HDP ve 2. čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 pct., je pod úrovní před pandemií
Praha 29. září (ČTK) - Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně klesla o 0,6 procenta, mezičtvrtletně stagnovala. Zpřesněné údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zhoršil odhad z konce srpna. Tehdy statistici uváděli meziroční pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta. Podle analytiků oslovených ČTK se Česku stále nedaří dostat na úroveň před pandemií covidu-19. Předpokládají ale postupné hospodářské oživení ve druhém pololetí, za celý rok by Česko mohlo zaznamenat slabý růst.
"Bohužel se tuzemskému hospodářství stále nedaří odrazit ode dna a už vůbec ne vrátit se na výchozí předcovidovou úroveň," uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "Vše začíná a končí u inflace, která likviduje kupní sílu a brzdí investiční aktivitu v ekonomice. Inflací způsobený propad reálných příjmů domácností se přímo odráží v nižší reálné spotřebě, zatímco obavy z dalšího vývoje ekonomické i vlastní finanční situace vedou domácnosti k hromadění úspor a omezování investic do bydlení," doplnil.
Pokles reálných peněžních a nepeněžních příjmů českých domácností na obyvatele pokračoval i ve druhém čtvrtletí. "Mezičtvrtletně byl pokles o 0,2 procenta a meziročně o 4,1 procenta," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Reálná spotřeba domácností na obyvatele stoupla mezičtvrtletně o 0,3 procenta, avšak v meziročním srovnání o 7,3 procenta poklesla. Míra úspor domácností ve druhém čtvrtletí dosáhla 18,8 procenta, což bylo o 1,8 procentního bodu víc proti předchozímu čtvrtletí a o 2,9 procentního bodu víc než před rokem.
U nefinančních podniků míra zisku a investic ve druhém čtvrtletí mezikvartálně stoupla. Míra zisku činila 49 procent, což představovalo mezičtvrtletní růst o 0,4 procentního bodu a meziroční růst o 2,1 procentního bodu. Míra investic stoupla mezičtvrtletně o půl procentního bodu na 28,1 procenta. Meziročně se naopak snížila o 1,5 procentního bodu.
Mírný mezičtvrtlení růst spotřeby domácností může být podle analytiků signálem začínajícího oživení českého hospodářství. "S pokračujícím solidním růstem nominálních mezd a rychlým ústupem inflace se se bude zrychlovat růst reálných mezd. Právě výrazný pokles kupní síly domácností v předchozích čtvrtletích byl hlavním důvodem nižší spotřeby. Útraty domácností by měla podpořit rovněž vysoká úroveň nahromaděných úspor. Pozitivní je i pokračující investiční aktivita firem," uvedla analytička Komerční banky Jana Steckerová. Druhé pololetí by tak podle ní mělo přinést postupné obnovení růstu, za celý rok HDP vzroste o 0,1 procenta.
str mha
Studie: Umělá inteligence by v budoucnu mohla přinést do zdravotnictví revoluci
Praha 28. září (ČTK) - Umělá inteligence (AI) se nyní prosazuje ve zdravotnictví kvůli přísné regulaci a obavám o bezpečnost pacientů jen ztěžka, ale v budoucnu by mohla přinést do odvětví revoluci, například v podobě výrazného urychlení vývoje nových léků. Vyplývá to z analýzy farmaceutické divize úvěrové pojišťovny Atradius.
Celosvětový trh s umělou inteligencí ve zdravotnictví dosáhl v roce 2022 odhadované hodnoty 15,1 miliardy dolarů (zhruba 350,5 miliardy Kč). Do roku 2030 by se podle expertů, kteří analýzu vypracovali, mohl zvětšit až 12krát na více než 185 miliard dolarů (zhruba 4,3 bilionu Kč).
AI si podle studie dnes do zdravotnictví nachází cestu především v monitorování a lékařském zobrazování. Jde například o podporu lékařů při analýze snímků z počítačových tomografů či jiných podobných zařízení. S ohledem na riziko chyby a obavy z možných dopadů na lidské zdraví je ale její nástup pomalejší než v jiných odvětvích.
První náznaky toho, že využití umělé inteligence ve farmaceutickém průmyslu začíná sílit, přicházejí podle analýzy z Číny. Ke konci roku 2022 tam působilo zhruba 80 startupových farmaceutických firem. "Investice do čínského farmaceutického průmyslu loni dosáhly 25 miliard dolarů (asi 580 miliard Kč). To sice proti roku 2021 představuje pokles skoro o polovinu, ale důvodem byla hlavně opatření proti šíření covid-19. Vzhledem ke znovuotevření Číny po pandemii se v roce 2023 očekává návrat k růstu," uvedla expertka farmaceutické divize Atradia pro asijsko-pacifickou oblast Judi Ji.
Partnerství mezi farmaceutickými podniky a společnostmi zaměřenými na umělou inteligenci či takzvaná big data vznikají stále častěji také v Evropě a USA. Big data je označení pro tak velké množství dat, které je obtížné zpracovat za použití běžně dostupné softwarové techniky.
"Spolupráce amerických společností Amazon Web Services (AWS), Pfizer a Merck s evropskou AstraZeneca a izraelskou Teva Pharmaceuticals vyústila v založení laboratoří AION Labs. Ty budou zajišťovat AI a výpočetní kapacity a vyvíjet nové farmaceutické postupy," uvedl odborník Atradia Patrick Scardina. "AWS zároveň nedávno představila iniciativu AWS Generative AI Innovation Center. Cílem projektu v hodnotě 100 milionů dolarů (kolem 2,3 miliardy Kč) je urychlení zavádění umělé inteligence v podnikové sféře,“ dodal.
Některé přední farmaceutické společnosti budují podle analýzy Atradia vlastní týmy zaměřené na umělou inteligenci tak, aby udržovaly pokročilou technologii a s ní spojená data mimo dosah konkurence. Pozadu ale nezůstávají ani začínající podniky a menší firmy. Například nástroj start-upu ChatGPT pro zpracování přirozeného jazyka poháněný umělou inteligencí získal podle studie investici 175 milionů dolarů (asi čtyři miliardy Kč), aby pomohl transformovat zdravotnictví a vědu.
Na výzkum a vývoj léků jejich výrobci dávají podle analýzy v průměru 25 procent příjmů, pacienti si ale někdy musí počkat i více než deset let, než se k nim nový přípravek dostane. Nároky na bezpečnost jsou vysoké, takže až devět z deseti nově vyvíjených léků v současnosti ztroskotá ve fázi klinického výzkumu.
Atradius patří mezi celosvětové lídry v pojištění pohledávek, poskytování záruk a vymáhání pohledávek. Působí v 54 zemích po celém světě.
fd ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
