například aktivity propojené s projektem Rok české hudby, který právě probíhá, interaktivní akci věnovanou světoznámému pražskému rodákovi Franzi Kafkovi či přiblížení dramatika a prvního českého prezidenta Václava Havla.
lcm kpc
Zástupci zemí V4 a Pobaltí dnes uzavřeli deklaraci o železničním propojení států
Praha 14. června (ČTK) - Zástupci ministerstev dopravy zemí V4 a pobaltských států Litvy, Lotyšska a Estonska dnes uzavřeli Pražskou deklaraci o rozvoji a financování strategické železniční infrastruktury. Jedním z cílů deklarace je propojení pobaltské železniční páteře Rail Baltica s projektem Via Vindobona, železničním propojením Berlína, Prahy a Vídně. Novinářům to dnes na brífinku po jednání se zástupci ministerstev dopravy zemí V4 a pobaltských států Litvy, Lotyšska a Estonska řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Země V4 také budou usilovat o vysokorychlostní propojení mezi hlavními městy zemí V4.
Propojení projektu Rail Baltica s připravovaným projektem Via Vindobona podle Kupky povede z Vídně přes Brno do Varšavy, kde Rail Baltica končí. Navázání obou projektů podle Kupky umožní jak přeshraniční propojení z východu na západ, tak i ze severu na jih.
Zapojení pobaltských států podle Kupky znamená silnější podporu na úrovni Evropské unie. Pražskou deklaraci budou ministři dopravy představovat evropským kolegům na jednání v Lucemburku příští týden. Podobně smýšlející státy pak nejspíš umožní získat větší objem evropských peněz pro vysokorychlostní tratě a přeshraniční spojení, řekl dnes Kupka. 'Ta snaha získat na palubu co nejvíc zemí se osvědčila i v případě jednání ohledně zmírnění normy Euro 7,' dodal.
Rozvojem páteřní železniční infrastruktury se země V4 a Pobaltí snaží dosáhnout ekonomického růstu a větší konkurenceschopnosti. Modernizace stávající infrastruktury pak má zlepšit například kapacitu železnice, její dostupnost a vojenskou mobilitu. Jedním z dalších cílů deklarace je také podpora rekonstrukce a rozvoj spojení s Ukrajinou a Moldavskem.
Země V4 a Pobaltí chtějí finance na dopravní projekty získávat zejména z evropských fondů, například z Nástroje pro propojení Evropy nebo z Kohezních fondů. Zabývat se také budou možnostmi alternativních zdrojů financování, například půjčkami nebo spoluprací veřejného a soukromého sektoru v PPP projektech.
szd mha
DALŠÍ ZPRÁVY
