Při ruském úderu na Lvov shořelo 300 tun humanitární pomoci
Lvov (Ukrajina) 19. září (ČTK) - Při ruském vzdušném úderu na západoukrajinský Lvov v noci na dnešek shořelo 300 tun humanitární pomoci. S odvoláním na místní římskokatolickou arcidiecézi a charitativní organizaci Caritas-Spes to píše server Ukrajinska pravda. Ukrajinské úřady mezitím informovaly o devíti obětech, které si vyžádaly poslední rozsáhlé vzdušné útoky na ukrajinská města včetně jednoho mrtvého ve Lvově.
"V důsledku požáru, který vypukl po výbuchu dronu Šáhed, shořelo ve skladu téměř vše. Je to více než 15 nákladních aut s humanitární pomocí," uvedl asistent lvovského biskupa Edvard Kava. Mezi humanitární pomocí bylo mimo jiné oblečení, obuv, potraviny a generátory poslané z Vatikánu. Organizace Caritas-Spes uvedla, že celkovou výši škod bude schopna vyčíslit později. O zničení zhruba 300 tun humanitární pomoci informovala také koordinátorka OSN pro humanitární pomoc Ukrajině Denise Brownová. Sklad využívaný organizací Caritas-Spes shořel do základů, uvedla podle agentury Reuters.
Ukrajinské úřady po dnešním ruském dronovém útoku na Lvov informovaly o zásahu tří průmyslových objektů. Podle starosty Andreje Sadového se v nich nacházela okna, chemikálie používané v domácnostech a humanitární pomoc.
"Naši továrnu na Ukrajině zasáhla raketa," informoval Ryszard Florek, generální ředitel polské společnosti Fakro, která vyrábí střešní okna. Podle jeho vyjádření, z něhož cituje server Business Insider, shořela výrobní hala firmy ve Lvově a zhruba dva tisíce oken. Úder zničil přibližně třetinu plochy závodu.
Šéf Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj ráno informoval o útoku 18 ruských bezpilotních letounů na jeho region, z nichž 15 podle něj ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila. Ruskojazyčný web stanice BBC označil tento úder jako nejdelší od začátku ruské invaze, trval několik hodin. Vyžádal si zároveň jeden lidský život. Záchranáři našli v troskách tělo muže, který pracoval v jednom ze skladů, uvedl Sadovyj.
Celkem dnes ukrajinské úřady informovaly o devíti obětech posledních ruských vzdušných úderů - šest mrtvých hlásí ve východoukrajinském Kupjansku a dva - včetně jednoho policisty - v Chersonu na jihovýchodě země. Letecký poplach úřady v noci vyhlásily i v dalších ukrajinských regionech. Ukrajinské letectvo informovalo o 30 vyslaných ruských dronech a jedné balistické střele Iskander, přičemž hlásilo zničení 27 bezpilotních letounů.
ipl hab
Intenzita palby se snížila, uvedli arménští separatisté v Karabachu
Baku/Stěpanakert 19. září (ČTK) - Intenzita palby na frontě s ázerbájdžánskými silami se výrazně snížila, uvedli arménští separatisté ovládající Náhorní Karabach podle agentury Reuters. Karabach podle agentury Interfax navrhl Baku okamžitý klid zbraní a zahájit jednání.
Ázerbájdžán dnes zahájil protiteroristickou operaci v Náhorním Karabachu, informovala ázerbájdžánská agentura APA. Vysvětlil ji arménskými provokacemi.
Ze Stěpanakertu, správního centra Náhorního Karabachu, byly hlášeny výbuchy a pod palbou se ocitly i další města a obce, informovala agentura Armenpress.
Poradce ázerbájdžánského prezidenta Hikmet Hadžijev podle agentury TASS uvedl v turecké televizi, že "základní úkoly" operace "se blíží ke splnění" a "určené vojenské cíle už byly zneškodněny". Operace podle něj pokračuje "v omezenějším rozsahu".
Ázerbájdžán podle poradce informoval o své operaci Rusko a Turecko. Prezident Ilham Alijev jednal se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem o jeho iniciativě uspořádat jednání o Karabachu s účastní Arménie.
"Naším hlavním cílem je zneškodnit vojenskou infrastrukturu (v Karabachu)," řekl Hadžijev o cílech operace. K nim přiřadil i výměnu vedení enklávy. Před zahájením operace ázerbájdžánská strana podle něj varovala civilní obyvatelstvo.
Jerevan obvinil Baku, že se snaží "dokonat politiku etnických čistek", a tvrdil, že arménská armáda v Karabachu není.
Arménský premiér Nikol Pašinjan jednal telefonicky s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který podle arménské vlády přislíbil svolat naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN.
V samém Jerevanu podle agentury Interfax demonstruje několik stovek lidí, kteří požadují premiérovo odstoupení.
Náhorní Karabach je součástí Ázerbájdžánu. Enklávu ale za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. V šestitýdenní válce svedené s Arménií na podzim 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Od té doby zůstala jediná pozemní cesta, známá jako Lačinský koridor, která spojuje Karabach s Arménií. Volný pohyb po této cestě by měli zajišťovat ruští vojáci, rozmístění jako mírové síly v regionu, ale podle médií Ázerbájdžán fakticky koridor ovládá.
msk hab
DALŠÍ ZPRÁVY
