ČNB snížila úrokovou sazbu na 3,5 pct, prostor pro další pokles vidí omezený
Praha 7. května (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta, sazba je tak na nejnižší úrovni od začátku prosince 2021. Rozhodnutí bylo podle analytiků očekávané, a proto na něj kurz koruny výrazněji nereagoval. Guvernér ČNB Aleš Michl po jednání bankovní rady řekl novinářům, že prostor pro další snižování sazeb je omezený a tento krok je podmíněný tím, že v české ekonomice budou slábnout proinflační rizika.
Pro snížení sazeb bylo šest členů bankovní rady, sedmý navrhoval jejich ponechání na 3,75 procenta. Michl nechtěl blíže komentovat, zda bylo dnešní snížení sazeb na delší dobu poslední. "Panuje shoda, že prostor pro další snížení sazeb je omezený. Další snižování je podmíněno tím, že se budou snižovat proinflační rizika v domácí ekonomice. Proto si necháváme všechny možnosti nadále otevřené," řekl.
Rizika v ekonomice jsou podle Michla v současnosti mírně proinflační. Jsou jimi zejména větší setrvačnost růstu cen služeb a potravin, zvýšené mzdové požadavky ve veřejném i soukromém sektoru a případný dodatečný růst výdajů veřejného sektoru. Do budoucna může proinflační riziko představovat i výraznější oživení úvěrové aktivity, a to především na realitním trhu. Ve směru nižší inflace naopak může působit zhoršení globální ekonomické aktivity.
"Michl se tradičně snažil snížení sazeb kompenzovat jestřábí rétorikou, tj. výroky, že ČNB chce držet úrokové sazby na dostatečně restriktivní úrovni, než bude inflace plně pod kontrolou v blízkosti dvou procent," řekl ČTK analytik Citfinu Miroslav Novák. Ohledně toho, jak bude ČNB dále postupovat se sazbami, podle něj nic zásadního nezaznělo.
Rozhodnutí bankovní rady podle analytiků vyvolá pokles úročení bankovních vkladů. "Velmi pravděpodobně opět klesnou sazby na depozitech, zvlášť v případě termínovaných a spořicích účtů. Zlevnění úvěrů se mohou dočkat firmy s variabilním úročením půjček," uvedl analytik Banky Creditas Petr Dufek.
Naopak výrazné zlevnění hypoték analytici nečekají. "V nejbližší době nelze očekávat zásadní pohyb sazeb směrem dolů. Mírný, velmi pozvolný pokles směrem k úrovni 4,5 procenta je však reálným scénářem," řekl analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský.
ČNB dnes také zveřejnila novou makroekonomickou prognózu. Odhad letošního hospodářského růstu v ní nechala beze změny na dvou procentech, zhoršila ale výhled na příští rok na 2,1 procenta proti 2,4 procenta, která očekávala v únoru. Výhled průměrné inflace pro letošní i příští rok ČNB zhoršila o 0,1 procentního bodu, když předpokládá letos 2,5 procenta a příští rok 2,2 procenta.
Ekonomický výhled podle ČNB ovlivňují nejistoty spojené s celní politikou Spojených států. Michl upozornil na to, že dopad nových bariér v mezinárodním obchodě zatím nelze spolehlivě vyhodnotit, protože konkrétní podoba jednotlivých opatření často není známa. "Jejich vliv na hospodářský růst a cenový vývoj ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zůstává nejistý," řekl.
str snm
Snížení úrokových sazeb podpořilo šest ze sedmi členů bankovní rady ČNB
Praha 7. května (ČTK) - Snížení základní úrokové sazby na 3,5 procenta dnes podpořilo šest členů bankovní rady České národní banky (ČNB), jeden člen navrhoval její ponechání na 3,75 procenta. Makroekonomická prognóza ČNB předpokládá do budoucna přibližnou stabilitu úrokových sazeb. Guvernér ČNB Aleš Michl po jednání bankovní rady řekl novinářům, že prostor pro další snižování sazeb je omezený a tento krok je podmíněný tím, že v české ekonomice budou slábnout proinflační rizika.
Michl nechtěl blíže komentovat, zda bylo dnešní snížení sazeb na delší dobu poslední. "Panuje shoda, že prostor pro další snížení sazeb je omezený. Další snižování je podmíněno tím, že se budou snižovat proinflační rizika v domácí ekonomice. Proto si necháváme všechny možnosti nadále otevřené," řekl.
Při dalším nastavování sazeb bude bankovní rada podle Michla vycházet z nových dat o vývoji ekonomiky a jejich dopadů pro inflační vývoj. V tomto směru bude sledovat i vývoj v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Guvernér zdůraznil, že bankovní rada bude postupovat tak, aby se podařilo inflaci dlouhodobě stabilizovat v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB.
Rizika v ekonomice jsou podle Michla v současnosti mírně proinflační. Jsou jimi zejména větší setrvačnost růstu cen služeb a potravin, zvýšené mzdové požadavky ve veřejném i soukromém sektoru a případný dodatečný růst výdajů veřejného sektoru. Do budoucna může proinflační riziko představovat i výraznější oživení úvěrové aktivity, a to především na realitním trhu. Ve směru nižší inflace naopak může působit zhoršení globální ekonomické aktivity.
Bankovní rada si dnes mohla dovolit snížit sazby, protože i po poklesu budou působit restriktivně na budoucí inflaci, řekl Michl. "Druhý důvod je, že se výrazně snížilo riziko dovezené inflace ze zahraničí," dodal. Upozornil, že se letos výrazně snížily světové ceny surovin.
"Michl se tradičně snažil snížení sazeb kompenzovat jestřábí rétorikou, tj. výroky, že ČNB chce držet úrokové sazby na dostatečně restriktivní úrovni, než bude inflace plně pod kontrolou v blízkosti dvou procent," řekl ČTK analytik Citfinu Miroslav Novák. Ohledně toho, jak bude ČNB dále postupovat se sazbami, podle něj nic zásadního nezaznělo.
"Z komunikace Aleše Michla podle nás vyplývá, že bankovní rada jako celek si také chce nechat otevřený prostor pro další snižování úrokových sazeb," míní analytik Patria Finance Jan Bureš. Bude však podle něj postupovat 'velmi opatrně' v reakci na odeznívání proinflačních rizik spojených s domácí ekonomikou.
str fd rdo mha
DALŠÍ ZPRÁVY
