Vývoj ceny zlata.

Odborníci: Zdravotnictví se musí přizpůsobit stárnutí populace

Praha 18. února (ČTK) - Zdravotní systém se musí naučit poskytovat jiné formy péče a soustředit se na pacienty s chronickými nemocemi. Ve věku nad 75 let je má podle Ondřeje Májka z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) polovina lidí. Řekl to v dnešní diskusi k projektu Stárnutí populace a související výzvy pro zdravotní a sociální systémy, na kterém se podílí Masarykova univerzita v Brně (MUNI), Univerzita Karlova v Praze, České vysoké učení technické a ÚZIS. Projekt si klade za cíl analyzovat dopady stárnutí populace a navrhnout možná opatření k jejich zmírnění. "Zdravotní systém se musí 'přeučit' z modelu akutní péče, na kterou byl budovaný, na dlouhodobou a následnou péči," řekl Májek. Tyto formy péče se týkají lidí, jejichž zdravotní potíže nejsou akutní, ale vyžadují doléčení nebo rehabilitaci, případně nemocných, kterým nelze léčbou stav zásadně zlepšit, ale dál potřebují pobyt ve zdravotním zařízení. Počet lidí v ČR, kteří budou starší 75 let, se do roku 2050 téměř zdvojnásobí na 1,6 milionu. Více než polovina současných pětasedmdesátníků podle dat ÚZIS trpí některým z chronických onemocnění jako je cukrovka, srdeční selhání a další nemoci srdce. "Systém se bude muset naučit pečovat o obrovské množství pacientů s chronickými onemocněními," dodal Májek. Stárnutí populace bude podle vedoucího projektu Jakuba Hlávky z Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Ekonomicko-správní fakulty MUNI akcelerovat v příštích deseti až 15 letech. Zároveň se podle Májka očekává pokles porodnosti. "Rostou jednotkové náklady, do systému vstupují nové velmi účinné a velmi nákladné léky. Zároveň bude klesat počet obyvatel, kteří budou ekonomicky aktivní," doplnil Májek. Méně tak bude nejen lidí, kteří se o seniory budou starat jako zaměstnanci v přímé péči, ale také těch, kteří budou zdravotní a sociální služby platit ze svých daní. "Bude to i riziko pro stabilitu penzijních systémů," uvedl Štěpán Mikula z Ekonomicko-správní fakulty MUNI, který se v projektu věnuje trhu práce. "Velmi významně stoupají náklady zdravotního systému, ale ne tak rychle ekonomika, která by ho mohla uživit. Hrozí, že zdravotní systém nebude schopný udržet zdraví lidí," řekl Májek. Podle Hlávky se do podobného stavu už dostaly zdravotní systémy na Slovensku nebo v Británii. Česku podle něj pomohlo, že za šest let se náklady veřejného zdravotního pojištění, které má letos k dispozici zhruba 520 miliard korun, téměř zdvojnásobily. Podařilo se nám systém stabilizovat, dostali jsme na zavedení změn pár let navíc, uvedl Hlávka. Odborníci se shodují na tom, že potřebné změny jsou vysoce politické téma, které se týká i změn důchodového systému nebo cílené podpory ekonomické migrace. van rdo