Analytici: Za neochotou přijímat platby kartou může být snaha snížit si odvody
Praha 11. července (ČTK) - Za neochotou některých obchodníků přijímat platby kartou nemusí být vysoké poplatky bankám, karetním asociacím a poskytovatelům platebních terminálů, ale snaha snížit daňové odvody. Vyplývá to z odpovědí analytiků, které dnes ČTK oslovila. Poplatky podle bank nerostou. Banky i karetní společnosti zároveň tvrdí, že počet míst přijímajících karty stále roste.
"Za rozhodnutím obchodníka nepřijímat platební karty může být směs více různých motivů. Obchodník může mít pocit, že práce s hotovostí je pro něj levnější než provoz terminálu, nebo že zájem ze strany klientů o platbu kartou není dost velký. Ale také může jít o obchodníkovu snahu snížit svou daňovou povinnost," řekl analytik České spořitelny Michal Skořepa.
"Byla by to opravdu zvláštní shoda okolností, kdyby restaurace a obchody ve zvýšené míře přestaly přijímat karty krátce po zrušení elektronické evidence tržeb. Zrušení EET byla zbytečná chyba," doplnil analytik Deloitte David Marek.
Ze všech dat vyplývá, že bezhotovostní platby jsou dlouhodobě na vzestupu, upozornil ředitel rozvoje prodeje Mastercard pro ČR a Slovensko Martin Dolejš. Podle statistik bank jak akceptační síť, tak objemy a počty bezhotovostních transakcí každoročně rostou. Na konci roku 2022 bylo podle něj přes 307.000 platebních terminálů, o rok dříve 293.000 a na konci roku 2018 jen 199.000.
Za posledních pět let vzrostl počet platebních terminálů od České spořitelny mezi obchodníky o téměř 40 procent, uvedl mluvčí ČS Lukáš Kropík. "Podle našich dat k žádnému poklesu míst přijímající platební karty nedochází, naopak se počet obchodníků dále rozšiřuje," souhlasila mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová. Jde podle ní spíše o jednotlivé případy, kdy se obchodník rozhodne karty přestat přijímat. "Ať už ho k tomu vedou jakékoliv důvody, tak hlavním důvodem podle nás není ani poplatek za přijímání platebních karet, protože ani jeho výše se v poslední době nijak nezvýšila," podotkla.
Poplatek za bezhotovostní platby je předmětem dohody obchodníka s konkrétním poskytovatelem terminálů. "Tyto poplatky jsou transparentní a snadno spočítatelné, zatímco náklady na hotovostní platby, třeba převoz peněz do banky nebo samotnou manipulaci s hotovostí, se počítají velmi složitě. Na konci dne jsou významně vyšší než náklady na bezhotovostní platby," míní Dolejš.
U společnosti Dotykačka, která poskytuje pokladní systém v 8000 podnicích v ČR, se poplatky za transakci pohybují mezi 0,6 až jedním procentem. Podniky s nadstandardními objemy plateb mohou mít poplatek i nižší. Firma uvedla, že poplatek záleží na druhu karty a bance. Typická je pro transakce pomocí jejího systému platba kartou Mastercard, kdy při transakci v hodnotě 1000 korun zaplatí na všech poplatcích obchodník 9,82 koruny.
Pokud proti možnosti platit kartou restauratéři argumentují vysokým poplatkem bankám nebo poskytovatelům platebních terminálů, jde jen o výmluvy. Pravým důvodem je spíše snaha o optimalizaci tržeb, řekl ČTK Luboš Kastner z Českého gastronomického institutu. Placení kartou by mělo být běžnou praxí v každém moderním podniku, dodal. Znovu zavést systém EET podle něj není dobrý nápad, místo toho by provozovatelům uložil povinnost přijímat digitální platby. Stížnosti o tom, jak některé restaurace přestaly přijímat karty, se k nám dostávají denně, doplnil Kastner.
fd zaz mib mha
OECD varuje před negativními dopady masivního využívání umělé inteligence
Londýn 11. července (ČTK) - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dnes vyzvala členské země, aby se připravily na negativní dopady masivního využívání umělé inteligence (AI) na trh práce. Ekonomiky členských států se podle OECD mohou nacházet na pokraji revoluce v oblasti umělé inteligence, která by mohla zásadně změnit pracovní prostředí, píše list Financial Times (FT). OECD má v současnosti 38 členů, Česká republika je členem od roku 1995.
Masivní využívání takzvané generativní umělé inteligence podle OECD povede k zániku řady pracovních míst i k etickým problémům. Termínem generativní umělá inteligence jsou označovány systémy, které na základě tréninku na obrovských množstvích dat dokážou vytvářet zdánlivě originální výstupy ve formě textů či obrázků v reakci na zadání uživatele. Do povědomí široké veřejnosti se dostaly zejména díky zpřístupnění chatovacího programu ChatGPT loni na podzim.
Ředitel OECD pro pracovní a sociální záležitosti Stefano Scarpetta uvedl, že navzdory prozatím omezeným dopadům generativní umělé inteligence na trh práce je "jasné, že zde zůstává značný prostor pro náhradu (lidské práce umělou inteligencí), což vyvolává obavy z poklesu mezd a ze zániku pracovních míst".
OECD podle agentury Reuters uvádí, že více než čtvrtina pracovních míst v jejích členských zemích je založena na dovednostech, které lze snadno nahradit pomocí umělé inteligence. Tři z pěti zaměstnanců se podle loňského průzkumu OECD obávají, že by do deseti let mohli v důsledku umělé inteligence přijít o místo, píše Reuters.
Umělá inteligence by však podle některých ekonomů měla podpořit hospodářský růst. Americká investiční banka Goldman Sachs například v letošním roce předpověděla, že nárůst produktivity v souvislosti s umělou inteligencí by do deseti let mohl zvýšit globální hrubý domácí produkt (HDP) o sedm procent. Zároveň ale varovala, že v důsledku využívání umělé inteligence by mohlo zaniknout asi 300 milionů pracovních míst.
OECD upozorňuje, že umělá inteligence může zároveň vytvářet nové pracovní příležitosti a podporovat mzdy. Řada pracovníků navíc podle organizace říká, že umělá inteligence zvýšila jejich spokojenost v práci, protože zautomatizovala nudné úkony. Podle OECD je třeba zajistit, aby rizika spojená s umělou inteligencí nepřevážila nad jejími přínosy.
Scarpetta mimo jiné varuje, že s umělou inteligencí přicházejí vážné etické problémy, například v oblasti ochrany osobních údajů, diskriminace, automatického rozhodování nebo zodpovědnosti. Existuje například řada případů, kdy nástroje pro výběr zaměstnanců založené na umělé inteligenci uplatňovaly lidské předsudky vůči ženám, lidem se zdravotním postižením či etnickým menšinám, píše Financial Times.
"Jak umělá inteligence ve finále ovlivní pracovníky na pracovištích a zda výhody převáží nad riziky, to bude záviset na opatřeních, která podnikneme," uvedl podle Reuters na dnešní tiskové konferenci generální tajemník OECD Mathias Cormann. "Vlády musejí zaměstnancům pomoci, aby se připravili na změny a těžili z příležitostí, které umělá inteligence přinese," dodal.
Potenciální tlak na snižování mezd v důsledku umělé inteligence by podle OECD mohly pomoci zmírnit minimální mzdy a kolektivní vyjednávání. OECD podle Reuters také vyzvala vlády a regulační orgány, aby zajistily, že využívání umělé inteligence neohrozí práva zaměstnanců.
pmh spr
DALŠÍ ZPRÁVY
