Před konfliktem na východě Konga uteklo za tři dny přes 100.000 lidí, uvádí OSN
Kinshasa 8. ledna (ČTK) - Konflikt na východě Konga vyhnal z domovů za tři dny více než 100.000 lidí, uvedl dnes Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). V provincii Severní Kivu proti sobě válčí armáda s povstaleckou skupinou M23, kterou podporuje sousední Rwanda. Tuto část Konga sužuje násilí už téměř 30 let kvůli bohatým zdrojům zlata, diamantů a nerostů.
"Od prvního do třetího ledna 2025 intenzivní střety mezi konžskou armádou a ozbrojenou skupinou ve střední části oblasti Masisi v provincii Severní Kivu vyhnaly podle místních zdrojů z domovů okolo 102.000 lidí," uvádí OCHA.
Povstalecká skupina M23 ovládla minulou sobotu Masisi, kde žije kolem 40.000 obyvatel, a od té doby se jí daří upevňovat v oblasti svůj vliv. Přesto se kvůli relativnímu klidu, který panoval v neděli, rozhodly některé rodiny vrátit. To však podle OCHA může situaci v Masisi akorát zkomplikovat. "Humanitární pracovníci se snaží předejít tomu, aby příval navrátivších lidí zhoršil katastrofální situaci v Masisi, kde k 30. listopadu 2024 bylo 600.000 lidí vysídleno," uvedl OCHA.
Od minulého pátku přijala nezisková organizace Lékaři bez hranic (MSF) a konžské ministerstvo zdravotnictví ve zdravotních centrech v Masisi a Nyabiondu 75 zraněných, uvedl v tiskové zprávě MSF Stephane Goetghebuer, který vede misi organizace v Severním Kivu.
"Kromě péče nabízejí tato zařízení i přístřešek pro stovky civilistů, kteří se sem přišli schovat," uvedl dále Goetghebuer.
Provincie Severní Kivu na východě Konga je od konce roku 2021 dějištěm konfliktu, v němž proti sobě stojí ozbrojené milice M23, které podporuje rwandská armáda, a ozbrojené složky vlády. Minulý měsíc se měl konat summit v angolském hlavním městě Luandě, kde se měli setkat konžský prezident Félix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame. Obě strany se ale nemohly shodnout na znění smlouvy, která by zajistila mír v sužované oblasti, a ze summitu proto sešlo, píše agentura AFP.
bat nim
V Turnově nalezli archeologové pozůstatky osídlení z období středního paleolitu
Turnov (Semilsko) 8. ledna (ČTK) - Pozůstatky stanice lovců a sběračů člověka neandertálského nejspíš objevili archeologové v Turnově v Českém ráji. Předběžně ji datují do období středního paleolitu, tedy poslední doby meziledové zvané Eem, jež byla v letech 126.000 až 115.000 před našim letopočtem. Podle archeologů jde o unikátní nález z hlediska poznání nejstarších dějin Českého ráje. ČTK o tom dnes informoval archeolog muzea v Turnově Roman Sirovátka.
Podle něj se tento nález od jiných odlišuje svoji polohou. "Máme jich několik tady z Českého ráje, ale vždycky se jedná o skalní prostředí. Vždycky se jedná o nálezy ze skal, z převisů nebo z jeskyně. A tento nález je unikátní v tom, že to je v otevřené krajině," řekl Sirovátka.
Pozůstatky pravěké stanice nalezli archeologové v Turnově - Vesecku, konkrétně na místě stavěného výjezdového centra hasičů, dopravní policie a záchranné služby. Jde bezmála o 40 objektů. "Konkrétně se nám podařilo najít zahloubené objekty, které interpretujeme jako ohniště, a část z nich lze pokládat i za zbytky příbytků. Ještě to ale nemáme úplně zpracované," dodal archeolog.
Časové zařazení do období středního paleolitu předběžně potvrzuje i nález jaspisového škrabadla a dalších drobných úštěpků. Výzkum na místě stavby už skončil, nyní se budou analyzovat odebrané vzorky. "Doufáme, že se nám to podaří zpracovat v průběhu tohoto roku. Odešleme vzorky do patřičných laboratoří, kde budeme zjišťovat stáří nálezových situací, z kterých byly odebrány," uvedl Sirovátka.
V místě nálezu byl v období středního paleolitu nejspíš prales. Zda šlo o krátkodobě či stálé osídlenou stanici lovců a sběračů, se podle archeologa lze jen dohadovat. "Vzhledem k tomu, jaký tam je počet objektů, tak se dá předpokládat, že šlo o stálejší osadu, kde mohla být tlupa patnácti dvaceti lidí. Zda to tak ale bylo, nevíme, protože máme pouze zbytky těch ohnišť a zbytky příbytků. A navíc nemáme prozkoumanou asi úplně celou plochu, celý rozsah té lovecko-sběračské stanice. Máme část. Je tak i otázka, jak byla velká," uvedl Sirovátka.
Podle něj je možné, že se podobné objekty nacházejí i východně od místa nálezu, kde je nyní pole. "Zde není v dohledné době plánována žádná stavba a nálezové situace jsou pohřbeny pod 1,5 až dva metry mocnou sprašovou návějí. Zde by muselo dojít k podobně rozsáhlé stavbě, která by takto hluboko zasáhla. Takže zatím nepředpokládáme další výzkum," dodal archeolog.
Marek Kuntoš dr
