Digitální knihovna nově využívá nástroje AI, třeba překlad a čtení nahlas
Brno 16. dubna (ČTK) - Moravská zemská knihovna testuje využití nástrojů umělé inteligence (AI) při práci s digitalizovanými dokumenty. Čtenáři si mohou vygenerovat shrnutí stránky, přeložit text nebo zvolit strojové čtení nahlas, a to i v jiné řeči, než jaký je původní jazyk naskenované knihy. Systém zvládá přečíst třeba i starší německá písma. Po ukončení testovacího provozu se nové funkce postupně objeví v digitálních knihovnách postavených na systému Kramerius. Knihovníci dnes funkce představili novinářům.
Zemská knihovna je součástí evropské sítě, která se zaměřuje na digitalizaci historických knih na objednávku badatelů a čtenářů. Spolupráci koordinuje Tyrolská univerzitní knihovna v Innsbrucku. V roce 2019 se aktivity rozšířily o projekt EOD OPEN s cílem zpřístupňovat také novější knižní produkci, která je z hlediska autorského práva takzvaně volná, například proto, že autor je více než 70 let po smrti, případně sám zveřejnění umožnil licenční smlouvou.
Patnáctka institucí z 11 evropských zemí tak na společném portálu postupně zpřístupní nejméně 15.000 volných knih. Portál funguje na bázi českého systému Kramerius, který "staví" právě Moravská zemská knihovna a nyní jej zkouší obohatit o nástroje umělé inteligence. Podle brněnských knihovníků jde o novátorské řešení, které uživatelům usnadní práci s digitálním obsahem.
"Jsou to běžně komerčně dostupné nástroje umělé inteligence. Inovace spočívá v tom, že se je snažíme integrovat do existujícího produkčního nástroje, což se v knihovnách zatím moc nedělo," řekl novinářům náměstek ředitele MZK Petr Žabička.
Nabídka portálu má specifickou strukturu, přispívají do ní instituce z různých zemí, a to volnými tituly v různých jazycích. Jejich společným znakem je to, že si zpřístupnění vyžádali badatelé a čtenáři. Spektrum je široké, od beletrie přes odbornou literaturu po noty. Na jednotlivých titulech mohou čtenáři testovat nástroje umělé inteligence, třeba sumarizaci a překlad. "Předčítání obsahu může být zajímavé pro uživatele s omezením zraku," uvedl pracovník knihovny Jan Zikuška.
Do konce roku by se stejné funkce mohly objevit i v České digitální knihovně s mnohem širší nabídkou knih a periodik.
tmd kš
V Klatovech si připomněli 90 let od odhalení posmrtné sochy Antonína Švehly
Klatovy 15. dubna (ČTK) - V Klatovech si dnes lidé připomněli 90. výročí odhalení sochy prvorepublikového premiéra Antonína Švehly. Bronzovou sochu na žulovém podstavci v Klatovech odhalili 15. dubna 1934, jen čtyři měsíce po Švehlově úmrtí, a byla tak jeho první posmrtnou sochou v Československu. Ode dneška ji na malém prostranství doplňuje vzpomínková lavička válečných veteránů, řekl ČTK předseda Společnosti pro moderní dějiny Klatovska Lukáš Kopecký, který připomínku výročí sochy i umístění lavičky inicioval.
Švehla neměl ke Klatovům žádný osobní vztah, jako dlouholetý předseda agrární strany, první československý ministr vnitra a premiér tří vlád byl ale v zemědělské oblasti uznávanou osobností. 'Pro spoustu lidí, sedláků na venkově i agrárníků byl Švehla ikona, agrární strana neměla ještě dva roky po jeho smrti zvoleného jiného předsedu,' řekl Kopecký.
Vznik sochy v Klatovech inicioval místní dragounský pluk, který nesl Švehlovo jméno už krátce po jeho úmrtí v prosinci 1933. Záhy po politikově úmrtí dostala v Klatovech jeho jméno i ulice. 'Byla tady tehdy i velká symbióza dragounů a agrárníků, zejména díky tehdejšímu řediteli hospodářské zemědělské školy a pozdějšímu ministru národní obrany Františku Machníkovi. Podařilo se téměř nevídané - do tří měsíců od Švehlova úmrtí nechat zhotovit sochu a odhalit ji v den Švehlových nedožitých 61. narozenin,' řekl Kopecký.
Autor sochy Jakub Obrovský zvolil netradiční podobu - nezobrazil celou postavu ani bustu, ale podle oficiální Švehlovy fotografie vymodeloval postavu jen po kolena. Podle Kopeckého není jasné, co k tomu autora vedlo, možná to byl výsledek spěchu na dokončení díla. Socha měla štěstí, že v dalších desetiletích přežila nacistický i komunistický režim. Odstraněna byla až v roce 1940, o tři roky později měla být roztavena, tomu osudu ale unikla. 'Není jasné, kde celou dobu byla. Neví se, kde přečkala válku a další roky. Víme jen, že určitě v 70. letech minulého století byla v klatovském muzeu,' uvedl Kopecký. Na své původní místo s kasárnami po pravici a s výhledem na panorama města s Černou věží po levé straně se vrátila v květnu 1992.
Prostranství u sochy ode dneška doplňuje vzpomínková lavička válečných veteránů z projektu Muzea generála Sergěje Jana Ingra ve Vlkoši. 'Naše lavička má pořadové číslo 117 a symbolizuje spojení s vojáky minulými i současnými, kteří v Klatovech stále sídlí,' dodal Kopecký.
lap kš
ZLATOVNA .CZ