Hrad po opravě vzduchotechniky znovu po týdnu zpřístupnil Obrazárnu
Praha 20. února (ČTK) - Pražský hrad dnes znovu pro návštěvníky otevřel svou Obrazárnu. ČTK to sdělil mluvčí Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vít Novák. Obrazárna s díly starých mistrů byla uzavřena od 13. února kvůli závadě na vzduchotechnice, která je pro vystavování vzácných děl nezbytná. Po delší době se první návštěvníci mohli do výstavních sálů podívat letos 1. ledna.
"Po úspěšně dokončené opravě vzduchotechniky v Obrazárně Pražského hradu je již v tomto objektu obnoven návštěvnický provoz v plném rozsahu," uvedl dnes Novák.
Historie Obrazárny Pražského hradu sahá až k rudolfinským sbírkám. Ve svém souboru má díla malířů, jako jsou Tizian, Rubens, Tintoretto, Veronese nebo Cranach. Obrazárna vždy patřila k návštěvnickým lákadlům Hradu. Od roku 2019, kdy se v ní rozbila klimatizace, byla zavřená. Prostor patřil k těm, kde bylo stálé klima nutné pro staletí stará díla, která potřebují stabilní vlhkost a teplotu.
Hrad uváděl, že připravil projekt na rekonstrukci Obrazárny, s epidemií covidu-19 ale přišly ztráty příjmů z cestovního ruchu, které přípravy zbrzdily. Obrazy byly umístěny v depozitáři, až loni v létě se otevřela výstava v Císařské konírně, která ukázala asi polovinu děl z Obrazárny.
Tehdejší vedoucí odboru kultury Správy Pražského hradu (SPH) Václav Beránek uváděl, že kvůli nedostatku peněz není jisté, kdy bude Obrazárna otevřena. Drastický propad tržeb z turistického ruchu podle něj znemožnil opravu klimatizace, která by stála přibližně 50 milionů korun.
Ve vedení SPH skončil koncem října její dlouholetý ředitel Ivo Velíšek, Beránkův nadřízený. Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář výkonem funkce ředitele SPH dočasně pověřil ředitele administrativní sekce KPR Jana Nováka, kterého následně doporučila ke jmenování do funkce výběrová komise. Koncem roku se rozhodlo o zpřístupnění Obrazárny od 1. ledna.
Obrazárna Pražského hradu je jedna z nejstarších kontinuálně existujících tuzemských uměleckých sbírek, v novodobé podobě byla otevřena v roce 1965. Kolekce evropského malířství zahrnuje díla starých mistrů německé a nizozemské renesance, italské renesance a manýrismu i umělců středoevropského a holandského baroka.
hrm rot
Tisíce demonstrantů v Kišiněvě požadovaly dotace na energie a demisi prezidentky
Kišiněv 19. února (ČTK) - Několik tisíc demonstrantů dnes v moldavské metropoli Kišiněvě požadovalo, aby nová prozápadní vláda kvůli inflaci a rostoucím životním nákladům plně uhradila lidem náklady za zimní vytápění. Prozápadní prezidentku Maiu Sandovou protestující vyzvali k demisi. Informovala o tom agentura AP.
Protest organizovala nedávno vzniklá skupina Hnutí pro lidi a podpořili ji členové proruské stany Šor, která má v 101členném zákonodárném sboru bývalé sovětské republiky šest křesel. Někteří z demonstrantů požadovali odstoupení prezidentky Sanduové, která podporuje západní integraci své země, jiní na transparentech poukazovali na údajnou korupci u některých veřejných činitelů Moldavska.
Sanduová začátkem týdne uvedla, že se Rusko za pomoci násilných nepokojů a lidí dovezených ze zahraničí pokusí svrhnout moldavskou prozápadní garnituru a dosadit místo ní proruskou vládu, která by zvrátila příklon země k Evropské unii. Moskva tvrzení odmítla.
Moldavskem loni na podzim otřásla vlna protivládních protestů, které vyvolala strana Šor v reakci na závažnou energetickou krizi. Ta v chudé zemi vklíněné mezi Rumunsko a Ukrajinu nastala poté, co jí Rusko výrazně snížilo dodávky zemního plynu.
Přibližně ve stejné době požádala moldavská vláda ústavní soud, aby stranu Šor zakázal. Podle protikorupční prokuratury byly protesty částečně financovány z ruských peněz. V sobotu prokuratura informovala o více než 20 domovních prohlídkách u členů strany, kteří se "aktivně a systematicky podíleli na přijímání a rozdělování peněz... na dopravu a odměny" pro občany za účast na protestech. Zatčeno bylo podle úřadů osm osob.
Strana Šor obvinila moldavské úřady, že nasadily tisíce policistů s cílem zmařit dnešní demonstraci a "zabránit lidem ve vstupu" do hlavního města.
Vůdce strany Ilan Šor je moldavský oligarcha, který je v současnosti v izraelském exilu. Je zapleten do případu bankovní krádeže v hodnotě jedné miliardy dolarů a nedávno byl zanesen na sankční seznam amerického ministerstva zahraničí jako osoba pracující pro ruské zájmy.
Na internetových stránkách Hnutí pro lidi se uvádí, že vzniklo počátkem února a skládá se z "několika politických sil, veřejných sdružení, místních zvolených představitelů a občanských aktivistů". Cílem sdružení je řešit "bezprecedentní krizi", které Moldavsko a jeho občané čelí.
abl jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
