Průzkum: Přes 60 procent Čechů má obavu, že v budoucnu přijdou o svobodu
Praha 15. listopadu (ČTK) - Obavu, že v budoucnu přijdou o svobodu, má přes 60 procent Čechů. Zároveň si každý zhruba čtvrtý myslí, že už nyní v nesvobodě žije. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Festival svobody, uskupení občanských organizací, které každoročně pořádají největší vzpomínkové akce k připomínce 17. listopadu po celé České republice. Průzkumu se zúčastnilo 511 respondentů ve věku od 15 do 64 let. ČTK to dnes sdělil mluvčí Festivalu svobody Marek Cieslar.
Do českých dějin se datum 17. listopadu nesmazatelně zapsalo dvakrát. Nejprve jako den, kdy v roce 1939 nacisté krutě zakročili proti vysokoškolským studentům, podruhé pak o půlstoletí později, když setkání k uctění jejich památky vedlo k protestům proti komunistickému režimu a nakonec k návratu demokracie. I díky tomu je dnes 17. listopad mezi státními svátky asi jediným, který lidé spontánně slaví v ulicích.
"Z výsledků je také patrné, že za revoluce získané svobody jsou pro občany důležité. Zároveň svoboda projevu či svoboda volit politické představitele je důležitější než svoboda cestovat či vlastnit majetek. To hodnotíme velmi pozitivně," uvedl předseda správní rady Festivalu svobody Jan Gregar. Přesto považuje zjištění, že přes 60 procent lidí se obává omezování svobod a že čtvrtina si připadá v nesvobodné společnosti, za "výstražné znamení".
Svobodu volit považuje jako velmi důležitou 69 procent lidí, svobodu projevu tak hodnotí 68 procent a svobodu cestování 64 procent respondentů. Téměř 72 procent dotazovaných označilo za velmi důležitou volbu povolání.
Průzkum také zjišťoval, jak lidé 17. listopad vnímají a co od něj očekávají. Kolem 16 procent dotázaných nevědělo, co se 17. listopadu 1989 stalo. Zhruba dvě pětiny občanů očekávají od 17. listopadu diskusi o současnosti a budoucnosti, přes 31 procent připomínku historie a 29 procent pietní akty.
Téměř polovina dotázaných se nepovažuje za občansky aktivní. V den svátku, 17. listopadu, nedělají dvě třetiny respondentů nic neobvyklého, doma či na vzpomínkových akcích si ho připomíná 12 procent lidí a zhruba sedm procent by na vzpomínkovou akci vyrazilo, pokud by v okolí jejich bydliště nějaká byla.
Festival svobody nabídne 17. listopadu tradičně vystoupení na Národní třídě, koncert na Václavském náměstí nebo udílení Cen Paměti národa. Organizace zastřešuje akce pořádané občanskými iniciativami s cílem připomenout listopadové události, a to nejen v Praze, ale i desítkách dalších měst.
fsl snm
Lidé mohli nosit obuv už před desítkami tisíc let, uvádí jihoafrická studie
Pretoria 15. listopadu (ČTK) - Lidé mohli nosit obuv už před desítkami tisíc let, uvádí tým jihoafrických vědců. Naznačují to podle něj stopy nalezené na jižním pobřeží Jihoafrické republiky. Dosud nejstarší přímé důkazy o obuvi pocházejí z amerického státu Oregon a evropských lokalit z období před asi 10.000 lety, nová studie zveřejněná v odborném časopise Ichnos by přelomový okamžik posunula v čase až do doby před 150.000 lety, píše list Haarec.
Tým se konkrétně zaměřil na tři zkamenělé stopy staré 75.000 až 150.000 let a už dříve nalezené na jižním pobřeží Jihoafrické republiky. Znatelně u nich chybí otisky prstů, které by zanechala bosá noha.
Naši předci se v pobřežních oblastech dnešní Jihoafrické republiky v té době pohybovali v drsném terénu. "Předpokládali jsme, že lidé byli běžně bosí. Pobřeží ale tehdy bylo plné ostrých skal," řekl jeden z vedoucích autorů studie, paleoantropolog Bernhard Zipfel z Univerzity Nelsona Mandely. Bylo by podle něj logické, aby si tehdejší hominidé chránili nohy. "Před 100.000 lety mohlo být poranění chodidla smrtelné," uvedl.
Nalezené stopy nicméně nejsou průkazné, upozornil vědecký tým. Nelze například zjistit, nakolik bylo nošení obuvi obvyklé - naši předci si například mohli nohy chránit jen za určitých okolností. Povrch stop je také relativně malý a mělčí otisky prstů mohou rychleji erodovat.
Odborníci se však domnívají, že stopy na všech třech lokalitách - přímořských Kleinkrantz, Goukamma a Woody Cape - naznačují, že lidé, možná děti nebo malí dospělí, měli na nohou připevněné sandály s tvrdou podrážkou. Obuv na noze mohly přidržovat řemínky, jak naznačují stopy z Kleinkrantzu.
Nalezené otisky patrně pocházeli od Homo sapiens, uvedli odborníci. "Nemůžeme plně vyloučit Homo naledi či Homo helmei, ale ti jsou mnohem méně pravděpodobní," řekl druhý vedoucí studie Charles Helm, rovněž z jihoafrické Univerzity Nelsona Mandely, a to s odkazem na dva vyhynulé předchůdce člověka moudrého, jediného žijícího druhu rodu Homo.
Otázka první obuvi přímo souvisí s otázku, kdy se lidé začali poprvé odívat. Ani na ni ale neexistuje jasná odpověď. Někteří vědci se logicky domnívají, že by se moderní lidé, méně ochlupení než jejich předci, nedostali daleko, kdyby africký kontinent opustili vstříc chladnější Evropě neošacení a neobutí. Obě tyto skupiny oblečení ale vznikly patrně společně, uvedl Helm. Scénář, ve kterém by první lidé pobíhali pouze v botách a ničem jiném, je tedy zábavný, ale nepravděpodobný, píše Haarec.
nim jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
