Jihlavské muzeum připravuje dlouhodobý výzkum včelařství v Česku
Jihlava 25. dubna (ČTK) - Muzeum Vysočiny Jihlava chce zmapovat a zaznamenat historii vývoje tradičních metod chovu včel v Česku. Dlouholetý výzkum za více než 20 milionů korun bude součástí spolupráce s Univerzitou Palackého v Olomouci. Podle Kláry Bezděčkové z přírodovědného oddělení muzea by měl výzkum také přispět k zachování udržitelného rozvoje tradičního včelařství. Výzkum by měl trvat od roku 2023 do roku 2027. Muzeum na něj chce získat dotaci, zda s žádostí uspělo, se dozví v prosinci.
"Tato oblast je dosud málo prozkoumána. Výzkum může přinést řadu nových poznatků a zároveň pomoci zachovat šetrné metody chovu včel pro budoucnost. Budou shromážděny, dokumentovány, digitalizovány a systematicky uspořádány doklady o historii chovu včel na území České republiky dříve, než by mohly beze stopy zaniknout, a tyto informace budou uchovány pro další generace ... V týmu budou vedle specialistů na včely také historici, etnografové, entomologové, biologové, kartografové, specialisté na kulturní krajinu a další odborníci," uvedla Bezděčková.
Součástí výzkumu bude terénní šetření, studium hmotných i nehmotných dokladů ve sbírkách muzeí, studium literatury, archiválií a dalších pramenů.
Výsledky mají být přístupné především odborníkům, širší veřejnost se se závěry výzkumu seznámí na velké putovní výstavě doplněné katalogem. "Zajímavé budou ale nepochybně i další výstupy, třeba interaktivní mapy a aplikace týkající se naší krajiny," řekla Bezděčková. Výzkum se zaměří na celou Českou republiku.
Vysočina patří Podle Bezděčkové v přepočtu na obyvatele k regionům s největším počtem včelstev a ke krajům s dlouhodobou tradicí včelaření. Vypovídají o ní mimo jiné i místní jména měst a obcí - Brtnice, Brťoví. "Vypovídající zřejmě o přítomnosti brtí – dutin obývaných včelami," uvedl Bezděčová.
Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu se v roce 2020 v České republice chovalo 661.000 kmenových včelstev, o deset let dřív jich bylo 528.000.
vkr hj
Do kaple v chrámu sv.Víta byly uloženy ostatky posledního českého krále Karla I.
Praha 24. dubna (ČTK) - Do Císařské kaple v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě byly po mši uloženy ostatky posledního českého krále a rakouského císaře Karla I. Rakouského. Ceremonie se zúčastnil jeho vnuk Karel Habsburský, který je stejně jako jeho děd členem rytířského Řádu sv. Jiří, nebo zástupce apoštolské nunciatury Giuseppe Silvestrini. Mši celebroval římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský Václav Malý. Akt se konal k příležitosti 100. výročí úmrtí Karla I. Rakouského, který usedl na trůn na podzim roku 1916 po smrti císaře Františka Josefa.
"Samotný ostatek je drobná částečka žebra blahoslaveného Karla, která bude zde v chrámu uložena, dá-li Bůh, na věky. Český král se symbolicky vrací domů do místa, kde jsou pohřbeni jeho předci, protože on je potomek svaté Ludmily v třicáté druhé generaci, čili je to původem Přemyslovec," řekl Milan Novák, organizátor české pobočky Modlitební ligy blahoslaveného Karla za mír mezi národy.
Ostatky pocházejí z Madeiry. Když Karla I. blahoslavil papež Jan Pavel II., byly ostatky v Římě upraveny jako relikvie. Je u nich i dokument potvrzující jejich pravost. Jejich správcem je belgický princ, arcivévoda Lorenz. Ostatky se stanou součástí svatovítského pokladu, kde jsou i další ostatkové relikviáře. "Pro nás je pak důležité, že se jeho součástí stane právě i ostatek blahoslaveného Karla," řekl Novák.
Karel I. jako devětadvacetiletý muž měl plán co nejrychleji uzavřít mír a reformovat zkostnatělý stát. Nový styl vládnutí se mu prosadit nepodařilo. O dva roky později se monarchie po prohrané válce rozpadla a Karel se musel vzdát moci. Neúspěšně se ještě pokusil získat alespoň uherskou korunu. Zemřel v exilu na zápal plic ve 34 letech. Poslední český král byl blahoslaven v roce 2004. Ostatky Karla I. byly již před třemi týdny uloženy také do kaple olomoucké katedrály sv. Václava.
Ostatkem se chápe část těla, nejčastěji úlomky kostí, někdy ale třeba také kousek oděvu s krví světce. Získávají se z míst spojených se světci. Řád sv. Jiří je rytířským řádem habsbursko-lotrinské dynastie, sídlo má ve Vídni a pobočky v deseti evropských zemích. Jeho velmistrem dnes je hlava rodu, Karel Habsbursko-Lotrinský. Kořeny řádu sahají až do roku 1308 a velmistry byli i čeští králové a římští císaři, Karel IV., Zikmund Lucemburský a Václav IV., a také Karel I.
brn sd
DALŠÍ ZPRÁVY
