Pavel se znovu vyjádřil pro euro, pro českou ekonomiku je to podle něj výhodné
Praha 29. ledna (ČTK) - Pro Česko jako proexportní ekonomiku by bylo výhodné přijmout euro a spolurozhodovat o podobě eurozóny. V dnešním rozhovoru to Českému rozhlasu Radiožurnálu řekl prezident Petr Pavel, který debatu o přijetí společné evropské měny v ČR rozproudil svým novoročním projevem. V něm apeloval na kroky, které k přijetí eura povedou. Například podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ale nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit.
"Naše ekonomika je výrazně proexportní, je navázána na země eurozóny. V tom případě je mnohem lepší sedět u stolu eurozóny a spolurozhodovat o tom, jak bude vypadat než jenom pasivně přijímat rozhodnutí, která se pro nás učiní za zavřenými dveřmi, přestože pro nás budou naprosto zásadní," řekl Pavel. Česko se navíc snahou o ozdravení veřejných financí dostává do situace, kdy zřejmě už letos bude naplňovat takzvaná maastrichtská kritéria, uvedl.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Podle Pavla měly české vlády mít pověřence pro přijetí eura, který by dlouhodobě pracoval na demytizaci debaty o euru a na vzdělávání. "Mnohdy máme obavu z nepoznaného a pak snadno podléháme různým emotivním argumentům," podotkl. Je podle něj potřeba jasně říci, že přijetí eura je zásadním politickým rozhodnutím. Musí ho učinit vláda s plným vědomím toho, že to má i svoje nevýhody, míní
"Stojí také za to vzít řadu příkladů zemí, které do eurozóny vstupovaly před námi, a podívat se na jejich zkušenost. Nemá smysl strašit lidi zdražováním, případně neschopností ovlivňovat kurzy a tím vlastní měnovou politiku, to jsou spíše zástupné argumenty," konstatoval Pavel.
opm rot
Maďarsko je otevřené použití peněz z rozpočtu EU na pomoc Kyjevu, uvedl poradce
Budapešť 29. ledna (ČTK) - Maďarsko je otevřeno tomu, aby EU na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) použila peníze ze svého rozpočtu. Na sociální síti X to napsal Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Maďarsko chce ale podle něho mít možnost své rozhodnutí později změnit.
Budapešť podle poradce v sobotu poslala do Bruselu nový návrh, "ve kterém upřesnila, že je nyní otevřená použití peněz z unijního rozpočtu na pomoc pro Ukrajinu, a dokonce přistoupit ke společnému zadlužení". Balázs Orbán ovšem dodal, že se tak stane za podmínky, že k dohodě budou přidána ustanovení, která dají "Budapešti možnost později změnit názor".
Orbán svým příspěvkem reagoval na článek v listu Financial Times, podle kterého Brusel chystá kroky, jež by měly tvrdý dopad na maďarskou ekonomiku v případě, že by premiér Viktor Orbán na mimořádném unijním summitu tento týden zablokoval balík na pomoc Ukrajině čelící ruské agresi. Brusel prý načrtl strategii s cílem zamířit na slabiny maďarského hospodářství, vystavit nebezpečí maďarský forint a pokusit se oslabit důvěru investorů s cílem poškodit zaměstnanost a ekonomický růst v Maďarsku.
Podle dokumentu, na který se Financial Times odvolávají, by v případě Orbánova "ne" balíku pro Ukrajinu "další šéfové států a vlád veřejně prohlásili, že ve světle nekonstruktivního chování maďarského premiéra si nedokážou představit, " že by EU měla poskytovat Maďarsku další peníze ze svých fondů.
"Teď je nad slunce jasné, že toto je vydírání a nemá to nic společného s vládou práva, a nyní se to ani nesnaží zakrýt," napsal dnes Balázs Orbán.
Maďarský premiér Viktor Orbán, který je u moci od roku 2010, dlouhá léta vede ostré spory s EU a patří k hlasitým kritikům podpory, kterou sedmadvacítka poskytuje Ukrajině. Udržuje dobré vztahy s ruským vedením a žádá zrušení unijních protiruských sankcí.
hab mka