Česká jména - Dobromila - stříbrná medaile

Litomyšl představuje ranou a pomníkovou tvorbu Stanislava Suchardy

Litomyšl (Svitavsko) 6. června (ČTK) - Městská galerie v Litomyšli dnes zahájila v domě U Rytířů výstavu rané a pomníkové tvorby předního českého sochaře přelomu 19. a 20. století Stanislava Suchardy. Jádro expozice nazvané Emoce národa představuje pět sádrových patinovaných modelů hlav figur, které jsou na pomníku Františka Palackého v Praze. ČTK to řekla Jana Kosková z galerie. 'Cílem je představit ranou a pomníkovou tvorbu Stanislava Suchardy. Jedním z nejzajímavějších exponátů jsou modely hlav z Palackého pomníku, Sucharda je zpracoval velmi expresivně v porovnání s ostatní jeho tvorbou. Hlavy představují emoce, které byly spojované s národním obrozením, zemdlení, zoufalství nebo útisk,' řekla Kosková. V centru pomníku je František Palacký a kolem něj alegorie emocí. Dohromady jich je sedm, výstava jich představuje pět. Návštěvníci si také prohlédnou model pomníku. Pomníková tvorba je v druhém patře galerie. 'Nachází se tam například model pomníku skladatele Karla Bendla. Sucharda při něm vycházel z návrhu na pomník Bedřicha Smetany, zakázku na Smetanovský pomník nevyhrál a jeho návrh se nerealizoval,' řekla Kosková. Galerie vystaví 55 exponátů včetně návrhu Smetanovského pomníku. Odkazuje k výročí Bedřicha Smetany, který se v Litomyšli narodil před 200 lety. Vystavená díla jsou zapůjčená z Muzea hlavního města Prahy, Městského muzea v Nové Pace a především z Nadace Muzeum Stanislava Suchardy. Sucharda se narodil v roce 1866 v Nové Pace, jeho otec byl sochař. Umělecká tradice rodiny sahá ke konci 18. století. Umělecké tvorbě se pak věnovali téměř všichni jeho potomci. Byli to řezbáři, loutkáři, sochaři, malíři a architekti. Stanislav Sucharda první řemeslné znalosti získal v rodinné dílně. Po maturitě na pardubické reálce studoval dekorativní kresbu a modelování a potom sochařství na Uměleckoprůmyslové škole. Byl nejnadanějším žákem Václava Myslbeka. Sucharda obdivoval Myslbekovo dílo, inspiroval se tvorbou Josefa Mánesa nebo Mikoláše Alše. Jeho raný myslbekovský projev se později výrazně proměnil vlivem francouzského sochařství a modernismu. Na přelomu 19. a 20. století stál v čele spolku Mánes. Po celý život působil jako pedagog na pražské Uměleckoprůmyslové škole, krátce pak vedl nově založenou medailérskou školu Akademie výtvarných umění. jlc hj