Cenu Revolver Revue dnes převzal vydavatel samizdatové literatury Jiří Gruntorád
Praha 14. března (ČTK) - Cenu časopisu Revolver Revue (RR) dnes převzal bojovník za lidská práva a vydavatel samizdatové literatury a ředitel knihovny Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Cenu Gruntorádovi předali zástupci RR při příležitosti oslav 40. výročí založení časopisu v prostorách Archa+. Při oslavách zároveň redakce RR vzdala poctu zpěvákovi a spisovateli Filipu Topolovi, který stál u zrodu časopisu a zemřel v roce 2013. Dnešní akci doplnily také koncerty a vystoupení.
Cenu Revolver Revue udílí časopis od roku 1985, kdy začal vycházet jako samizdatová tribuna nejmladší undergroundové generace. Mezi jejími laureáty jsou například muzikant Tony Ducháček, básníci Zbyněk Hejda, Ivan Martin Jirous a Jana Krejcarová, malíři Pavel Brázda, Viktor Pivovarov a Rudolf Dzurko nebo fotografové Karel Cudlín a Ondřej Němec.
Cenu Gruntorád převzal za velkého potlesku lidí v sále. Gruntorád od poloviny 70. let rozmnožoval, distribuoval a vydával samizdatovou literaturu, v jeho edici Popelnice vyšlo více než 130 titulů. Za to byl v letech 1980 až 1984 vězněn, například v Minkovicích a ve Valdicích. V roce 1990 založil a dodnes řídí nezávislou knihovnu a čítárnu Libri prohibiti, jejímž stále rozšiřovaným základem se staly archivní exempláře, které před rokem 1989 shromáždil a ukrýval.
"Příklad Jiřího Gruntoráda, stejně jako příklad samizdatové kultury, potvrzuje, jak zásadní význam může mít jednotlivec a menšina. Nebýt samizdatové kultury, která vzdor totalitní moci, nemalým rizikům, náročnosti a také vzdor většinovému směřování společnosti existovala jen díky nevelkému počtu lidí, byla by i v naší zemi přetržena kontinuita s nejpodstatnějšími zdroji – těmi, na kterých je od roku 1989 dodnes a i do budoucna možné znovu a dál stavět," sdělila šéfredaktorka Revolver Revue Terezie Pokorná.
"Nebýt jednoho jediného Jiřího Gruntoráda, nikdy by nezůstal v takovém rozsahu shromážděn, uspořádán a široké veřejnosti otevřen archiv a knihovna samizdatové literatury, unikátní i v mezinárodním kontextu," dodala.
Na programu oslav existence 40 let Revolver Revue byla zároveň pocta Topolovi, která se uskutečnila při zahájení. Organizátoři promítali fotky ze života Topola a jeho příbuzní předčítali úryvky z jeho knih, jako například z knihy Mně 13. Následoval další program, jako koncerty a vystoupení, například koncert kapely Johannes Benz, The Spermbankers nebo Bert and Friends.
kse ver
Významného brněnského architekta Wiesnera připomínají kameny zmizelých
Brno 14. března (ČTK) - Autora brněnského krematoria, Paláce Morava a mnoha dalších významných staveb včetně vil či činžovních domů Ernsta Wiesnera připomínají ode dneška v brněnské Pekařské ulici kameny zmizelých. Mosazné kostky v dlažbě pamatují také na jeho rodinu, kterou nacisté kvůli židovskému původu zavraždili v koncentračním táboře. Akt se konal symbolicky dnes, den před výročím Wiesnerova nuceného útěku z Brna, před domem v Pekařské 10, kde Wiesnerovi žili a Ernst tam měl svůj ateliér.
Významný československý architekt uprchl 15. března 1939, v den nacistické okupace. Přes Německo, Nizozemsko a Belgii se dostal do Velké Británie. "První dva roky jeho života v britském exilu se nesly ve znamení značné chudoby a Wiesner se ocitl bez zaměstnání. Mezitím mu byl v Brně zabaven dům v Pekařské ulici a zbytek rodiny byl deportován do koncentračních táborů a zavražděn," uvedl Michal Doležel, který umístění kamenů inicioval spolu s architekty Petrem Pelčákem a Ivanem Wahlou.
Wiesner pracoval po skončení druhé světové války jako architekt v Londýně. Krátce se vrátil do Brna, aby po komunistickém převratu v roce 1948 opět odcestoval do Velké Británie, kde zůstal. "Zejména od 90. let do současnosti jej výrazně připomíná skupina architektů a kunsthistoriků, avšak jeho nucený úprk z Brna a následná emigrace zapříčinila, že je dnes nedoceněný. Wiesner se stal ze dne na den z jednoho z nejúspěšnějších architektů, který výrazně ovlivnil tvář meziválečného Brna, uprchlíkem," řekl Doležel.
Právě kameny zmizelých zvané Stolpersteine osobnost Wiesnera nyní připomenou i kolemjdoucím. Mají podobu malé čtverhranné dlaždice s hranou deset centimetrů a mosaznou destičkou nesoucí informace o daném člověku. K přečtení jmen se musí člověk sklonit, čímž vzdává úctu. Iniciativu spustil v 80. letech německý umělec Gunter Demnig, dnes jsou kamenů desítky tisíc po celé Evropě. V Brně jich je více než 300, jejich přehled lze nalézt na webu, který vznikl loni v listopadu.
Podle Doležela je nicméně současný počet kamenů jen zlomkem. "Jsou to tisíce lidí, kteří v Brně žili a nacistická okupace jejich spojení s městem přetrhala. Jsou mezi nimi významné osobnosti, odbojáři, ale i neznámí lidé. Další kameny jistě budou přibývat. Například v květnu, při příležitosti výročí konce druhé světové války, plánujeme položit asi 16 kamenů za rodinu Löw-Beerů v ulici Hlinky," dodal.
klv dvd
