Analýza: V ČR letos zbankrotovalo 4088 podnikatelů, meziročně o sedm pct více
Praha 6. října (ČTK) - V ČR od začátku letošního roku do konce září zbankrotovalo 4088 podnikatelů, o sedm procent více než ve stejném období loni. Zároveň bylo podáno 4302 insolvenčních návrhů, meziročně o pět procent více. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou ČTK poskytla společnost CRIF.
"Při porovnání počtu bankrotů v prvních třech čtvrtletích loni a letos pozorujeme mírný nárůst, navazující na růst insolvenčních návrhů. Počet bankrotů se letos bude dále zvyšovat, ale jen mírně," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. "Přetrvává dobrá platební morálka podnikatelů, podíl nesplácených úvěrů se v poslední době mírně zvyšuje a počet těch, kteří z trhu vystoupili, je letos stále ještě vyšší než v předchozích letech,“ řekla.
V září zbankrotovalo 409 podnikatelů a bylo podáno 454 insolvenčních návrhů. Oba údaje jsou sice třetí měsíc pod průměrem letošního roku, je však podle Kameníčkové pravděpodobné, že do konce roku nastane mírný růst.
Nejvíce podnikatelských bankrotů soudy za posledních 12 měsíců vyhlásily v Moravskoslezském kraji, a to 723. V Praze jich bylo 622, ve Středočeském kraji 562. Nejméně to bylo v Karlovarském kraji se 182 a na Vysočině s 191 bankroty. Nejvyšší míru podnikatelských bankrotů za posledních 12 měsíců vykazuje Karlovarský kraj s 83 a Moravskoslezský kraj s 80 bankroty na 10.000 aktivních subjektů. K nejméně ohroženým patří podnikatelé v Praze s 35 bankroty a ve Středočeském kraji s 39 bankroty na 10.000 subjektů.
Co se týče odvětví, bylo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví, a to 1240. V obchodu jich bylo 783 a ve zpracovatelském průmyslu 713.
Dlouhodobě nejvyšší ohrožení bankrotem zaznamenává odvětví dopravy a skladování, kde za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 71 z 10.000 registrovaných subjektů, a stavebnictví s 48 bankroty na 10.000 podnikatelů. Nejnižší míru bankrotů dlouhodobě vykazují odvětví poskytující vzdělávací, zdravotnické a sociální služby se šesti bankroty na 10.000 podnikatelů nebo informační a komunikační činnosti s osmi bankroty na 10.000 podnikatelů.
fd ptd
V pondělí začne předávání vědeckých Nobelových cen, APA má 22 favoritů
Stockholm 6. října (ČTK) - Mezi favority letošních Nobelových cen za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a ekonomii patří vědci, díky nimž lidstvo dosáhlo pokroku v oblastech čisté energie, kardiovaskulárních chorob, nanotechnologií, kvantových počítačů nebo při porozumění ekonomickým dopadům korupce, napsala agentura APA. Vychází z odhadu datově analytické firmy Clarivate, jejíž výčet favoritů čítá 22 vědců, z nichž 11 pracuje ve Spojených státech. Žádný Čech mezi nimi není. Ocenění ve vědeckých kategoriích se ve Stockholmu začnou předávat v pondělí.
Firma možné budoucí nositele prestižního ocenění hledá mezi vědci, jejichž práce patří v daném oboru k nejcitovanějším. Využívá při tom citační databázi Web of Science, která od roku 1970 zaznamenala kolem 61 milionů vědeckých článků. Jen zhruba 9700 z nich, tedy asi 0,015 procenta, další vědci citovali více než 2000krát.
Právě mezi takovýmito odborníky, kterých si váží jejich kolegové, Clarivate vytipovává možné příští nositele Nobelových cen za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a ekonomii. Ze 450 vědců, které takto od roku 2002 vybrala, si jich dosud 75 skutečně jedno z ocenění dotovaných letos 11 miliony švédských korun (24,5 milionu Kč) odneslo.
Mezi aktuální favority společnost řadí 19 mužů a tři ženy, z nichž 11 působí v USA, šest v Británii, dva ve Švýcarsku a po jednom v Německu, Izraeli a Japonsku. Všichni jsou autory zásadních výzkumných prací, které "bývají mimořádně často citovány a mají široký společenský dopad".
Dobré šance na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, kterými série vyhlašování v pondělí začne, má podle ní sedm vědců, mezi nimiž jsou Jonathan Cohen a Helen Hobbsová za výzkum genetiky metabolismu lipidů, který umožnil vznik nových léků na léčbu kardiovaskulárních chorob, či Ann Graybielová, Okihide Hikosaka a Wolfram Schultz za fyziologické studie bazálních ganglií, které jsou klíčové pro motorickou kontrolu a chování, včetně učení. Třetí tým tvoří dvojice Davor Solter a Azim Surani za objev genomického imprintingu, který zlepšil chápání epigenetiky a vývoje savců.
Další na řadě bude v úterý Nobelova cena za fyziku, na níž mohou mít šanci Rafi Bistricer, Pablo Jarillo-Herrero a Allan MacDonald za průkopnické teoretické a experimentální příspěvky k fyzice grafenových vrstev; David Deutsch a Peter Shor za revoluční příspěvky ke kvantovým algoritmům a počítačům a v neposlední řadě Christoph Gerber za vynález a použití mikroskopie atomárních sil, což je technologie, která umožňuje zkoumat povrch materiálů v nanoměřítku.
Ve středu se bude předávat cena za přínos v oblasti chemie, ve které se podle APA k favoritům řadí David Baker, John Jumper a Demis Hassabis za přínos k předpovídání a navrhování trojrozměrných struktur a funkcí proteinů; Kazunari Domen za základní výzkum fotokatalyzátorů pro štěpení vody a konstrukci solárních systémů pro výrobu vodíku; a Roberto Car a Michele Parrinello za metodu pro přesný výpočet molekulární dynamiky, která představuje revoluci v tomto odvětví chemie.
Nobelova cena za ekonomii bude znát svého držitele jako poslední, a sice v pondělí 14. října. Podle společnosti Clarivate jsou tři favorité na ocenění v této oblasti: Janet Currieová za průkopnické ekonomické analýzy vývoje dětí; Partha Dasgupta za integraci přírody a přírodních zdrojů do lidské ekonomiky a konečně Paolo Mauro za empirické studie o vlivu korupce na investice a hospodářský růst.
mtw mka
