2011 - 10 € - Zoborské listiny -900. výročí Ag b.k.

Výstava představuje italské terakotové sochy od 15. století

Praha 8. listopadu (ČTK) - Ve Šternberském paláci je ode dneška přístupná výstava nazvaná Sochy z hlíny, která představí italské plastiky z terakoty z doby 15. až 19. století. Národní galerie Praha je vybrala ze svých sbírek a v jednom ze svých paláců na Hradčanském náměstí je představuje do 26. března. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí galerie Eva Sochorová. Mezi exponáty je třeba i posmrtná maska či terakotové portréty aristokratů. Sochy z hlíny se vytvářely již od starověku a vzestup tento materiál zažil v 15. století a počátkem 16. století. Důvodem byla dostupnost hlíny, relativně snadné a rychlé opracování a bohaté možnosti finální úpravy povrchu. Těšila se velké oblibě především ve Florencii, která v té době patřila k nejbohatším městům v Evropě. S ekonomickou prosperitou souvisel i nebývalý rozvoj umění, obrazy i sochy se objednávaly ve velkém pro sakrální, veřejné i soukromé prostory. Z hlíny se vytvářely tehdy velmi rozšířené podobizny zemřelých, a to s pomocí posmrtné masky. I tento druh portrétu, na kterém zachycený muž již vykazuje známky posmrtné ztuhlosti, mohou vidět návštěvníci výstavy. Zhotovovaly se i portréty žijících osobností, včetně zástupců nejvyšší aristokracie. Příkladem této tvorby je podobizna Lorenza Medicejského. Sochař zvládl zachytit jeho osobité rysy včetně stop sečného zranění u kořene nosu, které Lorenzo utrpěl během atentátu v roce 1478. Novátorem v práci s hlínou se stal Luca della Robbia z Florencie, který pálenou keramiku na povrchu opatřil barevnou glazurou. Tyto plastiky se záhy staly velmi žádaným zbožím. Objednavatelům z řad aristokracie i církve se líbila lesklá barevná textura, která vytváří dojem luxusu. Ve Florencii dodnes zdobí chrámy i měšťanské domy. V pozdější době se glazované terakoty staly vyhledávanými sběratelskými artefakty a dostaly se do veřejných i soukromých sbírek po celém světě. Výstava je výsledkem průzkumu souboru terakot italských mistrů ze sbírek Národní galerie, který byl součástí programu Národní a kulturní identity, který spravuje ministerstvo kultury. hrm mha

Soukromé fotografie britské královny Alžběty II. z války prodá aukční síň

Londýn 6. listopadu (ČTK) - Soukromý archiv, který dokumentuje zkušenosti již zesnulé britské královny Alžběty II. jako válečné mechaničky, se bude příští týden dražit. Informoval o tom server BBC News. Sbírka patřila královnině instruktorce řízení z Ženských pomocných pozemních sborů (ATS) majorce Violet Wellesleyové, která po sobě zanechala instrukce, že fotografie smí být prodány až po smrti panovnice. Součástí sbírky z roku 1945 je pravděpodobně jediný řidičský průkaz, který kdy královna vlastnila. Aukční síň Reeman Dansie v Colchesteru bude 8. a 9. listopadu prodávat více než tisíc královských, uměleckých a starožitných předmětů, včetně růžové saténové spodničky, kterou panovnice nosila. V prodeji jsou také sádrové odlitky rukou sira Winstona Churchilla a princezny Diany, z nichž druhá je inzerována s odhadovanou prodejní cenou 30.000 až 40.000 liber (840.000 až 1,1 milionu Kč). Ředitel aukční síně James Grinter uvedl, že archiv Wellesleyové je "velmi výjimečný". "Řidičský průkaz je naprosto unikátní, protože se domnívám, že kromě tohoto nikdy žádný jiný neměla. Nepotřebovala ho, a proto její auta nepotřebovala registrační značky," řekl. Součástí sbírky je i ručně psaný dopis Wellesleyové, zaslaný královskému životopisci, v němž se píše, že princezna "trvala na tom, aby se s ní zacházelo jako s obyčejnou příslušnicí ATS". "Nejenže lezla pod auty, ale také se důkladně ušpinila," uvedla Wellesleyová a dodala, že její řízení bylo "na začátečníka vynikající". "Ve všem se rychle učila a ve výsledku ji bylo radost učit. Velmi mě zaujal její pozoruhodný smysl pro detail - a její smysl pro humor, který je neochvějný," popsala panovnici v dopise Wellesleyová. Královna Alžběta II. zemřela 8. září ve věku 96 let, po 70 letech na trůnu. ban ank