Rozpočet Ruska se od ledna do konce července dostal do deficitu 1,8 procenta HDP
Moskva 8. srpna 2023 (ČTK) - Bilance ruského státního rozpočtu se od ledna do konce července podle předběžného odhadu ocitla v deficitu 2,82 bilionu rublů (645,2 miliardy Kč), což představuje 1,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Uvedlo to dnes ruské ministerstvo financí. Ve stejném období loni Rusko vykázalo přebytek 557 miliardy rublů, od té doby ale vládní finance zasáhly značné výdaje v souvislosti s invazí na Ukrajinu a západními sankcemi na vývoz ropy a plynu.
Rusko zdvojnásobilo cíl výdajů na obranu v letošním roce na 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč), což je asi třetina celkových výdajů. Ukazuje to vládní dokument, do kterého nahlédla agentura Reuters.
Ministerstvo financí přestalo v loňském roce zveřejňovat samostatné měsíční údaje o stavu rozpočtu. Reuters však na základě předchozích údajů uvedl, že v červenci Rusko vykázalo schodech 222 miliard rublů, zatímco v červnu byl rozpočet v přebytku.
Příjmy rozpočtu bez zahrnutí energetického sektoru za leden až červenec stouply o 19,8 procenta. Důležité příjmy z vývozu ropy a plynu však o 41,4 procenta klesly. Ministerstvo financí to přičítá nižším cenám ruské ropy Urals a nižšímu vývozu zemního plynu. Obě tyto položky jsou ovlivněny sankcemi. Nicméně příjmy z energetiky se podle ministerstva vyvíjejí tak, aby překročily základní cíl pro letošní rok, který počítá s příjmy osm bilionů rublů.
Výdaje byly za leden až červenec meziročně vyšší o 14 procent, příjmy se naopak o 7,9 procenta snížily. Celkové výdaje za sedm měsíců roku dosáhly 59,7 procenta plánu na letošní rok.
Ministr financí Anton Siluanov opakovaně uvedl, že Rusko se bude držet svého cíle, kterým je za letošní rok schodek rozpočtu na úrovni dvou procent HDP. V červenci však připustil, že by deficit mohl být až 2,5 procenta HDP. Mnozí analytici včetně Mezinárodního měnového fondu (MMF) očekávají, že deficit bude mnohem vyšší.
V loňském roce deficit ruského rozpočtu činil 3,29 bilionu rublů. Letos už Rusko vybralo ze svého rozsáhlého státního fondu 551 miliard rublů na pokrytí schodku.
irl spr - sdílejte článek
Následuje: Průzkum: Firmy se chtějí kvůli chystaným změnám zbavovat pracovníků na dohodu
Praha 8. srpna (ČTK) - Podniky kvůli chystaným změnám zákonů plánují snižovat počet uzavíraných dohod o provedení práce a pracovní činnosti. Práci přerozdělí mezi ostatní zaměstnance, najmou více osob samostatně výdělečně činných, pracovníkům nabídnou jiné smluvní vztahy, jako jsou smlouvy o dílo, nebo využijí služeb pracovních agentur. Změny kvůli úpravám pravidel nechystá pětina zaměstnavatelů. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory ČR mezi čtyřmi stovkami firem všech velikostí z různých odvětví ekonomiky i regionů. O výsledcích průzkumu dnes ČTK informoval mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Komora uvedla, že plánované změny zaměstnavatelům zvýší náklady a administrativu. S úpravou pravidel pro zaměstnávání na dohody mimo pracovní poměr počítá novela zákoníku práce a také vládní konsolidační balíček. Zaměstnavatelé by nově museli zaměstnancům na dohody rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři budou mít také nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích. V návrhu konsolidačního balíčku je povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a při souběhu dohod u více zaměstnavatelů a překročení limitu 40 procent průměrné mzdy za pracovníky odvádět sociální pojištění. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) argumentuje tím, že ročně bylo pracovníkům na dohodu vyplaceno 57 miliard korun, ale pouze ze dvou miliard korun bylo zaplaceno sociální a zdravotní pojištění. Snížením počtu dohodářů a přerozdělením jejich práce mezi ostatní zaměstnance chce na chystané úpravy reagovat zhruba 26 procent dotázaných podniků, čtvrtina chce dohodáře nahradit lidmi pracujícími na živnostenský list. Téměř 24 procent podniků chce místo pracovníků na dohodu najímat lidi v jiných smluvních vztazích. (pokračování...)
Praha 8. srpna (ČTK) - Podniky kvůli chystaným změnám zákonů plánují snižovat počet uzavíraných dohod o provedení práce a pracovní činnosti. Práci přerozdělí mezi ostatní zaměstnance, najmou více osob samostatně výdělečně činných, pracovníkům nabídnou jiné smluvní vztahy, jako jsou smlouvy o dílo, nebo využijí služeb pracovních agentur. Změny kvůli úpravám pravidel nechystá pětina zaměstnavatelů. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory ČR mezi čtyřmi stovkami firem všech velikostí z různých odvětví ekonomiky i regionů. O výsledcích průzkumu dnes ČTK informoval mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Komora uvedla, že plánované změny zaměstnavatelům zvýší náklady a administrativu. S úpravou pravidel pro zaměstnávání na dohody mimo pracovní poměr počítá novela zákoníku práce a také vládní konsolidační balíček. Zaměstnavatelé by nově museli zaměstnancům na dohody rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři budou mít také nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích. V návrhu konsolidačního balíčku je povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a při souběhu dohod u více zaměstnavatelů a překročení limitu 40 procent průměrné mzdy za pracovníky odvádět sociální pojištění. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) argumentuje tím, že ročně bylo pracovníkům na dohodu vyplaceno 57 miliard korun, ale pouze ze dvou miliard korun bylo zaplaceno sociální a zdravotní pojištění. Snížením počtu dohodářů a přerozdělením jejich práce mezi ostatní zaměstnance chce na chystané úpravy reagovat zhruba 26 procent dotázaných podniků, čtvrtina chce dohodáře nahradit lidmi pracujícími na živnostenský list. Téměř 24 procent podniků chce místo pracovníků na dohodu najímat lidi v jiných smluvních vztazích. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rozpočet Ruska se od ledna do konce července dostal do deficitu 1,8 procenta HDP' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2023080805270|506713. Vydána 08.08.2023 17:51:01. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rozpočet Ruska se od ledna do konce července dostal do deficitu 1,8 procenta HDP' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2023080805270|506713. Vydána 08.08.2023 17:51:01. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
