Scholz ocenil Čínu za jasný postoj vůči ruským jaderným pohrůžkám
Berlín 5. listopadu (ČTK) - Německo bude pokračovat v rozvíjení hospodářských vztahů s Čínou, ale sníží svou závislost. Dnes to podle agentury Reuters řekl německý kancléř Olaf Scholz, který byl v pátek na jednodenní návštěvě Pekingu. Dostatečným důvodem pro tuto cestu podle něj bylo už to, že se Čína otevřeně postavila proti použití jaderných zbraní na Ukrajině.
Podle kancléře je nutné obchodní vztahy diverzifikovat a učinit tak hned. Scholz přitom varoval před půjčkami, které Čína poskytuje rozvojovým zemím a které podle něj spouštějí novou globální finanční krizi. I o této otázce prý hovořil s čínskou vládou.
Podle agentury DPA dnes Scholz rovněž vyzval Rusko, aby vyloučilo nasazení jaderných zbraní ve své útočné válce na Ukrajině. "Není dovolené a není to obhajitelné v tomto konfliktu použít jaderné zbraně," řekl Scholz na debatní akci své Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v Berlíně. "Vyzýváme Rusko, aby jasně prohlásilo, že tak neučiní. Je to hranice, která nesmí být překročena," zdůraznil šéf německé vlády.
Už v pátek Scholz v Pekingu společně s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem varoval před jadernou eskalací. Scholz označil jaderná varovná gesta za nezodpovědná a vysoce nebezpečná. Také Si odsoudil případné použití jaderných zbraní nebo vyhrožování jejich nasazením.
Scholz byl v Číně jako první vůdce členské země Evropské unie a skupiny vyspělých států světa G7 od začátku pandemie covidu-19. Scholzova cesta do Pekingu krátce po znovuzvolení Si Ťin-pchinga do funkce stranického šéfa vyvolala kontroverze. Čínští disidenti a Světový ujgurský kongres na kancléře naléhali, aby cestu zrušil.
Krátce před odjezdem Scholz v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung oznámil nový kurs vůči Číně. Je podle něj jasné, že když se Čína změní, musí se změnit i přístup světa k ní. Scholz dal také najevo znepokojení nad situací kolem Tchaj-wanu a nepřímo varoval Peking před invazí na ostrov, který de facto funguje nezávisle a který Čína nicméně považuje za svoji součást.
zdp ank
Zelenskyj: Ruské útoky poškodily 40 procent energetické infrastruktury
Kyjev 1. listopadu (ČTK) - Ruské útoky poškodily 40 procent ukrajinské energetické infrastruktury a země potřebuje pomoc Evropské unie, apeloval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při dnešním setkání s eurokomisařkou pro energetiku Kadri Simsonovou. Terčem ruských raket, střel a dronů se staly především tepelné a vodní elektrárny a teplárny, a tak Ukrajina musela pozastavit vývoz elektřiny do EU.
"Věřím, že všechno opravíme a v klidnější době, až se stabilizuje situace v našem energetickém systému, budeme pokračovat ve vývozu elektřiny do Evropy," zdůraznil Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda.
Šéf státu podrobně vysvětlil, co Ukrajina potřebuje pro obnovu energetické infrastruktury, a vyzval Evropskou komisi, aby sehrála roli koordinátora pomoci členských států unie. Navrhl vytvořit obdobnou platformu, jaká vznikla mezi partnerskými státy poskytujícími Ukrajině vojenskou pomoc. "Problém s energetikou jde nyní ruku v ruce s finanční krizí a nedostatkem zbraní, a proto by měla vzniknout taková platforma," dodal Zelenskyj.
Zvláštní pozornost byla při jednání podle kanceláře Zelenského věnována dalšímu posílení energetických sankcí proti Rusku. Ukrajinský prezident vybídl k stropování cen ruského plynu a také k omezení dodávek ruského zkapalněného plynu do EU v rámci příštího balíku protiruských sankcí.
Simsonová dnes přicestovala do Kyjeva po dalším ostřelování ukrajinských energetických objektů ruskými raketami a hovořila o nezbytnosti zvýšit podporu ukrajinské energetice, dodala Ukrajinska pravda. Připomněla, že po ruských útocích z 10. a 11. října Zelenskyj hovořil o poškození asi 30 procent energetické infrastruktury země. Poté následovalo ještě několik dalších ruských útoků, naposledy ráno 31. října.
V Kyjevě od 2. listopadu úplně přestanou jezdit trolejbusy, oznámil dnes starosta Vitalij Kličko s tím, že je nahradí autobusy. Je to nezbytné, aby se snížila zátěž kladená na energetický systém metropole. Autobusy se začaly objevovat na trolejbusových linkách od 20. října, ale od středy se trolejbusy zastaví úplně, poznamenala ruská redakce BBC a dodala, že loni v Kyjevě trolejbusy jezdily na pěti desítkách linek.
msk ank
DALŠÍ ZPRÁVY
