Nová madridská galerie vystavuje stovky uměleckých děl z královských sbírek
Madrid 29. června (ČTK) - Dlouho očekávaná galerie, která shromažďuje pod jednou střechou stovky mistrovských děl ze španělských královských sbírek, byla dnes otevřena v Madridu. Galerie královských sbírek stojí nedaleko královského paláce a Katedrály Panny Marie Almudenské a vystavuje díla takových umělců, jako je Caravaggio, Diego Velázquez či Francisco Goya, napsala agentura Reuters.
Budova za 172 miliónů eur (asi čtyři miliardy korun) vystavuje díla, která shromáždily španělské habsburské a bourbonské dynastie během pěti století. Je mezi nimi mimo jiné i model, který použil Gian Lorenzo Bernini při stavbě Fontány čtyř řek na římském náměstí Piazza Navona.
Dosud bylo více než 650 vystavovaných děl, včetně tapisérií, soch, brnění a šperků, uchováváno v palácích a mužských klášterech po celé zemi. Díla v muzeu jsou ovšem jen zlomkem z celkových sbírek, citovala agentura Reuters oficiální činitele.
V osmipodlažní budově z bílého betonu, žuly, dubového dřeva a litého hliníku se nachází také část arabského opevnění z devátého století, kdy byl Madrid založen.
Madrid byl založen Araby jako pevnost, která měla chránit hlavní město jejich chalífátu - Toledo. Archeologové se domnívají, že při výstavbě muzea nalezli jednu ze vstupních bran do arabského Madridu. V podzemí muzea tak budou vidět za sklem části zdí a věží arabského opevnění.
"Muzeum se zrodilo s posláním stát se klíčovým kulturním a turistickým bodem Madridu, Španělska a Evropy," řekla novinářům Ana de la Cuevaová, šéfka státní organizace Národní dědictví, která královskou sbírku spravuje. Letos v květnu řekla listu El País, že jde o největší muzejní projekt ve Španělsku a také v Evropě za poslední desítky let.
Stavba sídla nové galerie v centru Madridu nedaleko královského paláce trvala od roku 2006. Budova vznikla podle návrhu architektů Emilia Tuňóna Álvareze a Luise Morena Mansilla. Návrh dostal řadu architektonických ocenění. Výstavbu zpomalil archeologický nález arabského opevnění i problémy s rozpočtem.
dk nob
Muzeum v Liberci ukazuje, jak mohl Ještěd vypadat, kdyby nevyhrál Hubáčkův návrh
Liberec 29. června (ČTK) - Deset různých hypotetických podob Ještědu mohou nyní vidět návštěvníci Severočeského muzea v Liberci. Modely jim nastiňují, jak by vrchol kopce vypadal, pokud by před 60 lety v architektonické soutěži nevyhrál nadčasový návrh Karla Hubáčka. Dnes jde o ikonickou stavbu, tehdy ale veřejnost navrženou podobu odmítala a klonila se k tradičnějšímu řešení evokující původní vyhořelý hotel. Novinářům to dnes řekl ředitel muzea Jiří Křížek.
"Jde o to připomenout, že to také mohlo skončit úplně jinak. Nebrat to jako danost, že něco kvalitního vznikne jenom proto, že všichni se na tom shodnou," řekl Křížek.
Míní, že dnes by podobná stavba, jakou je Hubáčkův rotační hyperboloid, mohla těžko vzniknout. "Kdyby hypotetický původní Schäferův hotel vyhořel teď, tak zcela jistě se bude obnovovat původní podoba, protože by to byla kulturní památka a nikdo by si nedokázal představit, že by tam vznikla nějaká sci-fi architektura," dodal ředitel muzea.
Původní horský hotel byl postavený v klasickém stylu podle plánů libereckého stavitele Ernsta Schäfera. Na vrcholu Ještědu byl od roku 1906 do ledna 1963, kdy vyhořel. V následné architektonické soutěži na vybudování nového hotelu s vysílačem se sešlo 11 návrhů. "Byly tam dva základní přístupy. Jeden byl takový konzervativní vycházející vstříc nostalgii po starém hotelu Ještěd," uvedl kurátor výstavy Luděk Lukuvka. Zhruba polovina architektů zvolila odvážnější přístup, Lukuvka přesto míní, že v případě realizace by žádný z těchto návrhů nedosáhl Hubáčkova věhlasu. "Určitě by to nebylo špatné, ale myslím si, že by se to dnes bralo jako dobová moderní architektura 60., 70. let. Rozhodně by to nemělo ty nadčasové prvky. Prostě Hubáčkovi se povedla životní stavba, která působí fantasticky dodnes," dodal kurátor výstavy.
Od návrhu Hubáčka k dokončení výstavby Ještědu uplynulo tehdy deset let. Muzeum výstavou ve svém hlavním sále tak připomíná 50 let od otevření tohoto hotelu a vysílače, který patří k nejoriginálnějším architektonickým dílům v Česku. Architekt Karel Hubáček získal za projekt prestižní mezinárodní Perretovu cenu. Od roku 2006 je stavba národní kulturní památkou a je označována i za českou stavbu 20. století.
knt gcm
ZLATOVNA .CZ