Výrobce šperků Pandora chce snížit závislost na nestabilním trhu se stříbrem
Kodaň 5. února (ČTK) - Dánský výrobce šperků Pandora chce snížit závislost na příliš nestabilním trhu se stříbrem. Představí proto řadu šperků vyrobených z platiny, uvedla firma ve středu na svém webu. Cena akcií Pandory je velmi citlivá na stále prudší pohyby na trhu se stříbrem, které loni zaznamenalo historický nárůst. Výrazný pokles ceny tohoto drahého kovu na konci minulého týdne vedl k prudkému zvýšení hodnoty akcií firmy.
"Musíme oddělit výkonnost společnosti a hodnotu akcií od suroviny," řekla agentuře Reuters nová generální ředitelka Pandory Berta de Pablosová-Barbierová. "Jsme značka šperků, nejsme obchodníci se stříbrem," dodala.
Pandora je největší světová značka šperků podle počtu prodaných výrobků. Prodává i stříbrné náramky s přívěsky od 80 dolarů (asi 1650 Kč) výše. Podnik má jen omezený prostor ke zvyšování cen, protože jeho cíloví zákazníci omezují nákupy zbytného zboží, uvedl Reuters.
Výroba platinových verzí nejprodávanějších náramků Pandory bude levnější, pro spotřebitele si přitom zachovají půvab drahého kovu, uvedla de Pablosová-Barbierová. Platina je s cenou kolem 2000 dolarů (asi 41.260 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu) sice dražší než stříbro, nové produkty ale budou vyrobeny z patentované kovové slitiny.
Pandora v konečném důsledku plánuje omezit svou závislost na jakékoli komoditě. Podíl šperků ze stříbra chce snížit ze současných téměř 60 procent možná až na 20 procent, uvedla šéfka podniku. Ve funkci je od 1. ledna.
Stříbro v uplynulém týdnu procházelo za výraznější spekulace prudkými výkyvy. Minulý týden dosáhlo rekordu 121,64 dolaru (2500 Kč) za unci, o den později ale cena k okamžitému dodání ztratila více než čtvrtinu hodnoty. Ve čtvrtek se pak obchodovalo za 74,94 dolaru za unci. Akcie Pandory po oznámení plánů firmy dnes dopoledne zpevňovaly.
vjn spr
S&P Global: Podnikatelská aktivita v Rusku v lednu vzrostla na roční maximum
Moskva 4. února (ČTK) - Podnikatelská aktivita v Rusku v lednu zrychlila růst a byla nejsilnější za poslední rok. Ukázaly to výsledky průzkumu mezi nákupními manažery, které dnes zveřejnila společnost SP Global. Ještě rychleji se zvyšovala aktivita v sektoru služeb, zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) ale přispívá k růstu inflace.
Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách a který je považován za spolehlivý indikátor celkové ekonomické situace, v lednu vzrostl na 52,1 bodu z prosincové hodnoty 50 bodů. Právě hranice 50 bodů je předělem mezi růstem a poklesem aktivity - cokoliv nad 50 bodů znamená růst.
Za zlepšením aktivity ve službách je silnější poptávka a růst nových zakázek. Dílčí index proto tento sektor se zvýšil na 53,1 bodu, v prosinci byl na hodnotě 52,3 bodu. Data o aktivitě ve zpracovatelském sektoru SP zveřejnila už v pondělí, v tomto sektoru přetrvává pokles. V lednu se ale zmírnil, příslušný index vystoupil na 49,4 bodu z prosincové hodnoty 48,1 bodu.
Růst aktivity v sektoru služeb odráží hlavně zlepšenou poptávku ze strany zákazníků a příznivý vliv reklamních kampaní. Díky tomu se třetí měsíc po sobě zvýšil objem nových zakázek. Nedávné zvýšení DPH ale výrazně podpořilo tlak na růst nákladů, přičemž ceny vstupů rostly nejrychlejším tempem za poslední dva roky.
"Provozní náklady výrazně vzrostly v reakci na zvýšení dodavatelských cen,“ uvádí zpráva. V důsledku toho se tempo růstu účtovaných cen zrychlilo na nejvyšší úroveň od srpna 2023, protože firmy přenášely vyšší náklady na své zákazníky.
Zaměstnanost v sektoru služeb po prosincovém poklesu znovu mírně vzrostla, přestože tvorba pracovních míst zůstala omezená. Nárůst zaměstnanosti analytici připisují vyššímu přílivu nových zakázek.
Navzdory problémům spojeným s inflačními tlaky se podnikatelská důvěra zlepšila a dosáhla čtyřměsíčního maxima. Firmy jsou optimistické ohledně vyšší aktivity v nadcházejícím roce, a to díky zvýšeným výdajům na reklamu a zavádění nových služeb. Míra optimismu ale zůstává pod dlouhodobým průměrem této časové řady.
Rusko v únoru 2022 zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu, na což západní státy zareagovaly sérií sankcí. Namířeny jsou zejména proti ruské ekonomice, obzvláště proti vývozu ropy a plynu. Z prodeje nerostných surovin totiž Rusko získává nejvíce peněz do státního rozpočtu, sankcemi se tedy západní státy snaží omezit schopnost Moskvy financovat válku.
spr
DALŠÍ ZPRÁVY