Nálezce pokladu u Jevíčka dostane odměnu 560.000 korun
Pardubice 12. července (ČTK) - Nálezce mimořádně rozsáhlého pokladu zlatých a stříbrných mincí, šperků a částí nádob z 15. až 17. století ve Vysoké u Jevíčka dostane od Pardubického kraje odměnu 560.000 korun. Objevil jej náhodně v roce 2020 na místě, kde dříve byla louka a později pole. Rozrytá půda odkryla část pokladu, které nálezce posbíral a odevzdal na městském úřadu v Jevíčku. Odměnu schválili krajští zastupitelé.
"Protože nemůžeme poctivé nálezce adekvátně odměňovat podle památkového zákona, kde se počítá jen s cenou drahého kovu, rozhodli jsme se v tomto případě pro mimořádný dar kraje ve výši 560.000 korun, který zohlední jeho kulturně historickou hodnotu," uvedl náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj).
Poklad tvoří více než 7000 předmětů. Mince pocházejí z druhé poloviny 17. století. Počtem mincí se jedná o jeden z největších nalezených pokladů na území České republiky. Podle odborníků se za něj dalo ve své době koupit odhadem 25 tažných koní nebo 70 krav. Nález se stal součástí sbírek Regionálního muzea v Litomyšli. V současné době je ještě zpracováván v Moravském zemském muzeu v Brně a brzy o něm vyjde kniha. V dalších letech se s ním seznámí i návštěvníci v kraji, v roce 2022 už byl vystaven v litomyšlském muzeu.
Ještě cennější poklad byl nalezen v listopadu 2015 u Chýště na Pardubicku. Soubor téměř 1700 českých denárů ražených knížetem Boleslavem II. z konce desátého století byl nazván pokladem století. Nález původně čítal 780 položek, při dohledávkách v létě 2016 našli archeologové další stovky mincí a jejich zlomků. Nálezce za odevzdanou část pokladu, jejíž hodnota je podle znaleckého posudku 23,5 milionu korun, dostal od Pardubického kraje odměnu v mimořádné výši dva miliony korun.
Pardubický kraj také odměnil nálezce bronzového vědra, které je staré 3000 let. Dostal 340.500 korun, tedy deset procent hodnoty unikátního nálezu, uvedl dnes kraj v tiskové zprávě. Unikátní nádobu náhodný nálezce našel v roce 2017 u obce Kladina na Pardubicku. Znalec Archeologického ústavu Akademie věd ČR ohodnotil cenu nádoby na 3,405 milionu korun. Zákon o památkové péči umožňuje vyplatit nálezné až deset procent hodnoty nálezu.
dos ver
Novou ředitelkou Židovského muzea v Praze je Pavla Niklová
Praha 11. července (ČTK) - Novou ředitelkou Židovského muzea v Praze je Pavla Niklová. Nahradila v jeho čele Leo Pavláta, který instituci vedl od roku 1994, kdy bylo muzeum navráceno židovské komunitě. Správní rada muzea jmenovala Niklovou na pět let, ve funkci je od 1. července. V tiskové zprávě to dnes uvedla vedoucí odboru rozvoje a vztahů s veřejností muzea Gabriela Zadražilová.
Pavla Niklová je umělecká manažerka se zkušenostmi z uměleckých organizací v České republice a v USA. Od roku 2014 do června 2023 pracovala jako výkonná ředitelka Nadace Knihovny Václava Havla v New Yorku. Během devíti let jejího působení nadace umístila Havlovu bustu v Kongresu USA při příležitosti 25. výročí sametové revoluce, založila výroční cenu Disturbing the Peace pro disidentské spisovatele. Od roku 2017 pořádá každoročně festival středoevropského divadla Rehearsal for Truth, který se koná v České národní budově na Manhattanu.
V době předchozího působení v Židovském muzeu v Praze v letech 2004 až 2010 vedla odbor rozvoje a vztahů s veřejností. "Muzeum představuje ojedinělou kolektivní paměť nejen české a moravské židovské komunity, ale celého středoevropského regionu. (...) S kolegy z muzea budeme připravovat živé programy, které by se měly stát jednou z našich hlavních činností; chceme více zapojit veřejnost, otevřít nové možnosti financování a přitáhnout zájem médií. Přáli bychom si, aby bylo muzeum vnímáno jako nepostradatelná součást kulturního a společenského života v Praze," uvedla Niklová po svém jmenování ředitelkou.
Pražské židovské muzeum je díky svým unikátním sbírkám, pohnuté historii i umístění v historickém centru Prahy podle statistik setrvale jedním z nejnavštěvovanějších muzeí v Česku. Původním záměrem vzniku muzea v roce 1906 bylo zachovat cenné umělecké předměty z pražských synagog, které byly v rámci asanace počátkem 20. století zbořeny.
Za druhé světové války nacisté zřídili Židovské ústřední museum, kam byly soustředěny liturgické předměty ze zrušených židovských obcí a synagog z území tehdejšího Protektorátu. Po válce muzeum částečně spravovala rada židovských obcí, ale v roce 1950 bylo převedeno do vlastnictví státu tehdy již ovládaného komunistickou stranou. V roce 1994 byly budovy muzea vráceny Židovské obci v Praze a sbírky Federaci židovských obcí ČR a současně vzniklo Židovské muzeum v Praze jako nestátní instituce.
hrm rot
DALŠÍ ZPRÁVY
