Těžba zlata
Těžba zlata je extrakce zdrojů zlata skrze těžbu ve všech formách (ať vtroušeného v minerálech hydrothermálních žilných struktur, zlatinek až nugetů) nebo nalezišť zlata buď pod povrchem země, v hlubinných šachtách a dolech, nebo na povrchu ve skalách a v korytech řek a potoků. Tuto činnost vykonává buď jednotlivec na vlastní pěst nebo vyškolení zaměstnanci těžebních společností.
DOPAD TĚŽBY ZLATA NA KRAJINU
Geamana - Rumunská vesnice zaplavená toxickým jezerem
Znečištění jezera kontaminovanou vodou ze zlatého dolu
Kostel vesnice zaplavené toxickým odpadem.
RÝŽOVÁNÍ ZLATA
Při ručním rýžování se nabírá směs štěrku a písku do kovové pánve a pomocí proudu vody a za neustálého kroužení pánví se z ní postupně odplavují lehčí částice. Během procesu získávání se tyto sedimenty nabírají na rýžovací pánev, se kterou se následně začne rotovat a tím odstraňovat voda a lehčí horninový materiál z pánve. Po určité době dochází k tomu, že těžší prvky (jako například zlato, které je přibližně 19krát těžší než voda, desetkrát než písek a štěrk) zůstávají na dně pánve, zatímco lehčí částice jsou odplaveny s vodou. V současnosti je rýžování zlata oblíbenou zábavou, na které se nedá většinou zbohatnout, jelikož většina bohatých oblastí byla již vytěžena. V Česku dochází pravidelně k rýžování zlata na Otavě nedaleko obce Kestřany na Písecku ve zlatonosné řece Otavě.KYANIDOVÉ LOUŽENÍ
Kyanidové loužení je těžební metoda, která využívá schopnosti kyanidu vázat na sebe atomy zlata a převést je do roztoku, ze kterého lze následně poměrně snadno zlato vysrážet. Touto metodou se získává ročně více než devadesát procent celosvětové produkce zlata. Kyanidy jsou ovšem vysoce toxické. Při tomto způsobu těžby vzniká velký objem nebezpečného odpadu s obsahem jedovatých látek, proto je kyanidové loužení v některých zemích zákonem zakázáno.
K získání jediné unce ryzího zlata je přitom zapotřebí týden práce jednoho horníka, 6350 litrů vody, dávka elektřiny, která by průměrné domácnosti vystačila deset dnů, 86125 krychlových metrů stlačeného vzduchu a množství chemikálií jako je kyanid, různé kyseliny, olovo, borax, vápno.
