Polská centrální banka podle svého šéfa znovu sníží úroky nejdříve v roce 2026
Varšava 4. července (ČTK) - Polská centrální banka přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb nejdříve v roce 2026, protože očekává nárůst inflace. Řekl to dnes guvernér banky Adam Glapiński. Ještě minulý měsíc přitom vyjádřil naději, že úroky bude možné znovu snížit už v příštím roce, píše agentura Reuters.
Centrální banka začala v reakci na pokles inflace snižovat úrokové sazby loni v září. Základní sazbu nejprve zredukovala o 0,75 procentního bodu a v říjnu ji snížila o čtvrt procentního bodu. Od té doby ji ale drží beze změny na 5,75 procenta. Na této úrovni ji podle očekávání ponechala také na svém středečním zasedání.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku v květnu podle údajů tamního statistického úřadu zrychlil na 2,5 procenta z dubnových 2,4 procenta. Inflace se tak zvýšila už druhý měsíc za sebou, v březnu činila dvě procenta. 'Na snižování úrokových sazeb můžeme zapomenout, když inflace roste,' řekl dnes Glapiński.
Loni v únoru se inflace v Polsku vyšplhala až na 18,4 procenta, od té doby už ale výrazně klesla a dostala se do cílového rozpětí centrální banky, které činí 1,5 až 3,5 procenta. Centrální banka nicméně předpokládá, že ve druhé polovině letošního roku inflační tlaky zesílí a inflace se vrátí nad její cílové rozpětí.
'Podle aktuálních prognóz centrální banky by se inflace na konci tohoto roku mohla dokonce přiblížit k pěti procentům,' řekl Glapiński. 'Navíc by se inflace mohla ještě o něco zvýšit začátkem příštího roku,' dodal. Za předpokládaným růstem inflace podle něj budou stát zejména stoupající náklady na energii.
Glapiński očekává, že inflace se do cílového pásma centrální banky vrátí v roce 2026, kdy podle něj odezní vliv rostoucích cen energií. Šéf centrální banky rovněž předpověděl, že tempo růstu mezd v Polsku zůstane ve zbytku letošního roku minimálně desetiprocentní, což také zvýší inflační tlaky.
Česká národní banka (ČNB) minulý týden snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Snižování úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta.
pmh spr
Ruská centrální banka doporučuje firmám, aby se sankcím vyhnuly pomocí kryptoměn
Petrohrad (Rusko) 4. července (ČTK) - Ruská centrální banka doporučila podnikům, aby prováděly zahraniční platby prostřednictvím kryptoměn či jiných digitálních aktiv, a vyhnuly se tak sankcím, které Západ uvalil na Rusko kvůli jeho vpádu na Ukrajinu. Informovala o tom ve středu agentura Reuters.
Rozvíjející se obchod Ruska s Čínou, Indií, Spojenými arabskými emiráty, Tureckem a dalšími zeměmi, které sankce nezavedly, se v posledních několika týdnech potýká s velkými potížemi. Nejnovější západní sankce se zaměřily na významné ruské finanční instituce, včetně moskevské burzy cenných papírů a ruské domácí alternativy globálního platebního systému SWIFT.
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová připustila, že problémy s platbami jsou pro ruskou ekonomiku jedním z klíčových problémů.
'Nové finanční technologie vytvářejí příležitosti pro schémata, která dříve neexistovala. Proto jsme zmírnili náš postoj k používání kryptoměn v mezinárodních platbách a povolili jsme používání digitálních aktiv při těchto platbách,' uvedla Nabiullinová na finanční konferenci v Petrohradě.
'Zvažují se různé alternativy. Firmy se staly velmi flexibilními a podnikavými. Nacházejí způsoby řešení a často se s námi o ně ani nepodělí,' řekla.
Podle ní jsou obchodní partneři Ruska v různých zemích pod 'obrovským tlakem'. Věří ale, že postupně vznikne nový globální platební systém, v němž nebudou západní instituce, protože mnoho zemí se cítí zranitelně, když používají jen jeden mezinárodní platební systém bez alternativ.
Nabiullinová také řekla, že Rusko a další země z uskupení BRICS - do něhož patří mimo jiné Rusko, Čína a Indie - diskutují o platebním systému s názvem BRICS Bridge, který by měl propojit finanční systémy členských zemí. Dodala však, že tyto debaty jsou obtížné a že vytvoření takového systému si vyžádá určitý čas.
Andrej Kostin, šéf druhé největší ruské banky VTB, na jejíž pobočku v Šanghaji byly nedávno uvaleny sankce, uvedl, že veškeré informace o mechanismech usnadňujících mezinárodní platby by měly být vzhledem k jejich citlivosti ze zákona 'státním tajemstvím'.
'Velmi dobře vidím, že právě teď někde na americké ambasádě sedí druhý tajemník a zapisuje si každé naše veřejné prohlášení. Možná sedí i tady. Ať podnikneme jakékoliv kroky, vidíme, že reakce (západních zemí) je velmi rychlá,' dodal.
abl sch
