Index: Průměrný český investor do fondů v 1. pololetí vydělal 5,7 procenta
Praha 3. července (ČTK) - Průměrný český investor do podílových fondů v prvním pololetí vydělal 5,7 procenta. Lepších výsledků dosáhly akciové fondy, které letos vykázaly výkonnost téměř devět procent. Vyplývá to z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select. Index sleduje výkonnost 750 investičních fondů, které působí na českém kapitálovém trhu. Za celý rok 2023 činilo zhodnocení fondů 12 procent.
"Proti prvnímu kvartálu 2024 vstoupily finanční trhy v druhém čtvrtletí do značně turbulentního prostředí. Zatímco v prvním čtvrtletí vykázaly fondy růst zhruba o 5,4 procenta, ve druhém kvartále jsme byli svědky již jen velice drobného růstu o 0,3 procenta," uvedl hlavní investiční a ekonomický analytik Swiss Life Select Richard Bechník.
Lepších výsledků dosáhli investoři do akciových fondů. V dlouhodobém horizontu akciové fondy za pět let zhodnocují o 7,44 procenta ročně. "Defenzivnější fondy, do kterých řadíme například smíšené či dluhopisové fondy, letos zpomalily dynamiku růstu, což při přepočtu na roční výkonnost přináší opatrnějšímu investorovi 4,4 procenta," sdělil Bechník. Za rok 2023 přitom dané defenzivní fondy dosáhly na výkonnost 9,1 procenta.
Ve skupině nejúspěšnějších fondů první poloviny roku se podle Swiss Life Select na předních příčkách vyskytují především fondy orientující se na americké akcie, technologie, Indii nebo východní Evropu. V případě nejvýkonnějších fondů investujících do amerických akcií či se zaměřením na technologický sektor se podle společnosti o daný výsledek velkou měrou postarala koncentrace do velkých akciových titulů. Jde například o společnost Nvidia. Dále se podle Bechníka dařilo například akciím z Tchaj-wanu, Turecka, ale i Maďarska, i když jejich výkonnost snižovalo oslabování lokálních měn.
Méně úspěšné byly podle Swiss Life Select dluhopisové fondy. Ty byly vystaveny tlaku především kvůli lavírování americké centrální banky Fed, u které predikce analytiků stále oddalují zahájení snižování úrokových sazeb. Podle Bechníka se dařilo i konzervativním fondům, jejichž větší část portfolia investoři vložili do českého peněžního a dluhopisového trhu. Po prvním pololetí se výkonnostně pohybují v rozpětí dvou až tří procent. V akciových fondech výrazně za většinou trhu zaostaly strategie zaměřené na Latinskou Ameriku, dodal.
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, na konci prvního čtvrtletí letošního roku poprvé podle údajů Asociace pro kapitálový trh překonal hranici jednoho bilionu korun. Od začátku roku majetek ve fondech kolektivního investování narostl o 81 miliard korun na 1,02 bilionu Kč. Loni stoupl o 187,1 miliardy na 938,6 miliardy Kč.
fd ptd - sdílejte článek
Následuje: Průzkum: Podpora Ukrajiny v Evropě zůstává stabilní, odhodlání Ukrajinců vysoké
Berlín 3. července (ČTK) - Podpora Ruskem napadené Ukrajiny v evropských zemích zůstává stabilní a odhodlání samotných Ukrajinců vysoké navzdory tomu, že první měsíce tohoto roku byly pro Kyjev více než složité. Vyplývá to z průzkumu provedeného na Ukrajině a v 15 evropských zemích včetně Česka, který dnes zveřejnil institut Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR). Podle něj mezi Ukrajinou a jejími evropskými spojenci nicméně panuje rozpor ohledně představ, jak by válka měla skončit. ECRF sondáž prováděla v nesnadné době pro Ukrajinu, která v první polovině tohoto roku musela čelit nedostatku munice, zpoždění americké pomoci i ruským vzdušným útokům, které zničily polovinu kapacit výroby elektřiny v zemi. Evropské volby navíc znamenají posun doprava a posílení některých stran přátelských vůči Moskvě. K tomu se Čína a mnoho významných zemí globálního Jihu rozhodly bojkotovat červnový mírový summit ve Švýcarsku, což odhaluje meze snah Západu o izolaci Ruska. "Ačkoliv se válka vyvíjela dramatickým způsobem, neplatí to o veřejném mínění, které se od začátku roku téměř nezměnilo. Podpora pro válku ve sledovaných evropských zemích zůstává stabilní," uvedla ECRF. Průzkum ale podle institutu odhalil hlubokou propast mezi veřejným míněním na Ukrajině a jinde v Evropě ohledně toho, jak by válka měla skončit a jaký je vlastně účel evropské podpory. "Ve zkratce, Ukrajinci chtějí zbraně, aby zvítězili, zatímco většina Evropanů posílá zbraně v naději, že to povede k eventuální přijatelné dohodě," uvádí se v závěrech průzkumu. Podle něj se tento přístup odráží i v názorech na vstup Ukrajiny do NATO a EU: Jestliže Ukrajinci považují členství v obou organizacích za odměnu za vítězství, na Západě má otázka členství sklon být vnímána jako součást případné kompromisní dohody s Ruskem. Podle ECFR není jasné, zda se tuto propast podaří oběma stranám překlenout. Jedním z výsledků průzkumu na Ukrajině je, že ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi se nepodařilo zlomit jednotu Ukrajinců ani jejich vůli bojovat. "Navzdory nedávným ztrátám území, obrovskému ničení infrastruktury a narůstající frustraci většina Ukrajinců věří svému prezidentovi a armádě," uvádí průzkum. Jakkoliv podpora Volodymyra Zelenského klesla, stále mu asi dvě třetiny respondentů věří hodně nebo zčásti. Na 58 procent dotazovaných na Ukrajině uvedlo, že nejpravděpodobnějším výsledkem války je ukrajinské vítězství, zatímco pro 30 procent to bude dohoda. Jen procento má za to, že Rusko z války vzejde jako vítěz. Z tohoto velkého odhodlání současně pramení malá ochota k jakýmkoliv ústupkům: Jen dva z deseti Ukrajinců souhlasí s tím, že by se Kyjev vzdal okupovaných území výměnou za vstup do NATO. Na rozdíl od občanů v některých jiných evropských zemích většina Ukrajinců nevnímá ruskou invazi do jejich země jako předehru pro další agresi v Evropě. Pouze 39 procent má za to, že by Rusko mohlo v příštích dvou letech zaútočit na jinou evropskou zemi, za nepravděpodobné to považuje 48 procent. "Ukrajinské mínění se zdá být takové, že Putinova válka se zaměřuje striktně na jejich zemi," uvedl ECFR s tím, že v některých evropských zemích je obava z ruského útoku výrazně vyšší. (pokračování...)
Berlín 3. července (ČTK) - Podpora Ruskem napadené Ukrajiny v evropských zemích zůstává stabilní a odhodlání samotných Ukrajinců vysoké navzdory tomu, že první měsíce tohoto roku byly pro Kyjev více než složité. Vyplývá to z průzkumu provedeného na Ukrajině a v 15 evropských zemích včetně Česka, který dnes zveřejnil institut Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR). Podle něj mezi Ukrajinou a jejími evropskými spojenci nicméně panuje rozpor ohledně představ, jak by válka měla skončit. ECRF sondáž prováděla v nesnadné době pro Ukrajinu, která v první polovině tohoto roku musela čelit nedostatku munice, zpoždění americké pomoci i ruským vzdušným útokům, které zničily polovinu kapacit výroby elektřiny v zemi. Evropské volby navíc znamenají posun doprava a posílení některých stran přátelských vůči Moskvě. K tomu se Čína a mnoho významných zemí globálního Jihu rozhodly bojkotovat červnový mírový summit ve Švýcarsku, což odhaluje meze snah Západu o izolaci Ruska. "Ačkoliv se válka vyvíjela dramatickým způsobem, neplatí to o veřejném mínění, které se od začátku roku téměř nezměnilo. Podpora pro válku ve sledovaných evropských zemích zůstává stabilní," uvedla ECRF. Průzkum ale podle institutu odhalil hlubokou propast mezi veřejným míněním na Ukrajině a jinde v Evropě ohledně toho, jak by válka měla skončit a jaký je vlastně účel evropské podpory. "Ve zkratce, Ukrajinci chtějí zbraně, aby zvítězili, zatímco většina Evropanů posílá zbraně v naději, že to povede k eventuální přijatelné dohodě," uvádí se v závěrech průzkumu. Podle něj se tento přístup odráží i v názorech na vstup Ukrajiny do NATO a EU: Jestliže Ukrajinci považují členství v obou organizacích za odměnu za vítězství, na Západě má otázka členství sklon být vnímána jako součást případné kompromisní dohody s Ruskem. Podle ECFR není jasné, zda se tuto propast podaří oběma stranám překlenout. Jedním z výsledků průzkumu na Ukrajině je, že ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi se nepodařilo zlomit jednotu Ukrajinců ani jejich vůli bojovat. "Navzdory nedávným ztrátám území, obrovskému ničení infrastruktury a narůstající frustraci většina Ukrajinců věří svému prezidentovi a armádě," uvádí průzkum. Jakkoliv podpora Volodymyra Zelenského klesla, stále mu asi dvě třetiny respondentů věří hodně nebo zčásti. Na 58 procent dotazovaných na Ukrajině uvedlo, že nejpravděpodobnějším výsledkem války je ukrajinské vítězství, zatímco pro 30 procent to bude dohoda. Jen procento má za to, že Rusko z války vzejde jako vítěz. Z tohoto velkého odhodlání současně pramení malá ochota k jakýmkoliv ústupkům: Jen dva z deseti Ukrajinců souhlasí s tím, že by se Kyjev vzdal okupovaných území výměnou za vstup do NATO. Na rozdíl od občanů v některých jiných evropských zemích většina Ukrajinců nevnímá ruskou invazi do jejich země jako předehru pro další agresi v Evropě. Pouze 39 procent má za to, že by Rusko mohlo v příštích dvou letech zaútočit na jinou evropskou zemi, za nepravděpodobné to považuje 48 procent. "Ukrajinské mínění se zdá být takové, že Putinova válka se zaměřuje striktně na jejich zemi," uvedl ECFR s tím, že v některých evropských zemích je obava z ruského útoku výrazně vyšší. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Index: Průměrný český investor do fondů v 1. pololetí vydělal 5,7 procenta' je zařazena do kategorií Finance (fin). ID zprávy: T2024070302393|510581. Vydána 03.07.2024 10:01:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Index: Průměrný český investor do fondů v 1. pololetí vydělal 5,7 procenta' je zařazena do kategorií Finance (fin). ID zprávy: T2024070302393|510581. Vydána 03.07.2024 10:01:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
