Průzkum: Finanční rezervy nemá 14 procent Čechů
Praha 29. září (ČTK) - Finanční rezervy nemá 14 procent Čechů, dalších 17 procent má úspory nižší, než je měsíční příjem jejich domácnosti. Vyplývá to z průzkumu, který pro úvěrovou společnost Home Credit udělala agentura STEM/MARK mezi tisícovkou respondentů.
Mít finanční rezervu alespoň několika platů pro případ nečekaných výdajů nebo krátkodobého výpadku příjmu je podle průzkumu pro velkou část Čechů zcela nereálné. "Téměř třetina dotázaných nemá k dispozici na horší časy ani tolik peněz, kolik činí měsíční příjem jejich domácnosti. Plných 14 procent z nich nemá vůbec žádnou finanční rezervu. Naopak 22 procent má peněžní rezervu více než pěti měsíčních příjmů rodiny,“ uvedl analytik Home Creditu Jaroslav Ondrušek.
Ve srovnání s rokem 2023 vyhodnotilo 48 procent dotázaných své úspory jako o trochu nižší nebo výrazně nižší. Stejně jako loni je na tom zhruba třetina respondentů. Naopak téměř pětina Čechů je na tom s penězi lépe, 19 procent si meziročně polepšilo, výrazně pět procent z nich.
Těch, kteří pravidelně neušetří žádné peníze, je 12 procent. Desetina Čechů ušetří do tisícovky, dvě 11procentní skupiny si odkládají z měsíčního příjmu domácnosti 2000 nebo 3000 korun. Dalších 13 procent respondentů si na horší časy spoří 3000 až 5000 korun. Tři Češi ze sta naspoří měsíčně 30.000 korun a víc.
Pozitivní zprávou je podle průzkumu to, že proti roku 2023 je v Česku o něco méně lidí, kteří nejsou schopni ušetřit ani stokorunu. Loni jich bylo 17 procent, tedy o pět procentních bodů více než letos. Mírně se také zvýšil o dva až tři procentní body počet těch, kteří mají v rezervě alespoň tří až pětiměsíční příjem, dodal Ondrušek.
Za největšího uchovatele svých peněz Češi považují nemovitosti. Nejčastěji peníze, které neutratí, posílají na spořicí účet, činí tak dvě třetiny lidí. Pokud investují, což dělá stále menšina, je to prostřednictvím investičních fondů do akcií a do nemovitosti. V žebříčku oblíbenosti figurují také investice do kryptoměn, které jsou srovnatelné s investicemi do umění, vín a jiného alkoholu nebo sběratelských předmětů.
Ačkoliv si 44 procent oslovených Čechů nikdy nedělalo a nedělá rodinný rozpočet, tři čtvrtiny z nich, si myslí, že mají dobrý přehled o výdajích domácnosti. Šest procent netuší, jaké výdaje má, což se nevyplácí v případě nečekaných plateb.
"Pokud je to jen trochu možné a rodinná kasa to dovolí, je třeba udržet očekávané měsíční příjmy a výdaje alespoň v mírném plusu ve prospěch příjmů. Nečekané výdaje často mohou překvapit v nejméně vhodnou dobu. Proto je dobré si například z každé výplaty odkládat předem stanovenou částku, třeba pět až deset procent, na horší časy," doporučil ombudsman klientů Home Creditu Miroslav Zborovský. Dodal, že když se pak například porouchá auto, pračka nebo notebook, je možné úspory použít na pokrytí alespoň části těchto nákladů.
fd ptd
Studie: Příjmy fintechových firem loni stouply, ale tržní ocenění kleslo
Praha 28. září (ČTK) - Příjmy fintechových společností se ve světě loni zvýšily o 13 procent na 320 miliard dolarů, tedy asi 7,2 bilionu Kč, jejich tržní ocenění se ale snížilo na čtyřnásobek ročních příjmů. Objem financování fintechových firem meziročně klesl o polovinu na 42 miliard dolarů, asi 950 miliard Kč. Vyplývá to ze společné studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a QED Investors.
V roce 2021, kdy se fintechové firmy těšily největšímu zájmu investorů, se tyto společnosti obchodovaly v průměru za dvacetinásobek svých ročních příjmů a objem externích investic dosáhl 144 miliard dolarů.
Pokles průměrného ocenění i financování je však podle BCG pouze přechodný a jde spíše o zdravé vystřízlivění přehnaných očekávání investorů. "Když se podíváme na velké veřejně obchodovatelné fintechy, stále více než polovina z nich nebyla v uplynulém roce schopná dosáhnout provozního zisku. Investoři se tak začínají právem ptát, jestli jsou tyto firmy schopné zisku dosáhnout a jak se k němu dostanou,“ uvedla expertka BCG Ulyana Makarava.
Pozitivní je podle BCG to, že odvětví se začalo posouvat od modelu "růstu za každou cenu" směrem k ziskovému růstu. Průměrná marže se v roce 2023 zvýšila meziročně o devět procentních bodů na 12 procent a podíl společností, které se dostaly do zisku, vzrostl z 39 procent v roce 2022 na 47 procent.
Zároveň se začínají rozevírat nůžky mezi vítězi a poraženými. "Vidíme zde celou řadu společností, které se stávají ve svém oboru důležitými hráči a výrazně rostou a zároveň zvyšují své marže a zisk. Na druhé straně je zde skupina firem, které nedokázaly naplnit očekávání a v současném prostředí vyšších úrokových sazeb začínají chřadnout,“ upozornila Makarava.
Nejvíce je to vidět v sektoru půjček či plateb. Zatímco čtvrtina nejlepších fintechů v sektoru půjček zvýšila mezi lety 2021 a 2023 své příjmy o 133 procent, čtvrtině nejméně výkonných naopak příjmy o čtvrtinu klesly.
Odvětví jako celek čeká podle BCG v dalších letech výrazný růst. BCG stejně jako před rokem předpokládá, že příjmy fintechu dosáhnou v roce 2030 hranice 1,5 bilionu dolarů. Důvodem je vysoká schopnost odvětví přicházet s funkčními inovacemi, zlepšovat zákaznickou zkušenost a řešit problémy, které zákazníky v souvislosti s financemi trápí.
Jedním z oborů, který v příštích letech podle BCG čeká výrazný růst, jsou integrované finanční služby. Jde o služby poskytované firmami, které primárně působí v jiném segmentu. Do roku 2030 by mělo jít o trh s velikostí 320 miliard dolarů. Pojištění, půjčky, platby a další služby zprostředkované nefinančními institucemi budou využívat především malé a střední firmy a spotřebitelé.
Dalším z budoucích trendů v odvětví potom podle BCG bude vyšší regulace fintechu. Zatímco dříve se fintechové společnosti pohybovaly často pod regulatorním radarem, v dalších letech budou muset zavádět směrnice a kontrolních mechanismy, které jsou dnes ve finančním sektoru standardem.
fd ptd
