Archeologové v Dánsku objevili naleziště podobné britskému Stonehenge
Kodaň 26. února (ČTK) - Dánští archeologové objevili pravěké naleziště, které pravděpodobně pochází z doby před zhruba 4000 lety a jehož struktura připomíná známé monumenty Stonehenge a Woodhenge v Anglii. Píše o tom agentura AFP.
Stavbu, tedy kruh o průměru asi 30 metrů, tvoří asi 45 dřevěných kůlů umístěných asi dva metry od sebe. Byla odkryta při výstavbě sídliště ve městě Aars na severu Dánska.
"Je to objev, který se podaří jednou za život," řekla v úterý AFP kurátorka muzea Vesthimmerlands Sidsel Wahlinová. "Na (ostrově) Bornholm bylo objeveno několik malých dřevěných kruhů, které byly považovány za sluneční chrámy kvůli mnoha kamenným slunečním kotoučům, které se tam našly," uvedla. "Pokud je mi známo, jedná se o první takový kruh, který jsme mohli řádně prozkoumat," dodala.
Vše začalo objevem bohaté osady z rané doby bronzové (1700 až 1500 před naším letopočtem) a pozoruhodného hrobu obsahujícího bronzový meč, vysvětlila vědkyně. "Když jsme s kolegou otevřeli novou část výkopu, ukázalo se, že dům a plot, které jsme chtěli odkrýt, jsou vchodem do velmi dobře rozvržené, mírně oválné stavby," popsala Wahlinová.
V pondělí zahájili archeologové další vykopávky, aby datovali stavbu, jejíž stáří se nyní odhaduje na pozdní neolit (asi 2000 let před naším letopočtem), a určili její životnost a funkci. "Hledáme rituální nástroje, jako jsou křemenné hroty šípů a dýky,“ uvedla Wahlinová. Zaměří se také na vnitřní stranu kruhu, aby podle britského vzoru identifikovala možný menší kruh.
Dřevěný kruh se nachází v archeologům dobře známém prostředí, které zahrnuje také malý dřevěný kruh, který nebyl nikdy odkryt, a významné pohřebiště s mohylami z pozdního neolitu.
Podle Wahlinové pomohou vykopávky vysvětlit vazby regionu na další evropské národy takzvané kultury zvoncových pohárů z období pozdního neolitu a počátku doby bronzové. "V této části Dánska je patrný silný vliv této kultury, a to i v keramice či hrobech lučištníků. Tento kruh v současné době naznačuje silné spojení se světem britského henge (typ pravěkého rituálního kruhového monumentu - pozn. ČTK)," uzavřela archeoložka.
kas mka
U Vřídelní kolonády v Karlových Varech roste socha Krasavec z vřídlovce
Karlovy Vary 25. února (ČTK) - U Vřídelní kolonády v Karlových Varech roste zkušební model skulptury, která by mohla stát před kolonádou na Divadelním náměstí. Socha nazvaná Krasavec vzniká samovolným rozrůstáním vřídlovce, který je v rozpuštěném stavu hojně obsažen ve vřídelní vodě. Zkušební model je nutný, aby bylo možné netradiční výtvarný objekt umístit do veřejných prostor bez obav z ohrožení lidí, řekl ČTK ředitel Správy lázeňských zdrojů a kolonád (SPLZAK) Václav Benedikt.
Zkušební model, což je vlastně kovová tyč s otvory, kterými pomalu proudí vřídelní voda, byl poblíž Vřídelní kolonády nainstalován vloni v létě. "Musíme si ověřit chování sochy za všech povětrnostních podmínek. Jak se bude vřídlovec chovat za mrazu, za horka, co se s ním bude dít, když proschne. Musíme se ujistit, že se například nebude odlupovat, při větru by tak mohly úlomky zranit kolemjdoucí," řekl Benedikt. Testovací sochu bude správa kolonády pozorovat a hodnotit ještě minimálně do léta, aby prošla všemi ročními obdobími.
Autor návrhu Oldřich Morys s dílem, které pojmenoval Krasavec, vyhrál architektonickou výtvarnou soutěž na podobu pítka před Vřídelní kolonádou. Porota ocenila jak samotný nápad, tak to, že skulptura vzniká působením přírodních sil, které jsou zdrojem proslulosti karlovarských lázní. Upoutalo i to, že výsledná podoba se bude postupně stále měnit s tím, jak se budou tvořit další vrstvy vřídlovce.
Vřídlovec je odrůda aragonitu, což je chemicky uhličitan vápenatý, s příměsí železitých složek. Vzniká srážením minerálních pramenů v Karlových Varech. Jednotlivé vrstvy mají různou barvu, od bílé, růžové, okrové až po hnědou. Díky rychlosti, s jakou se vřídlovec usazuje, vznikají v Karlových Varech i různé ozdobné předměty, známé jsou například kamenné růže.
pnp kš
