Liberecké muzeum nechalo opravit 900 historických fotografií, jsou i na webu
Liberec 4. září (ČTK) - Krajské Severočeské muzeum v Liberci si nechalo vyčistit a opravit 900 poškozených fotografií, dobových tisků, fotokoláží i fotopohlednic, které zachycují architekturu a dění starého Liberce na přelomu 19. a 20. století a za druhé světové války. Soubor zároveň volně zpřístupnilo na webu. Práce prováděl licencovaný restaurátor v šesti etapách, uvedla v tiskové zprávě mluvčí kraje Anna Vašková.
Restaurování fotografií stálo přes tři čtvrtě milionu korun a muzeum na to získalo evropskou dotaci. "Jako kurátorka sbírek historických fotografií mám z proběhlého projektu nesmírnou radost. Je to jeden z mála projektů, díky němuž jsme mohli nechat restaurovat velké celky, obvykle se restaurují sbírkové předměty v řádu maximálně desítek kusů, ne stovek," uvedla Anna Dařbujanová ze Severočeského muzea v Liberci.
Muzeum si nechalo vyčistit zhruba 750 snímků vytvořených neznámými autory i významnými libereckými fotoateliéry či fotografy z 19. a počátku 20. století, mezi něž patřili W. F. Jantsch, J. Hoffmann, F. Stracke a W. König, R. Ginzel nebo G. Lahn. Dalších zhruba 150 kusů určených pro restaurování tvořily snímky z druhé světové války. Jde o černobílé fotografie německé propagandy sloužící coby fotomateriály pro noviny a časopisy mezi lety 1939 až 1945. Součástí projektu byla i identifikace druhů technik. "Největší zastoupení měly chemicky vyvolávané želatinové fotografie, kterých bylo 579 kusů, nechyběly ani albuminové papíry a lesklá kolódia, kterých bylo přibližně 150 kusů," uvedla Vašková.
Většinu fotografií čekalo čištění. "Fotografie na sobě nesly zejména vrstvy prachových částic, rezidua lepidel a otisky prstů," uvedla mluvčí kraje. Na mnoha fotografiích byla patrná i chemická degradace či mechanické poškození, jako jsou potrhané, roztřepené okraje, natržení či zlomy. "Sbírkové předměty kromě čištění byly mnohdy zpevněny, fixovány, ojediněle též retušovány," dodala mluvčí kraje.
knt gcm
Ministři financí G7 se dohodli na zastropování cen ruské ropy i ropných produktů
Berlín 2. září (ČTK) - Ministři financí a guvernéři centrálních bank ze skupiny vyspělých zemí G7 se dnes dohodli na zavedení cenového stropu na ruskou ropu i ropné produkty. O mechanismu stanovení cen se teprve rozhodne, informují zahraniční tiskové agentury.
Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak ve čtvrtek označil zavedení cenového stropu za "naprostou absurditu", která destabilizuje celé odvětví. Rusko podle něj nebude dodávat ropu ani ropné produkty zemím, které stanovení cenového stropu podpoří.
Opatření vejde v platnost 5. prosince pro surovou ropu a 5. února příštího roku pro zpracované ropné produkty. Jsou to stejná data, kdy v rámci šestého sankčního balíku EU proti Rusku začnou platit částečná embarga na dovoz ruské ropy a ropných produktů do EU.
Státy G7 už v červnu oznámily, že zastropování cen ruské ropy zváží jako další metodu, jak vyvinout na Rusko tlak za jeho agresi vůči Ukrajině. Rusko je přitom jedním z největších světových vývozců ropy. Americká ministryně financí Janet Yellenová řekla, že opatření také pomůže snížit ceny energií ve světě.
Rusko by za letošní rok mohlo zvýšit příjmy z prodeje ropy až na 337,5 miliardy dolarů (asi 8,3 bilionu Kč), což je o 38 procent více než loni. Vyplývá to z dokumentu ruského ministerstva hospodářství, který má k dispozici agentura Reuters.
Novak rovněž uvedl, že ruské firmy jsou na prosincové embargo Evropské unie na dovoz ruské ropy připraveny a že mohou zachovat těžbu na dosavadní úrovni. Podle vicepremiérovy prognózy může těžba ke konci roku činit 520 až 525 milionů tun. Loni Rusko vytěžilo 524 milionů tun ropy.
Do České republiky se v loňském roce dovezlo 6,8 milionu tun ropy, meziročně o 10,8 procenta více. Polovina z toho byla dovezena z Ruska, vyplývá ze statistiky ministerstva průmyslu a obchodu. Druhým největším dovozcem byl Kazachstán.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dnes řekla, že Evropská unie by měla zastropovat i cenu plynu přepravovaného potrubím z Ruska, aby zmírnila dopady manipulace trhem ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na její slova reagoval oznámením, že Moskva v tom případě přestane plyn do unie dodávat.
vdv spr
DALŠÍ ZPRÁVY
