Výstava ukazuje sbírku knižních unikátů pražského antikváře Viléma Trmala
Praha 8. února (ČTK) - Sbírku pražského antikváře a sběratele Viléma Trmala (1949 až 2013) představuje ode dneška výstava v Galerii Kodl v Praze na Národní třídě. Návštěvníci mohou spatřit bezmála 100 knižních unikátů, bibliofilií, dokumentů a grafik, které dohromady skládají mozaiku české knižní kultury 19. a 20. století. Výstava potrvá do 24. února, sdělila dnes ČTK mluvčí galerie Terezie Kaslová.
Vilém Trmal byl právník, sběratel, antikvář, spoluzakladatel Českého antikvariátu ATA, který fungoval přes 20 let v pražských Dejvicích, a také pořadatel aukcí pro Sdružení přátel krásných tisků. Od mládí měl velmi rád knihy, nejen jako čtenář, zajímala ho také jejich výtvarná stránka.
Brzy po vysoké škole začala vznikat jeho velmi pestrá sbírka. Nashromáždil v ní mnoho unikátů, ale největší jeho vášní zůstával Josef Váchal. Od chvíle, kdy na přelomu 60. a 70. let minulého století získal od přítele Váchalovy první dřevoryty, až do posledních dní roku 2012. Trmal zemřel po těžké nemoci v roce 2013.
Výstava v Galerii Kodl se jmenuje "Mám se moc dobře; počasí mi přeje. Lihu však vzal jsem málo, ba i desek". V hrubých obrysech mapuje sběratelské vášně, které Trmala držely více než čtyři desetiletí. Nejstarší oblast co do data vydání tvoří alchymické a magické traktáty z 16. až 18. století. Atmosféru přelomu 19. a 20. století zastupuje produkce Knihovny Moderní revue a soubor staroříšských tisků z dílny Josefa Floriana a jeho blízkých.
Svět vydavatelů bibliofilií přibližují konvoluty prací Josefa Portmana, Jaroslava Picky a Františka Jana Müllera. Českou meziválečnou modernu, která i v zahraničí patří k nejvyhledávanějším, reprezentují díla Toyen, Jindřicha Štyrského, Josefa Šímy. Takto vzniklou síť doplňuje tvorba solitérů Jiřího Karáska ze Lvovic, Miloše Martena, Jakuba Demla, Ladislava Klímy, první vydání knih Pietra Andrey Mattioliho, Alexandra Sergejeviče Puškina, Karla Jaromíra Erbena, Boženy Němcové, Františka Gellnera, Vladimíra Holana, rukopisy Vojmíra Vokolka, grafické cykly Bohuslava Reynka, Františka Koblihy, Anny Mackové či práce Josefa Váchala.
Výstavu provází vydání stejnojmenného katalogu Pavla Hájka, který obsahuje úplný soupis sbírky krásných tisků Viléma Trmala a více než 50 fotografií.
hrm rdo
Muzeum stříbra v Kutné Hoře chystá výstavu o Bylanech a připomene Santiniho
Kutná Hora 7. února (ČTK) - České muzeum stříbra v Kutné Hoře letos chystá výstavu o archeologickém nalezišti Bylany, kde leží zbytky neolitického sídliště. Návštěvníkům připomene i výročí 300 let od úmrtí slavného architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela a na výstavě v Kamenném domě představí Jandovy strojírny a motocykly designéra Michala Cetkovského, uvedla na dotaz ČTK ředitelka Lenka Mazačová.
Bylany leží v údolí potoka Bylanka zhruba tři kilometry od Kutné Hory. Od 50. let minulého století tam archeologové téměř 40 let prováděli velkoplošný průzkum, při němž objevili rozsáhlý neolitický sídelní areál.
Kromě této archeologické lokality muzeum návštěvníkům přiblíží i život a dílo slavného stavitele Santiniho (1677 až 1723). Výročí jeho úmrtí připomíná v Kutné Hoře celoroční projekt Santini Immortalis, který začal minulý týden výstavou v podkroví sedlecké katedrály Nanebevzetí Panny Marie a vyvrcholí v prosinci koncertem Pardubické filharmonie v bývalém refektáři sedleckého kláštera. Vedle sedlecké farnosti a muzea stříbra se do projektu zapojí i Dačického dům, Galerie Středočeského kraje a další instituce.
Expozice muzea stříbra si loni prohlédlo přes 150.000 lidí, předloni jich bylo 87.000. "Můžeme říci, že se vracíme k předcovidové návštěvnosti," uvedla Mazačová. Největší zájem byl podle ní o tradičně prohlídku středověkého dolu. Ze sezonních výstav byla nejúspěšnější expozice Kutná hora četnická, která vznikla ve spolupráci s duchovním otcem seriálu Četnické humoresky Michalem Dlouhým.
České muzeum stříbra vzniklo na základech archeologického sboru Vocel, který si v roce 1877 vytyčil za své poslání sbírat, chránit a propagovat písemné a umělecké památky regionu. Soustředí se na dějiny Kutné Hory jako královského horního města, na středověké důlní a mincovní památky, geologii kutnohorské oblasti a numismatiku. Se svými sbírkovými předměty patří mezi nejbohatší muzea v zemi. Exponáty speciálního fondu báňské techniky patří k nejstarším v Evropě.
khj hj
