Archiv Antonína Dvořáka a Mollovu mapovou sbírku zapsali do registru Paměť světa
Praha 19. května (ČTK) - Archiv Antonína Dvořáka a Mollovu mapovou sbírku zapsali odborníci do Mezinárodního registru Paměť světa. Zápis jako dvě ze 64 nominací dokumentárního dědictví schválila na čtvrtečním zasedání Výkonná rada UNESCO. V registru pro dokumentární dědictví s celosvětovým významem má nyní Česko zapsaných deset položek. ČTK o tom dnes za ministerstvo kultury informovala Ivana Awwadová.
"Program UNESCO Paměť světa vznikl v roce 1992 za účelem zvýšení povědomí o dokumentárním dědictví jako důležité součásti kulturního dědictví lidstva," uvedla Awwadová.
Archiv Antonína Dvořáka zahrnuje dokumentární dědictví po jednom z nejvýznamnějších skladatelů 19. století Antonínu Dvořákovi (1841 až 1904), jehož dílo náleží k vrcholům světové hudby tohoto období. Obsahuje většinu Dvořákových notových rukopisů, důležité jím autorizované opisy skladeb a první vydání jeho děl, ale i soubor korespondence, diplomy, čestná jmenování a jiné. Je to svědectví o díle osobnosti, která přinesla jedinečné a inovativní postupy v hudební kompozici. Archiv je zároveň mimořádným svědectvím o hudební kultuře a postavení umělce ve druhé polovině 19. století, která byla klíčovou etapou pro vývoj moderního světa.
"Archiv je považován za součást kulturního dědictví České republiky, protože je svědectvím o Antonínu Dvořákovi jako jednom ze zakladatelů české hudební kultury a o jeho díle, které je reflektováno veřejností jako příspěvek českých zemí do světového kulturního pokladu. Sbírku je možné si prohlédnout v Českém muzeu hudby – Národním muzeu v Praze," podotkla Awwadová.
Mollova mapová sbírka představuje výjimečně rozsáhlý doklad sběratelství map z doby raného osvícenství. Zahrnuje mapy a veduty od konce 16. století do 60. let 18. století, geograficky pokrývá rozsáhlé území zhruba v hranicích následujících dnešních států Rakouska, České republiky, Slovinska, Německa, Švýcarska, Nizozemska, Lucemburska, Belgie, Itálie, Vatikánu, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Rumunska, Maďarska, Slovenska, okrajově také Moldavska, Bulharska, Ukrajiny a Francie. Řada plánů je rukopisných, jde tedy o unikátní vyobrazení daných území.
Jedinečnost sbírky spočívá také v zachované původní promyšlené struktuře vytvořené v polovině 18. století a doložené i původními rukopisnými katalogy. V případě některých oblastí, zejména Uher, představují časově první soupisy kartografických zpracování daných území. Správcem sbírky je Moravská zemská knihovna v Brně.
jir snm
Vatikán stáhl známky s papežem vyobrazeným jako Jindřich Mořeplavec
Vatikán 18. května (ČTK) - Vatikán nechal stáhnout z prodeje známky, na kterých byl papež František zobrazen tak, aby připomínal portugalského prince Jindřicha Mořeplavce, který je považován za jednoho ze zakladatelů někdejší portugalské koloniální říše. Známky byly zhotoveny u příležitosti Světových dnů mládeže, které se v srpnu uskuteční v portugalské metropoli. Podle italského tisku ale známka vyvolala u papeže nevoli. František nedávno odmítl církevní doktrínu, která ospravedlňovala kolonizaci Latinské Ameriky.
Známka zobrazovala papeže v čele zástupu mladých lidí na Památníku objevitelů v Lisabonu. Papež tak byl vyobrazen na podobném místě, na kterém se na památníku nachází socha Jindřicha Mořeplavce. Tento vlivný člen portugalské královské rodiny financoval v 15. století portugalské námořní expedice a je považován za jednoho ze zakladatelů portugalské koloniální říše.
Podle Vatikánu však známka vyvolala "různé negativní komentáře". Zobrazení papeže na památníku podle některých připomínalo "koloniální minulost, která je velmi vzdálená poselství univerzálního bratrství papeže Františka".
Podle italského tisku známka vyvolala nevoli samotného papeže. V březnu hlava katolické církve odmítla takzvanou objevitelskou doktrínu, kterou církev od 15. století legitimizovala zabírání půdy původních obyvatel obou Amerik pod záminkou šíření křesťanské víry. Papež František pochází z Argentiny, bývalé španělské kolonie, a několikrát projevil pochopení pro domorodé národy, které se staly oběťmi evropské kolonizace.
Sporný je i samotný Památník objevitelů. Část Portugalců poukazuje na to, že jej nechal postavit na přelomu 50. a 60. let minulého století autoritářský pravicový režim Antónia Salazara. Měl být oslavou portugalské koloniální říše, která se však v té době začala již rozpadat.
jkh jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
