Cena zlata přechodně vystoupila na rekord, přesáhla 2100 dolarů za troyskou unci
Londýn/Praha 4. prosince (ČTK) - Cena zlata se dnes brzy ráno dostala na rekordních více než 2100 dolarů (46.985 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), než zisky po poledni odevzdala. K růstu podle analytiků přispívá očekávání, že americká centrální banka (Fed) už začátkem příštího roku přistoupí ke snížení základních úrokových sazeb. Ty jsou teď ve Spojených státech na nejvyšší úrovni za více než 20 let.
Ranní zisky ale odezněly a po poledni cena vykazovala nepatrný pokles. Krátce po 13:00 SEČ se zlato k okamžitému dodání prodávalo zhruba za 2070 USD/oz. Při obchodování v Asii se cena kovu nad ránem dostala až na 2111,39 USD za unci, což byl rekord. Cena nejbližšího termínového kontraktu na zlato se po 13:00 SEČ nacházela v blízkosti 2089 dolarů za unci a také už mírně klesala.
Šéf Fedu Jerome Powell se v pátek vyjadřoval ke stavu ekonomiky a obchodníci z jeho slov došli k názoru, že centrální banka by mohla začít sazby snižovat už začátkem příštího roku. Na komoditní burze COMEX teď obchodníci zvyšují investice do kontraktů, s jejichž pomocí spekulují na další růst ceny.
"Po jeho (Powellově - pozn. ČTK) slovech nabyli obchodníci více přesvědčení o tom, že úrokové sazby v USA jsou už na vrcholu a že cesta ze současných hodnot je spíše dolů než nahoru," řekl podle agentury Reuters hlavní analytik společnosti KCM Trade Tim Waterer.
Powell mimo jiné řekl, že rizika nedostatečného a nadměrného zpřísnění měnové politiky už jsou ve větší rovnováze, ale že Fed v tuto chvíli o snížení úroků neuvažuje. Donedávna Powell říkal, že další zvýšení úrokových sazeb nelze vyloučit. Základní úrok je nyní v USA v pásmu 5,25 až 5,50 procenta.
Nižší úrokové sazby centrálních bank zlato obecně zatraktivňují. Zlato, které je považováno za uchovatele hodnoty proti devalvujícím měnám, samo žádný úrok nenese. V prostředí vysokých úroků tak investoři mívají více příležitostí, jak si zajistit vyšší výnos. Obchodníci teď vidí zhruba 70procentní pravděpodobnost, že Fed sníží sazby už do března, ukazují obchodní data FedWatch Tool na komoditní burze CME v Chicagu.
"O zlatě dlouhodobě platí, že skáče tak, jak píská americký dolar. Právě jeho výrazné posilování stálo za pádem cen zlata až na 1800 dolarů za unci na začátku října. Od té doby však trh začal vyhlížet první snížení úrokových sazeb v USA, a dolar tak začal výrazně oslabovat," řekl ČTK analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek. "V příštím roce však může zlato vzrůst i podstatně nad současné úrovně - do karet mu budou hrát konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které zdaleka nekončí," dodal. "Nepřekvapilo by mě, kdyby se během tří let ceny zlata zdvojnásobily,“ doplnil analytik Golden Gate Pavel Ryba.
Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, po poledni vykazoval mírný růst a nacházel se blízko 103,37 bodu. I tak ale setrvává v blízkosti nejnižších hodnot od poloviny srpna.
Údaje z minulého týdne, které podpořily náladu na trhu, poukázaly na ochlazování inflačních tlaků a na postupné zlepšování situace na trhu práce. Guvernér Fedu Christopher Waller přitom naznačil možné snížení úrokových sazeb, jestliže bude inflace dál klesat.
"Technicky vzato, dosavadní dynamika stále vypadá dost silná, přestože ceny prolomily hranici odporu na úrovni 2050 USD/oz. Investoři dál nakupují kontrakty na růst ceny, a to jak v důsledku rostoucího geopolitického napětí, tak v důsledku očekávaného snížení sazeb v USA," poznamenala analytička společnosti ANZ Soni Kumariová, která se specializuje na komodity. Počet kontraktů na další růst ceny zlata je podle ní teď nejvyšší od loňského května.
Stříbro k okamžitému dodání po 13:00 SEČ ztrácelo 0,1 procenta na 25,17 USD za troyskou unci. Cena palladia odepisovala 1,1 procenta zhruba na 989 USD/oz, cena platiny pak vykazovala pokles o 0,5 procenta a nacházela se mírně nad 928 dolary za troyskou unci.
fd spr
Inflace v Turecku v listopadu vzrostla k 62 procentům, dražší je hlavně bydlení
Ankara/Istanbul 4. prosince (ČTK) - Míra inflace v Turecku v listopadu obnovila růst a dostala se na 61,98 procenta, což je letošní maximum. Ve své zprávě to dnes uvedl turecký statistický úřad. V říjnu byla inflace na 61,4 procenta a nepatrně se snížila z 61,5 procenta v září. Relativně slabé výkyvy a fakt, že už se ceny několik měsíců výrazně nezvyšují, svědčí podle ekonomů o tom, že opatření turecké centrální banky začínají zabírat.
Meziměsíčně ceny vzrostly o 3,28 procenta, což je zpomalení proti říjnu, kdy růst z měsíce na měsíc činil 3,43 procenta. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že tempo růstu inflace zrychlí na 63 procent a že meziměsíčně ceny vzrostou o 3,9 procenta.
Turecká centrální banka ve snaze bojovat s inflací letos přistoupila k razantnímu zvyšování úrokových sazeb, aby v ekonomice zchladila poptávku. V červnu základní úrok zvýšila o 6,5 bodu na 15 procent a postupně jej v rychlém sledu zvýšila až na současných 40 procent. Turecko tak má zdaleka nejvyšší úrokové sazby v Evropě.
V listopadu se meziměsíčně nejvíce zvýšily ceny bydlení, konkrétně o více než 11 procent. Meziročně ale tempo růstu v této kategorii zvolnilo na 37,5 procenta a je nejslabší ze všech hlavních kategorií. Doprava v listopadu zdražila už pouze nepatrně a ceny oděvů a obuvi dokonce klesly. Meziročně jsou oděvy a obuv ale dražší o více než 40 procent.
Ekonomové se domnívají, že na konci roku bude mít země inflaci na 67 procentech. S vrcholem počítají v květnu příštího roku, kdy inflaci odhadují na 70 až 75 procent. Pak bude inflace podle nich zvolňovat, protože už se projeví cyklus výrazného zpřísňování měnové politiky z letošního roku.
Ekonom společnosti Capital Economics Liam Peach řekl, že nejnovější data podávají další důkaz o zmírňování inflačních tlaků. "Cyklus zpřísňování měnové politiky pravděpodobně skončí, až se ještě jednou a naposledy zvýší základní sazba," uvedl Peach. K poslednímu zvýšení úroků v tomto cyklu turecká centrální banka podle něj přistoupí tento měsíc.
Inflace v Turecku se kvůli měnové krizi na konci roku 2021 začala rychle zvyšovat a loni v říjnu se dostala na 85,51 procenta, což bylo maximum za 24 let. Turecká lira v letošním roce zatím ztratila přibližně 35 procent hodnoty vůči dolaru, čímž se pro obyvatele Turecka ještě více zhoršila krize životních nákladů.
Současný prudký růst cen začal v červenci, krátce po květnových volbách. V nich obhájil funkci prezidenta Recep Tayyip Erdogan, s tím rozdílem, že upustil od svého předchozího postoje a přestal nutit centrální banku, aby v situaci vysoké inflace snižovala sazby. Vedení centrální banky se v červnu ujala guvernérka Hafize Gaye Erkanová a s ní přišla i měnová politika blízká té, kterou pro boj s vysokou inflací používá i řada západních centrálních bank.
Erdogan před volbami zařídil, že domácnosti budou mít v měsíci prvních 25 metrů krychlových zemního plynu zdarma, a to až do května příštího roku.
Kurz liry v roce 2021 vůči dolaru klesl o 44 procent, v roce následujícím pak měna ztratila dalších 30 procent hodnoty. Míra inflace na začátku letošního roku zvolnila až na 38,2 procenta, částečně kvůli vysoké srovnávací základně z loňska a z části i díky relativně stabilnímu kurzu liry.
V listopadu se zvýšily i výrobní ceny, které se později zpravidla odrazí v růstu cen pro spotřebitele. Index výrobních cen meziročně vzrostl o 42,25 procenta, a zrychlil tak z říjnového tempa 39,39 procenta. Meziměsíčně ceny výrobců zrychlily růst na 2,81 z říjnové hodnoty 1,94 procenta.
spr
DALŠÍ ZPRÁVY
