Biatec - 1 dukát Au b.k.

Moravská galerie se v nové výstavě vydává ke kořenům svých sbírek

Brno 22. září (ČTK) - Jako výpravu ke kořenům svých sbírek pojala Moravská galerie v Brně novou výstavu v Místodržitelském paláci. Přibližuje historii někdejší Obrazárny Moravského zemského muzea, včetně vybraných děl. Mnohé obrazy jsou nově restaurované, některé se dostávají z depozitářů po desítkách let. "Snažili jsme se vybrat díla, ke kterým se podařilo zjistit nějaké zajímavosti nebo příběh," řekl dnes novinářům kurátor Petr Tomášek. Moravská galerie vznikla v roce 1961 spojením Obrazárny Moravského zemského muzea a Uměleckoprůmyslového muzea. Sbírky Obrazárny se utvářely postupně od roku 1817 a z různých zdrojů se do nich průběžně dostávala i starší díla, později pak také umění 20. století. Návštěvníci zhlédnou mistrovská díla, například Únos Franze Antona Maulbertsche nebo obrazy Emila Filly. Uvidí však také donedávna opomíjenou malbu s námětem císaře Josefa II. orajícího na poli u Slavíkovic na Vyškovsku od německo-moravského malíře Carla Maria Thumy z roku 1899. Obraz byl pro své téma, rozměrný formát a nakonec i pro velmi špatný stav po většinu 20. století ukrytý v depozitáři. Zrestaurované dílo teď dominuje výstavnímu prostoru. Výstava je posledním počinem galerie v Místodržitelském paláci před tím, než jej na rok uzavře částečná rekonstrukce. Je výsledkem tříleté vědecké spolupráce s Moravským zemským muzeem. Doprovází ji obsáhlá publikace. Novinkou je také možnost prohlížet zdigitalizovaný archiv Obrazárny ve veřejné databázi. "Tyto materiály byly dosud obtížně přístupné jak pro odborníky, tak pro uměnímilovnou veřejnost," uvedl ředitel Moravské galerie Jan Press. Nároční návštěvníci mohou v nové výstavě hledat mouchy, respektive mouchu. Restaurátoři ji objevili při práci na malbě svatého Jeronýma z dílny vlámského malíře Ambrosia Bensona. Jde o mistrný klam oka. "Takové detaily sloužily jako důkaz dokonalých schopností malíře a měly znejistit diváka natolik, že se v krajním případě pokusil mouchu z obrazu odehnat," uvedl Tomášek. Jan Tomandl kš

V Daňkovicích mohou lidé navštívit toleranční modlitebnu a na faře i přenocovat

Daňkovice (Žďársko) 21. září (ČTK) - V Daňkovicích u Sněžného ve Žďárských vrších mohou lidé navštívit evangelickou toleranční modlitebnu z roku 1818. Historii místa přibližuje malé muzeum ve vedlejší faře, kde mohou turisté po dohodě také přenocovat. Modlitebna patří mezi kulturní památky. Je vzácná tím, že se dochovala v původní podobě. Nemá věž ani zvony a hlavní vchod je z polí, řekl ČTK Miroslav Zelený z farního sboru Českobratrské církve evangelické v Daňkovicích. "Kostel byl postavený přesně podle pravidel tolerančního patentu, proto se mu říká toleranční modlitebna," uvedl Miroslav Zelený. Toleranční patent vydaný v roce 1781 císařem Josefem II. umožnil legální existenci dalších křesťanských vyznání vedle do té doby jediného povoleného římskokatolického. Modlitebny nekatolíků ale nesměly mít zvony, věže, ani veřejný vchod z ulice. Později byly u řady z nich věže dostavěné. O přístavbě věže uvažovali i věřící v Daňkovicích, což dosvědčují plány uložené v muzeu na faře. Podle Zeleného na to ale neměli dost peněz. Ves Daňkovice byla dřív téměř celá evangelická. "Dokonce pamatuji, že můj dědeček říkával, že tu byli evangelíci až na tři rodiny, jednu židovskou a dvě katolické," uvedl. Malá muzejní expozice v přízemí fary byla vytvořená před několika lety při opravách budovy. Kromě dobových listin a fotografií tam je vidět, jak dřív vypadala kancelář faráře, který zapisoval do knih křty, sňatky i pohřby. Vystavené jsou také kalichy, některé jsou ze dřeva. "Kalich je základní symbol naší církve, a tak jsme si řekli, že bychom rádi získali co nejvíc kalichů z různých materiálů," uvedl Zelený. Kalichy mají svůj příběh. Jednu sadu před sto lety darovali lidé, kteří z Daňkovic odešli po první světové válce do Ameriky. Obec Daňkovice se 160 stálými obyvateli má kalich také ve znaku. vst hj