Na pardubickém zámku vzniknou další expozice
Pardubice 18. května (ČTK) - Pardubický kraj společně s Východočeským muzeem připravuje projektovou dokumentaci na další expozice na pardubickém zámku. Postupně se objeví v suterénu a v prostorách paláce, uvedl v tiskové zprávě mluvčí pardubického hejtmanství Dominik Barták. Muzeum tak pokračuje v proměnách národní kulturní památky, z níž se stěhuje krajská galerie.
"Bude se jednat o lapidárium s historickým kamennými prvky nalezenými v areálu zámku, expozici nejvýznamnějších archeologických nálezů v čele s 3000 let starým bronzovým vědrem z Kladiny a také historické sály z popernštejnské doby ve třetím podlaží," uvedl Barták.
Loni muzeum otevřelo Pernštejnskou rezidenci, prohlídkový okruh, kterým vyvrcholila tříletá rekonstrukce zámku. Do budoucna se připravuje také vybudování návštěvnického centra a expozice přírody v prostorách po vystěhované galerii, ale práce začnou až příští rok.
Od roku 2013 do loňského roku zaplatil Pardubický kraj za projekty oprav zámku a další s nimi související 363 milionů korun. Patří mezi ně například i výstavba depozitáře v Ohrazenicích a obnova starších objektů v bývalém školském areálu, kam se vystěhovaly provozy z historických prostor zámku. Chystá se také rekonstrukce společenského sálu podle návrhu architektky Evy Jiřičné.
Goticko-renesanční zámek v Pardubicích vybudoval rod pánů z Pernštejna na místě původní tvrze. V roce 1560 prodali Pernštejnové Pardubice králi. Hlavní společenský sál byl ve své době druhý největší v Čechách po Vladislavském sále.
Pardubický zámek přestal plnit funkci panské rezidence po odchodu Pernštejnů, poté byl správním sídlem pro královský velkostatek, později v něm byly byty vysloužilých vojáků, sklady a podobně. V roce 1920 ho zakoupil Musejní spolek pro své sbírky. V 50. letech minulého století zámecký areál převzal stát, který nejen hlavní budovu víceméně ponechával svému osudu, až se ve třetím podlaží propadly stropy. Významné opravy započaly až v 90. letech pod správou Východočeského muzea a vedly ke znovuotevření zámku v roce 1997. Pardubický kraj je vlastníkem zámku od roku 2001.
dos kš
Ekvádorský prezident Lasso dekretem rozpustil parlament, žádá předčasné volby
Quito 17. května (ČTK) - Ekvádorský prezident Guillermo Lasso dnes dekretem rozpustil parlament a chce předčasné parlamentní a prezidentské volby. Informovala o tom agentura Reuters. Parlament od úterý jednal o prezidentově sesazení kvůli obvinění ze zpronevěry a korupce. Podle Lassa pro obvinění neexistují žádné důkazy; prezident dlouhodobě tvrdí, že se ničeho nedopustil. V úřadu nyní může zůstat nanejvýš šest měsíců do doby, než volební komise stanoví datum voleb.
"Je to nelepší rozhodnutí, jak zajistit ústavní řešení politické krize a vnitropolitických nepokojů, které nyní Ekvádor zažívá, a jak vrátit ekvádorskému lidu moc rozhodovat o své budoucnosti v příštích volbách," uvedl Lasso k rozhodnutí na twitteru.
Krátce po prezidentově oznámení varoval nejvyšší vojenský představitel země, že ozbrojené síly "tvrdě zakročí", pokud propukne jakékoli násilí. Početný kontingent vojáků a policistů zablokoval přístup k budově Národního shromáždění v hlavním městě Quitu.
Sedmašedesátiletý prezident se podepsáním dekretu vyhnul vyslovení nedůvěry parlamentem, které se podle listu El Tiempo čekalo v následujících týdnech. Ústava rozpuštění jednokomorového parlamentu ekvádorskému prezidentovi umožňuje mimo jiné v případě, když kroky zákonodárného sboru blokují fungování vlády.
Levicová opozice obvinila konzervativního prezidenta ze zpronevěry a korupce. Podle ní státní ropná firma podepsala nevýhodnou smlouvu na přepravu ropy a Lasso nic neudělal, aby státu nevznikla škoda. Prezident se brání, že smlouva byla uzavřena za jeho předchůdce Lenína Morena, a obrátil se na účetní dvůr, aby smlouvu při jejím prodloužení přezkoumal.
Podobný scénář s odlišným koncem zažilo v loňském roce Peru. Tehdejší levicový prezident Pedro Castillo přestál dva pokusy parlamentu o odvolání kvůli "morální nezpůsobilosti". Krátce před třetím hlasováním Castillo oznámil, že se chystá parlament rozpustit.
Za neústavní pokus o rozpuštění parlamentu byl ale zatčen, sesazen a letos v dubnu mu nejvyšší soud potvrdil vazbu v délce 36 měsíců, kterou mu v březnu jiný soud prodloužil z dřívějšího roku a půl. Třiapadesátiletý levicový politik by tak měl za mřížemi zůstat nejméně do prosince 2025.
dk kpa mka
DALŠÍ ZPRÁVY