ČNB snížila úrokovou sazbu o půl bodu na 4,75 pct., koruna oslabila
Praha 27. června (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Pro návrh hlasovalo pět ze sedmi členů rady, dva chtěli pouze pokles o čtvrt procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci řekl, že v budoucnu bude bankovní rada ke snižování sazeb přistupovat opatrně a pravděpodobně tempo poklesu zpomalí, případně snižování pozastaví. Pokles sazeb o půl procentního bodu podle analytiků mírně překvapilo trh. Koruna v reakci na rozhodnutí ČNB oslabila, obchodování uzavřela na 25 Kč/EUR.
Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. V letošním roce úrokové sazby snížila čtyřikrát vždy o půl procentního bodu.
Aktuální sazby jsou podle Michla stále výrazně restriktivní a přesahují současnou i očekávanou inflaci. Na dalších jednáních bude centrální banka vyhodnocovat nové údaje o vývoji ekonomiky a na jejich základě se rozhodne o dalších krocích. 'Je více pravděpodobné, že dalším krokem bude buď snížení sazeb o čtvrt procentního bodu, nebo zastavení snižování sazeb než pokračování kroků snížení sazeb o 0,50 (procentního bodu). Zároveň si ale necháváme všechny možnosti otevřené,' řekl guvernér.
Michl zdůraznil, že boj s inflací nekončí a bankovní rada bude pokračovat v přísné měnové politice, aby se inflace stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle. V květnu byla meziroční inflace 2,6 procenta. Za jedno z rizik působících ve směru vyšší inflace Michl označil zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Zároveň ale bankovní rada konstatovala, že přes sedmiprocentní růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí nevzniká mzdově-inflační spirála. Dalšími proinflačními riziky jsou podle guvernéra vyšší setrvačnost růstu cen služeb a oživení úvěrové aktivity na realitním trhu.
Rozhodnutí bankovní rady bylo pro finanční trh mírným překvapením. Z pohledu analytika Cyrrusu Víta Hradila se ČNB dnes zachovala pochopitelně, když si ze dvou podobných možností vybrala tu odvážnější. Úroky v Česku podle něj i nadále působí restriktivně. Pokud by se přesto v blízké době ukázalo, že inflace není dosud definitivně poražena, má ČNB možnost kdykoliv pokles sazeb zastavit, v krajním případě i zvrátit, uvedl. Česká ekonomika ovšem momentálně potřebuje vzpruhu a levnější úvěry jí mohou pomoci, doplnil.
Koruna v reakci na snížení sazeb oslabila. Bezprostředně po oznámení se kurz koruny vůči jednotné evropské měně propadl až na 25,02 Kč/EUR. Později sice korigovala k úrovni okolo 24,94 CZK/EUR, aby se v podvečer vrátila opět k 25korunové hranici. Obchodování česká měna uzavřela na 25 korunách, proti středě o 11 haléřů slabší.
Analytici upozornili, že snížení základní úrokové sazby se nemusí bezprostředně projevit zlevněním hypoték. 'Banky se při určování úrokových sazeb na hypotečních úvěrech řídí jinými ukazateli,' uvedl analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský. Poslední dobou se nesnižují a ceny zdrojů kolísají.
str rot
Reuters: Centrální bankéře ve střední Evropě znepokojuje rychlý růst mezd
Budapešť/Varšava 26. června (ČTK) - Představitele centrálních bank ve střední Evropě znepokojuje vysoké tempo růstu mezd v regionu, které je výrazně nad průměrem celé Evropské unie. Centrální bankéři se obávají opětovného vzestupu inflace v době, kdy hospodářské oživení ve střední Evropě začíná nabírat na tempu. Ve své dnešní analýze to napsala agentura Reuters.
Podle analýzy se předpokládá, že Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zpomalí tempo snižování úrokových sazeb, a to právě kvůli inflačním rizikům spojeným s růstem mezd a spotřebitelské poptávky. Minulý týden zpomalila tempo snižování úroků maďarská centrální banka.
Inflace ve střední Evropě prudce vzrostla po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu z února 2022, což mělo negativní dopad na hospodářský růst. Od té doby už ale inflace výrazně klesla, což centrálním bankám umožnilo zahájit snižování úroků.
Prudký růst mezd ve střední Evropě nicméně v poslední době vyvolává obavy ze zrychlení inflace. Centrální bankéři proto zmírňují vyhlídky na další snižování úrokových sazeb, které nadále zůstávají na relativně vysokých úrovních.
Podle údajů statistického úřadu Eurostat se tempo meziročního růstu hodinových mzdových nákladů ve střední Evropě v prvním čtvrtletí pohybovalo od 5,9 procenta v České republice po 16,4 procenta v Rumunsku. V celé Evropské unii přitom průměrný růst činil pouze 5,5 procenta a v eurozóně jen 5,1 procenta.
V Polsku mzdové náklady v prvním čtvrtletí vzrostly o 14,1 procenta. Přispělo k tomu výrazné zvyšování minimální mzdy, která se tak v Polsku v lednu dostala nad úrovně v Portugalsku a Řecku. Polská vláda navíc výrazně zvyšovala mzdy ve státním sektoru v rámci snahy o plnění předvolebních slibů, píše Reuters. "To, co se děje se mzdami, je velmi alarmující," uvedl tento měsíc člen měnové rady polské centrální banky Ludwik Kotecki.
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová minulý týden agentuře Reuters řekla, že růst mezd v prvním čtvrtletí u ní nevzbuzuje nadměrné obavy. Poukázala však na riziko spojené s vysokými cenami služeb. Uvedla také, že se na čtvrtečním zasedání bankovní rady ČNB bude rozhodovat mezi snížením úroků o čtvrtinu a o polovinu procentního bodu.
"Nadále zvýšená inflace a její rostoucí dynamika tvoří spolu s nečekaně vysokou konečnou spotřebou a růstem mezd hlavní argumenty pro obezřetné snížení o čtvrt procentního bodu," uvedl analytik Georgi Deyanov ze společnosti Morgan Stanley.
Analytici, které oslovila ČTK, přisuzují mírně vyšší pravděpodobnost tomu, že ČNB ve čtvrtek základní úrok sníží o čtvrt procentního bodu, nevylučují však ani pokles o půl bodu. Významnou roli při rozhodování centrálních bankéřů podle nich bude mít vývoj kurzu koruny.
V květnu ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Meziroční inflace v České republice v květnu zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta.
pmh spr
