Průzkum: 73 procent lidí míní, že bude muset v důchodu omezit své výdaje
Praha 14. června (ČTK) - Ačkoli si sedm z deseti Čechů spoří a na penzi se připravuje, 73 procent lidí počítá s tím, že bude muset v důchodu omezit své výdaje. Zároveň se téměř dvě třetiny obávají toho, že jim ve stáří klesne životní úroveň. Vyplývá to z květnového průzkumu společnosti Broker Consulting od agentury Ipsos mezi 1015 respondenty, který firma dnes představila na tiskové konferenci.
Více než polovina populace přitom spoří pravidelně. Do 2000 korun za měsíc si na důchod odkládá 74 procent dotázaných, čtvrtina z nich potom méně než 500 korun. Aktuálně mají téměř dvě pětiny lidí na rentu naspořeno méně než 100.000 korun. Lidé s čistým měsíčním příjmem od 40.000 do 50.000 korun mají nejčastěji naspořeno od 250.000 do 500.000 Kč. Je ale i 29 procent lidí, kteří na rentu ani nespoří, ani neinvestují, a to hlavně kvůli nedostatku financí.
"Průzkum prokázal, že na důchod si spoří především ti, kteří si to mohou vzhledem ke svým současným příjmům relativně nejvíce dovolit. Zároveň platí, že vzhledem k rovnostářskému nastavení prvního pilíře to ale budou nejvíce potřebovat pro zachování podobné životní úrovně, jakou měli v období před důchodem,“ uvedl poradce představenstva Allianz a bývalý premiér a guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Necelá polovina spořících chce s věkem spořit více. V průměru začnou až s úderem padesátky. Zvýšit měsíční úspory s ohledem na novou vládní úpravu se chystá 44 procent lidí. Mimo to si klidné stáří spojuje osm z deseti s vlastněním bytu či domu. Do důchodu plánuje mít zhruba polovina Čechů naspořeno do jednoho milionu korun, ideální by však podle nich bylo mít na stáří miliony dva.
Češi tedy mají reálnější představy o ideálním stavu než dříve, ale nedokážou je naplnit. Osm z deseti lidí se obává znehodnocení úspor vlivem inflace. Více než tři čtvrtiny lidí mají navíc obavy z nominálního snížení částky vypláceného důchodu.
"Průzkum ukazuje, že lidé jsou v úvahách o penzi celkem racionální a stojí nohama na zemi. Vědí, že je čeká jistý pokles životní úrovně, většinou se nějak a v mezích svých možností na to i připravují a taky zhruba tuší, jak moc by měli odkládat stranou a omezovat dnešní spotřebu, aby měli zajištěnou očekávanou míru standardu i v důchodu. V průměru jsou tedy lidé rozhodně racionálnější, než jak vypadá celá politická debata o úpravách důchodového systému,“ komentoval data předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Více si lidé zpravidla nespoří, protože jim to jejich finanční situace neumožňuje nebo proto, že je podle nich nastavená částka dostatečná. Současně platí, že by si chtěli lidé do budoucna začít spořit více. "Hranice, kdy k tomu reálně přistoupí, se ale s věkem neustále oddaluje. Odkládání přípravy na důchod je jev, který Čechy provází už od revoluce a je bohužel hlavní příčinnou finanční slaboty penzistů," doplnil analytik Broker Consultingu Martin Novák.
fd snm
Komora: Odbourávání nadměrné administrativy podnikatelů je neúčinné
Praha 13. června (ČTK) - Odbourávání nadměrné administrativy podnikatelů je neúčinné. Jeden balíček opatření snižujících administrativní zátěž podnikatelů za rok se zdaleka nevyrovná vysokému počtu povinností, které zákonodárci podnikatelům nově ukládají. ČTK to dnes sdělila Hospodářská komora ČR. Ta přitom oceňuje, že vláda na své středeční schůzi projedná již druhý takzvaný antibyrokratický balíček, který snižuje administrativní zátěž firem.
"Nových povinností přibývá mnohem rychleji, než kolik jich ubývá. Jedna odstraněná povinnost je často nahrazena několika dalšími. Odbourávání nadměrné administrativy podnikatelů, která je dlouhodobě jednou z největších překážek podnikání v ČR, je tak v praxi neúčinné. Jedinou cestou je důsledná analýza podnikatelských povinností vyplývajících ze zákonů a jejich následný systematický monitoring," uvedl prezident komory Zdeněk Zajíček. Připomněl, že podle komorové analýzy 21 základních podnikatelských zákonů ukládá podnikatelům přes 1700 povinností.
ČR si nevede dobře už ani v mezinárodním srovnání. Regulační prostředí a podnikatelské klima sleduje index, který porovnává země v tom, jak snadné je v nich podnikat. V rámci tohoto mezinárodního zkoumání, využívajícího několik metrik s cílem porovnat prostředí podnikové regulace, se ČR umístila v roce 2020 na 41. místě ze 190 hodnocených světových ekonomik. V pořadí jí předběhly i postsovětské země, jako je Kazachstán, Ázerbájdžán nebo Gruzie. Problémem je celkový vývoj, od roku 2015, kdy ČR obsadila 26. místo, se její pozice každoročně propadá.
Jako příklad nově uvalené administrativy na podnikatele uvedla komora povinnost zaměstnavatelů evidovat u úřadů všechny dohody o provedení práce. V případě ozdravného balíčku zrušení nepeněžních zaměstnaneckých benefitů dopadne na zaměstnavatele novou povinností vykazovat a zdaňovat hodnotu plnění poskytnutých zaměstnancům.
Hospodářská komora od roku 2015 opakovaně varuje všechny vlády u moci, že velkým problémem české ekonomiky není ani tolik výše daní, ale vlivem demografie úbytek pracovníků, kvůli kterým tuzemská ekonomika funguje značně pod svým potenciálem.
"Při projednávání konsolidačního balíčku se nám podařilo se členy vlády otevřít jednání o citelnějším snížení administrativní zátěže podnikatelů. Vládě jsme poslali zatím 34 možných oblastí, kde lze administrativu snižovat. Předpokládáme ale, že se budeme bavit o mnohem větším balíku úprav, proto se chystáme vládě zaslat konkrétní návrhy na odstranění další regulační a byrokratické zátěže," uvedl Zajíček.
Druhý antibyrokratický balíček připravovaný vládou má obsahovat digitalizaci komunikace zaměstnavatelů se sociální správou, zrušení vstupních lékařských prohlídek pro nerizikové profese či zvýšení limitů pro povinné ověření účetní závěrky auditorem ve firmách.
fd rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
