DIHK: Válka na Ukrajině bude stát Německo zhruba čtyři procenta HDP
Berlín 19. února (ČTK) - Válka na Ukrajině bude stát německou ekonomiku do konce letošního roku kolem 160 miliard eur (3,8 bilionu Kč), což odpovídá zhruba čtyřem procentům hrubého domácího produktu (HDP). Uvedl to šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Peter Adrian v rozhovoru s listem Rheinische Post. Válka tak podle něj sníží německý HDP o 2000 eur (téměř 50.000 Kč) na osobu, napsala agentura Reuters.
V německé ekonomice má relativně vysoké zastoupení průmysl, v němž je řada odvětví energeticky náročná. Německá ekonomika tak byla výrazně zasažena prudkým vzestupem cen energie v důsledku ruského útoku na Ukrajinu, upozorňuje Reuters.
Podle lednové studie úvěrové pojišťovny Allianz Trade letos německý průmysl za energie zaplatí asi o 40 procent více než v roce 2021, tedy v době před válkou na Ukrajině. "Vyhlídky pro hospodářský růst v letošním a příštím roce jsou tak slabší než v řadě jiných zemí," uvedl Adrian. "Cena plynu (v Německu) je zhruba třikrát až pětkrát vyšší než ve Spojených státech," upozornil. Dodal, že elektřina je zhruba čtyřikrát dražší než ve Francii.
Německo se dlouhou dobu spoléhalo na relativně levný plyn z Ruska, zatímco Spojené státy využívají své vlastní zdroje plynu, píše agentura Reuters. Německo se rovněž rozhodlo opustit jadernou energetiku, zatímco Francie ji nadále ve velkém měřítku využívá a plánuje její další rozvoj. V poslední době se nicméně Francie potýká s poklesem produkce jaderných elektráren kvůli údržbářským pracím a opravám.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Německá vláda v lednu zlepšila letošní výhled německé ekonomiky z dříve předpokládaného poklesu na mírný růst. HDP Německa se podle lednové vládní prognózy zvýší o 0,2 procenta. V říjnovém výhledu přitom vláda předpovídala, že HDP letos o 0,4 procenta klesne.
pmh jrm
Nová kniha přesně ukazuje, kde se v Brně našly kosti a pravěké artefakty
Brno 18. února (ČTK) - Po stopách nejstaršího osídlení Brna se mohou vydat čtenáři nové knihy vydané Moravským zemským muzeem. Přehledně shrnuje lokality na území dnešního města, kde v době kamenné pobývali lidé, případně kde se našly kosti mamutů a dalších pravěkých zvířat. Místa lze vyhledávat podle ulic, terénních útvarů i dalších vodítek. Kniha tak poslouží zájemcům jako průvodce. Autorka Zdeňka Nerudová čerpala hlavně se sbírek zemského muzea a nálezových deníků archeologů.
Brněnská kotlina byla osídlena už před stovkami tisíc let, což dokládají kamenné artefakty, tedy opracované předměty zachované v konkrétních geologických vrstvách. K nejstarším dokladům přítomnosti lidí a jejich nejbližších příbuzných na Moravě patří sekáč a křemenný polyedr, tedy z mnoha stran osekaný valoun. Obojí se našlo na dvou různých místech cihelny na Červeném kopci. Polyedr je starý zhruba 800.000 let, sekáč dokonce o něco starší.
Zhruba 600.000 let mají nálezy dokládající osídlení Stránské skály. "Analýzami bylo potvrzeno, že některé fragmenty zvířecích kostí a několik kamenných artefaktů bylo přepáleno," stojí v knize. Jde tak o jeden z nejstarších dokladů ovládnutí ohně lidmi.
Kosti tehdejších lidí se v Brně zatím nenašly, lze ale usuzovat, že šlo o takzvané archaické sapienty, známé také pod označením člověk heidelberský nebo člověk vzpřímený.
Lidí tehdy nebylo mnoho a nebyli zde neustále, napsala Nerudová. Preferovali výše položená místa nad údolími. Významnou lokalitou, jejíž vyvýšená poloha trochu zaniká v současné výstavbě, byla dnešní Dominikánská ulice v centru Brna a její okolí. Pod nynějším Velkým Špalíčkem se našly kamenné artefakty a pozůstatky ohniště.
Kniha Po stopách nejstaršího osídlení Brna na necelých 300 stranách nabízí desítky plánků, kreseb, dobových fotografií i současných záběrů. Některé nálezy jsou lokalizovány prostřednictvím zeměpisných souřadnic s přesnosti na metr, u jiných je místo spíše výsledkem odhadu, protože lokalita během let zanikla, případně nález nebyl přesně zdokumentovaný.
tmd hj
DALŠÍ ZPRÁVY
