Státní památky v Karlovarském kraji měly letní sezonu srovnatelnou s loňskem
Karlovy Vary 1. září (ČTK) - Státní zámky v Karlovarském kraji, Kynžvart a hrad a zámek Bečov, měly letos v porovnání s loňským rokem zhruba srovnatelnou nebo jen mírně slabší letní sezonu. Kromě samotných expozic v historických objektech se stále většímu zájmu těší i kulturní akce, které památky ve svých areálech pořádají, zjistila ČTK. Například v Bečově se osvědčila i opatření ke zmírnění horka, které provázelo letošní letní sezonu.
"Dovolím si tvrdit, že pro Státní hrad a zámek Bečov tato sezona úspěšná je. I přesto, že se opravuje silnice I/20 směrem od Plzně a je zde vytvořená objížďka, se blížíme s návštěvností k podobným číslům jako v minulé návštěvnické sezoně. V letošní letní sezoně přišlo o necelé 2000 návštěvníků méně než v minulém roce, přesněji přišlo v létě kolem 26.000 návštěvníků," řekl ČTK kastelán bečovského komplexu hradu a zámku Tomáš Wizovský. Podle údajů serveru tourdata loni Bečov navštívilo téměř 59.000 lidí za celou sezonu.
"Turisty tento rok lákáme především na výstavu příběhu Hitlerova stolu, která je součástí prohlídky zámecké interiéry, ale samozřejmě naše návštěvníky k nám lákají i jiné akce konané v Bečově nad Teplou i v Karlových Varech. Velmi se nám například v parných dnech osvědčil nově zavedený zmlžovač v zámeckých zahradách a lákání turistů na klimatizovanou expozici a vynikající zmrzlinu v hradní kavárně," doplnil Wizovský.
Zhruba stejnou návštěvnost jako v loňském roce očekává za prázdninové měsíce i kastelán zámku Kynžvart Ondřej Cink. "Žádné dramatické změny v návštěvnosti nebyly a návštěvnost je plus minus stejná jako loni. Co nás těší, že se nám daří přilákat návštěvníky i na akce, byl tu koncert Čechomoru, kde bylo tisíc lidí, nebo divadelní představení. Tito návštěvníci se ale nezapočítávají do návštěvnosti zámku," upřesnil Cink.
I když se po covidové pandemii už turistický ruch stabilizoval a celkové počty turistů v Karlovarském kraji už překonaly i předcovidový rok 2019, některé změny ale památky pocítily. Například na Kynžvartu tvořily dříve velkou část návštěvníků skupiny a zájezdy německých turistů. Z celkového počtu návštěvníků tvořili Němci až 20 procent. To se ale po pandemii vrátit nepodařilo, nyní je jich podle Cinka asi osm procent z celkového počtu.
Naopak přibylo tuzemských návštěvníků, kteří se během pandemie naučili objevovat zajímavosti v České republice.
pnp kš
Letos by měly začít opravy památkově chráněné Larischovy vily v Pardubicích
Pardubice 31. srpna (ČTK) - Československá obec legionářská chce letos zahájit opravu památkově chráněné Larischovy vily v Pardubicích. V takzvaném Zámečku nacisté za heydrichiády věznili a vyslýchali obyvatele obce Ležáky, na nedalekém popravišti je pak zastřelili. Do poloviny září by měl být znám vítěz soutěže na stavební práce, řekl ČTK František Bobek z Československé obce legionářské.
"Předpokládáme, že ještě na podzim začneme se stavebními pracemi. Stavební část by měla být dokončena do konce roku 2026, potom by se dokončovaly práce na expozicích," uvedl Bobek.
Do soutěže se přihlásili tři zájemci, náklady se odhadují na 79 milionů korun. Československá obec legionářská na rekonstrukci získala příslib 55 milionů korun z evropského Integrovaného regionálního operačního programu. Z další dotace pokryje větší část z 20 milionů korun na vnitřní vybavení. V obou případech se musí podílet 30 procenty na spolufinancování, vše musí být hotové v roce 2028. Projekt dlouhodobě podporují Pardubický kraj, Pardubice a ministerstvo kultury.
Legionáři budovu delší dobu opravují po menších částech, dosud obnovili střechu, fasádu, okna a sklepní prostory. Po skončení prací vznikne v objektu několik expozic. Jedna bude popisovat dobu vzniku Zámečku a jeho historii do roku 1930, další se budou věnovat domácímu a zahraničnímu odboji, exponáty poskytne legionářská obec. Ve sklepení bude připomínka obyvatel Ležáků, zejména dětí. K Zámečku patří také velký lesopark, kde je v plánu vznik obdoby výcvikového střediska československých parašutistů.
Novorenesanční vila z roku 1885 léta chátrala. Původně patřila Jiřímu Larischi-Mönichovi, potomkovi uhlobaronského rodu. V době německé okupace vilu vlastnil policejní pluk z Kolína. Po válce byla v objektu škola důstojnického dorostu a od roku 1956 patřil společnosti Tesla, která tam měla kanceláře a sklady.
V roce 2000 koupila průmyslový areál i s chátrající vilou firma Foxconn. Chvíli tam byla bezpečnostní firma ABL, většina prostor ale byla prázdná. V roce 2012 Foxconn jednal o prodeji s firmou DDVS Partners, která uvažovala o tom, že ve vile zřídí domov pro seniory či sklady vína. Transakce se ale neuskutečnila.
O záchranu vily od roku 2011 usiloval spolek Zámeček. Jednal s městem, aby pomohlo objekt zachránit. Snaha ale byla neúspěšná. Spolek později oslovil legionáře a na konci roku 2014 bezplatně vilu od Foxconnu získal. V roce 2019 byla Larischova vila prohlášena národní kulturní památkou.
dos abz
DALŠÍ ZPRÁVY
