Britská centrální banka podle očekávání ponechala úroky beze změny
Londýn 20. června (ČTK) - Britská centrální banka nechala podle očekávání základní úrokovou sazbu na 5,25 procenta, maximu za 16 let. Uvedla to v dnešní tiskové zprávě. Banka zatím sazby nezměnila, přestože středeční zpráva ukázala, že inflace v Británii poprvé za téměř tři roky klesla na cílovou úroveň dvou procent. Někteří členové měnového výboru však uvedli, že jejich rozhodnutí nesnižovat sazby je nyní "jemně vyvážené".
Centrální banka uvedla, že pro zachování úroků se vyslovilo sedm členů jejího měnového výboru, zatímco dva členové hlasovali pro snížení o čtvrt procentního bodu. To je stejné jako na předchozím zasedání začátkem května.
Žádný z 65 ekonomů v anketě agentury Reuters neočekával, že britská centrální banka bude následovat Evropskou centrální banku (ECB) a základní úrok sníží už tento měsíc. Za pravděpodobný termín prvního snížení považují srpen. Trhy se ale domnívají, že banka začne snižovat úroky až v září nebo v listopadu.
Navzdory zpomalení inflace se zdá, že některé centrální bankéře stále znepokojuje vyšší inflace v důležitém sektoru služeb a rovněž tempo růstu mezd. To zvyšuje riziko opětovného zrychlení inflace v případě, že by centrální banka snížila úrokové sazby příliš brzy.
Podle guvernéra centrální banky Andrewa Baileyho je dobrou zprávou, že nejnovější údaje ukázaly návrat inflace na dvouprocentní cíl, na snižování sazeb je ale podle něj zatím příliš brzy.
"Potřebujeme mít jistotu, že inflace zůstane nízká, a proto jsme se rozhodli prozatím držet sazby na úrovni 5,25 procenta," uvedl. Jeho vyjádření se však liší od vyjádření z minulého měsíce, kdy řekl, že je optimistou, pokud jde o vývoj klíčových údajů, aby šlo uvažovat o snížení sazeb.
Centrální banka očekává, že se inflace do konce roku opět zvýší nad dvouprocentní cíl, protože postupně odezní dopad dubnového snížení regulovaných účtů domácností za energie. Ve druhé polovině roku se inflace podle jejího odhadu bude pohybovat kolem 2,5 procenta. Růst mezd a inflace ve službách, což jsou ukazatele přetrvávající celkové inflace, se od květnového zasedání zmírnily, ale zůstávají vysoké.
Banka také uvedla, že nadcházející parlamentní volby neměly na její rozhodování žádný vliv. Předčasné volby se v Británii konají v červenci a konzervativci současného premiéra Rishiho Sunaka v průzkumech veřejného mínění zaostávají za opozičními labouristy zhruba o 20 procentních bodů.
Britská centrální banka začala zvyšovat úrokové sazby v prosinci 2021, což bylo dříve než ostatní velké centrální banky. Na současné maximum se sazby dostaly v srpnu 2023.
irl spr
Švýcarská centrální banka snížila základní úrok o čtvrt bodu na 1,25 procenta
Curych 20. června (ČTK) - Švýcarská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta, letos je to už druhé snížení. Banka v dnešní tiskové zprávě uvedla, že inflační tlaky dál polevují a že míra inflace se bude v příštích dvou letech snižovat. Švýcarská centrální banka se v březnu stala z velkých měnových autorit první, která zahájila cyklus snižování úroků.
Snížení o dalšího čtvrt procentního bodu předpovídaly asi dvě třetiny dotázaných analytiků, uvedla agentura Reuters. Přístup k uvolňování měnové politiky mezi hlavními centrálními bankami se přitom liší, například americká centrální banka (Fed) se zahájením cyklu uvolňování měnové politiky stále vyčkává.
Švýcarský frank po oznámení o dalším snížení sazeb klesl, kolem 13:00 SELČ odepisoval k euru téměř půl procenta na 1,0469 eura. Hlavní akciový index burzy v Curychu nejprve zpevnil a dostal se nad 12.120 bodů, později ale zisky zmírnil a pohyboval se kolem 12.080 bodů.
Švýcarská ekonomika se postupně zotavuje, trend zmírňování inflace se ale v dubnu přerušil, než se inflace v následujícím měsíci opět snížila a dostala se na 1,4 procenta. Centrální banka nyní očekává, že inflace v letošním roce dosáhne 1,3 procenta, v příštím roce 1,1 procenta a v roce následujícím 1,0 procenta. Tato prognóza předpokládá, že základní úroková sazba zůstane na 1,25 procenta.
"Základní inflační tlaky se ve srovnání s předchozím čtvrtletím opět snížily," uvedla centrální banka. "S dnešním snížením základní sazby je centrální banka schopna udržet vhodné měnové podmínky," dodala.
Měnovou politikou se dnes zabývala i britská centrální banka, která ale nechala základní úrok na 5,25 procenta, maximu od roku 2008. Americký Fed má základní sazbu v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2001. Evropská centrální banka (ECB) začátkem června zahájila cyklus uvolňování měnové politiky a základní sazbu snížila o čtvrt bodu na 4,25 procenta.
V Británii, v USA i v eurozóně je míra inflace aktuálně vyšší než ve Švýcarsku.
spr
DALŠÍ ZPRÁVY
