Muzeum Kroměřížska vystavuje malované terče kroměřížských ostrostřelců
Kroměříž 15. prosince (ČTK) - Muzeum Kroměřížska vystavuje ode dneška terče kroměřížských ostrostřelců. V Galerii v podloubí na Velkém náměstí v Kroměříži si mohou lidé prohlédnout přes 30 dřevěných malovaných terčů ze sbírky muzea. Terče byly v souvislosti s výstavou poprvé odborně zpracovány jako celek, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Malá. Výstavu si zájemci mohou prohlédnout do 5. března.
Motivy na terčích návštěvníky přenesou až do druhé poloviny 17. století, nejmladší je datován rokem 1932. "Převažují mezi nimi pastýřské, mytologické nebo žánrové výjevy, ale jsou zde zobrazeny i dobové kroměřížské reálie nebo veduty města. K jejich autorům se mj. řadí výtvarníci z Kroměříže nebo blízkého okolí, jako byl Emil Máčel, František Zedník, Karel Vladimír Beck nebo Karel Minář," uvedli kurátoři a autoři výstavy Markéta Mercová a Martin Janák.
Součástí výstavy jsou také předměty dokumentující činnost střeleckých spolků v Kroměříži a krátký dokument natočený ve spolupráci se Sborem uniformovaných ostrostřelců v Kroměříži, který přibližuje danou tematiku. "K výstavě je vydán katalog zahrnující všech 68 terčů ve sbírce Muzea Kroměřížska, nejen vystavené. Může být výborným tipem na vánoční dárek," doplnila ředitelka muzea Martina Miláčková.
Výstavu doprovodí vzdělávací program, který je uzpůsobený věku dětí a je vhodný pro mateřskou, základní i střední školu. "Žáci se dozvědí informace o tradici střeleckých spolků v Kroměříži a sami si budou moci vyzkoušet některé z tajů střeleckého umění," uvedly Kateřina Mozgová a Ludmila Žákovská, které program připravily.
Nejstarším dochovaným dokumentem, který se váže k činnosti kroměřížských ostrostřelců, je opis střeleckého řádu potvrzený a schválený v roce 1674. Písemnost ustanovuje práva a povinnosti střelců při střelbě sloužící pro zábavu, ale též v případě války. Ve druhé polovině 19. století existovaly dokonce spolky dva. "Jejich aktivitu utlumily události konce 30. let minulého století a nepřála jim ani doba poválečná," uvedla Malá.
Až po dlouhých desetiletích se podle ní zásluhou několika nadšenců podařilo obnovit slavnou historii spolku. V lednu 2014 byl založen Sbor uniformovaných ostrostřelců, který je reprezentativní jednotkou města.
chv dr
Hlad a násilí nejvíc hrozí Somálsku a Etiopii, uvedla humanitární organizace
Londýn 14. prosince (ČTK) - Somálsko a Etiopii, dvě země Afrického rohu sužované suchem a konflikty, zařadil Mezinárodní záchranný výbor (IRC) na první příčky seznamu 20 nejvíce ohrožených zemí pro rok 2023. Z dvacítky zemí je 11 z afrického kontinentu. Všechny jsou ohroženy zhoršujícími se krizemi a nedostatkem potravin, uvedla dnes agentura Reuters.
Somálsko v současnosti čelí nejhoršímu suchu za poslední čtyři dekády a podle údajů OSN je v zemi 213.000 lidí vážně ohroženo hladomorem. V zemi navíc působí ozbrojení povstalci z islamistické skupiny Šabáb, kteří při atentátech zabili od roku 2006 tisíce lidí a brání přístupu humanitární pomoci do země. Boje mezi vládními silami a ozbrojenci v poslední době eskalují a podle IRC se bude konflikt příští rok stupňovat.
"Miliony lidí v Somálsku trpí hladem a bohaté země by neměly čekat, až bude oficiálně vyhlášen hladomor, aby doplnily chybějící miliardu dolarů (více než 22,7 miliardy korun) v rámci výzvy OSN pro Somálsko," uvedl ředitel IRC David Miliband.
Miliband navíc obvinil bohaté země z přílišné sebestřednosti, což podle něj není správné ani morálně, ani strategicky, uvedl Reuters. Na druhou stranu ocenil Spojené státy, odkud plyne 90 procent celkové humanitární pomoci do Somálska.
"Situace na Ukrajině se v USA nepoužívá jako záminka k tomu, aby země odstoupila od řešení globálních problémů," uvedl Miliband a dodal, že americká administrativa naopak válku na Ukrajině vnímá jako důvod, proč se ve východní Africe angažovat i nadále.
Nedostatek potravin v Somálsku zhoršila ruská invaze na Ukrajinu. Před válkou země dovážela 90 procent pšenice z Ruska a z Ukrajiny a námořní blokády spolu s prudkým nárůstem cen potravin situaci zhoršily. Mnoho dárců humanitární pomoci navíc své prostředky odklonilo na pomoc Ukrajině.
V Etiopii nemá podle IRC přibližně 20 milionů lidí dostatek potravin a od roku 2020 v zemi zuřil konflikt mezi etiopskou vládou a Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou (TPLF). Začátkem letošního listopadu se strany dohodly na míru. Agentura AP dnes ale informovala o stupňujícím se násilí mezi oromskou a amharskou etnickou skupinou v oblasti Oromie na jihozápadě země.
Mezi první desítkou ohrožených zemí je podle IRC také Afghánistán, Konžská demokratická republika, Jemen, Sýrie, Jižní Súdán, Burkina Faso, Haiti a Ukrajina.
kpa jrm