Analytici: Vývoj cen zemědělských výrobců dává naději na zlevnění potravin
Praha 17. června (ČTK) - Vývoj cen zemědělských výrobců, které v květnu meziměsíčně klesly o 1,5 procenta a meziročně o 10,1 procenta, dává naději na zlevnění potravin. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Vítají také zmírnění růstu cen tržních služeb pro podniky, které se meziročně zvýšily o 3,2 procenta, ale meziměsíčně klesly o 0,2 procenta. Podle nich to může předznamenávat i utlumení spotřebitelské inflace ve službách. Obecně podle nich vývoj výrobních cen naznačuje utlumení inflačních tlaků.
"Květen opět potvrdil, že nákladové tlaky ve výrobní sféře vymizely a nezavdávají důvod k dalšímu růstu spotřebitelských cen. Příznivý vývoj na mezinárodních komoditních trzích v kombinaci s utlumenou poptávkou drží výrobní ceny na uzdě a v některých případech dochází i ke korekci předchozích dramatických nárůstů," zhodnotil celkový vývoj výrobních cen hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
"V zemědělství se ceny dál snižují, takže není moc důvodů k tomu, aby dál nezlevnily i některé potraviny. Především v případě těch rostlinného původu," uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Upozornil ale, že celkové zvýšení cen, které potraviny zaznamenaly za posledních pět, let, se podaří odbourat jen těžko.
"Zemědělští výrobci v květnu meziročně zlevňovali o stále výrazných více než deset procent. Deflace v zemědělství a potravinářství však není dostatečně přenášena do cen konečných, které stanovují například obchodní řetězce. Zdá se tak, že na jejich straně dochází zejména od letošních Velikonoc k určitému navyšování ziskových marží," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Analytici si všímají také zpomalení tempa růstu cen služeb pro podniky z dubnových 3,4 procenta na 3,2 procenta. "Květnová čísla potvrzují signály z předešlých dvou měsíců, že postupně, ač poměrně pomalu, opadávají i inflační tlaky ve službách," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Upozornil, že ceny služeb pro podniky meziměsíčně klesly poprvé od listopadu.
Ceny ve stavebnictví se proti dubnu zvýšily o 0,2 procenta, meziročně rostly o 2,1 procenta. "Nárůst cen stavebních prací je kompenzován poklesem cen materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví. Což je vítané zejména u energeticky udržitelných rekonstrukcí, kde cena nových technologií tvoří podstatnou část rozpočtu. Což vede v podstatě ke zvýšení dostupnosti těchto opatření pro více domácností," uvedl generální ředitel Stavební spořitelny České spořitelny Libor Vošický.
str mha
Banky odvedou do fondů Garančního systému 4,2 mld. Kč, o 2,2 mld. míň než loni
Praha 17. června (ČTK) - Banky odvedou letos do fondů Garančního systému finančního trhu 4,2 miliardy Kč, o 2,2 miliardy méně než loni. Příspěvky, které finanční instituce odvádějí do Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize stanovuje každoročně Česká národní banka. Garanční systém, který oba fondy spravuje, o tom dnes informoval ČTK.
K menším odvodům pomohl návrat peněz do Fondu pojištění vkladů z insolvenčního řízení se Sberbank CZ a dostatečné naplnění Fondu pro řešení krize.
Pro rok 2024 byly stanoveny povinné příspěvky do Fondu pojištění vkladů 1,5 miliardy korun. To je o 400 milionů korun méně než v loňském roce. "Do fondu musí ze zákona přispívat všechny instituce, u kterých jsou vedeny pojištěné vklady. Pokles je způsoben tím, že objem prostředků ve Fondu pojištění vkladů po navrácení financí z insolvenčního řízení se Sberbank CZ opět dosáhl zákonem stanovené hranice 0,8 procenta tzv. krytých vkladů, tedy vkladů do limitu 100.000 eur," uvedla výkonná ředitelka Garančního systému Renáta Kadlecová.
V rámci insolvenčního řízení se zkrachovalou Sberbank CZ obdržel Garanční systém v druhé polovině března 2024 v rámci tzv. částečného rozvrhu 95 procent pohledávky, která vznikla v souvislosti s výplatou náhrad vkladů klientům banky. Celkově šlo o 26 miliard korun. K rozhodnému dni pro výpočet příspěvků tedy bylo ve Fondu pojištění vkladů přes 43 miliard korun. Peníze v něm slouží k případným výplatám náhrad pojištěných vkladů klientům bank, družstevních záložen a stavebních spořitelen.
Významně klesly i příspěvky do Fondu pro řešení krize. Do tohoto fondu, který vznikl s cílem předcházet situacím, v nichž hrozí pád některé z velkých finančních institucí, přispívají nejen instituce již zapojené do systému pojištění vkladů, ale i někteří obchodníci s cennými papíry. V loňském roce odvedly povinné subjekty do fondu 4,5 miliardy korun, v letošním roce to bylo 2,7 miliardy korun, dodala Kadlecová.
Díky dostatečné naplněnosti obou fondů mohly být letos stanoveny nižší příspěvky. Jejich výše je ale mimo další faktory ovlivněna i objemem pojištěných vkladů v bankách, stavebních spořitelnách a družstevních záložnách, který rok od roku roste. "Ten v ČR překračuje evropský trend. Data k 31. prosinci 2023 ukazují, že ve srovnání s rokem 2022 se objem krytých vkladů zvýšil o 1,7 procenta. To je sice méně než nárůst o 2,6 procenta v roce 2022, o 5,4 procenta v roce 2021 a o 8,2 procenta v roce 2020, ale růstový trend je stále meziročně patrný," doplnila Kadlecová.
Jednotlivé systémy v rámci EU mají čas do července 2024, aby dosáhly minimální cílové úrovně naplnění fondů, která ve většině případů činí 0,8 procenta krytých vkladů. Cílový objem prostředků ve Fondu pro řešení krize činí jedno procento krytých vkladů a má být dosažen do 31. procenta 2024, což by mělo být po obdržení letošních příspěvků splněno, uzavřela Kadlecová.
fd rdo
